AIRBUS A310 ZERO-G v Čechách
Do ČR nakrátko zavítal dlouho plánovaný speciální verze letounu A310 s imatrikulací F-HNOV. Jedná seČÍST DÁLE →
Aktualizovaný seznam širokopásmových přijímačů a radioskenerů na rok 2024, které je možné předobjednat, objednat či přímo zakoupit v rámci ČR i EU. Seznam obsahuje i orientační dostupnost a ceny zařízení.
Seznam naleznete ZDE
Česká republika se bohužel zařadila do seznamu zemí, které již nemají národní aerolinky. Článků na téma „proč tomu tak je a zda tomu šlo zabránit“ je na internetu dost včetně knižní podoby. My, co sledujeme leteckou dopravu již pár let, můžeme jen zamáčknout slzu a říct, že život jde dál. Sám jsem měl možnost v životě párkrát s ČSA letět a to i v době velkých plánů a nákupů nových letadel a byl to vždy takový malý svátek. Samozřejmě my, běžní smrtelníci, co běžně nelétáme pokud to nevyžadují služební povinnosti nebo se letíme dovolovat, to asi vidíme víc romanticky a každý let je vlastně takovým malým svátkem. A tak tuto událost (ukončení provozu ČSA) vidím možná trochu víc nostalgicky.
O bezobslužných meteorologický informačních radiových stanicích určených pro piloty jsem zde psal již několikrát. Nyní se podíváme na aktuální stav a frekvence používané v rámci České a Slovenské republiky u civilních, vojenských ale i soukromých provozovatelů.
Hustota letecké dopravy opět stoupá a tím stoupají i nároky na koordinaci letadel pohybujících se v nejnižších výškách u lokálních civilních letišť až po lety v nejvyšších letových hladinách pro tranzitní leteckou dopravu.
Při prohledávání leteckého civilního pásma můžete narazit na spoustu stanic civilních letišť, řízení letového provozu, komunikaci vozidel pozemního provozu na letištích, datových přenosů a samozřejmě stanice vysílající aktuální počasí na příslušných letištích.
Vojenská letecká komunikace probíhá na dvou, respektive ve třech základních pásmech. Používá se základní civilní letecké pásmo (118-137 MHz) a to především pro komunikaci s oblastním vojenským řízením letového provozu. Dále se používá pásmo VHF (137-144 MHz).
Letecké palubní proti-srážkové systémy jsou jedním ze zásadních bezpečnostních prvků v letecké technice a ukázkou vývoje nejmodernější radiové i počítačové techniky, která může zachránit spoustu lidských životů. V tomto článku se podíváme na historii a současnost tohoto důležitého systému.
Mezi nejaktivnější profesionální radiové pásmo patří bezesporu letecké pásmo (přesněji letecká pásma). Radiovou komunikaci letecké pohyblivé služby je možné naladit v podstatě těměř na všech radiových pásmech od krátkých vln po mikrovlny.
Pro vás, letecké nadšence a uživatele programů pro vizualizaci leteckého provozu jsem připravil v rámci možnosti „aktuální“ databázi letadel použitelné do programu Base Station, Virtual Radar Server aj. Odpovídače letadel OK průběžně (v rámci možnosti) udržuji aktuální a sem tam doplňuji i aktuální zahraniční letadla. Jako „zájmová“ jsou v databázi označena vojenská a vládní letadla. Současně jsou takto označeny i odpovídače OK s rokem poslední aktivace, pokud nebyly déle než rok zaznamenány. V poznámkách naleznete i zapsané imatrikulace bývalých letadel, která příslušnou HEX adresu odpovídače používala. Záznamy v OK databázi jsou od roku 2006.
Otázkou, jak nejjednodušeji sledovat okolní leteckou dopravu, když nemáte k dispozici žádné speciální zařízení typu SBS-1 (SBS-3) a cestujete jen tak s přijímačem typu RTL-SDR nebo AIRSPY a notebookem ?
Servery zobrazující letecký provoz na principu webových stránek a Google map mne historicky příliš nezajímaly, jelikož zde chybí spousta funkcionalit.
Program Base Station (dále jen BS) nabízí velmi širokou škálu možností personalizace a nastavení zobrazení vzdušné situace, dle požadavků uživatele.
Data z palubních odpovídačů jsou radiové signály jako jakékoliv jiné, i když se jedná o pulzní modulaci s velmi krátkými pulzy. Platí tedy i zde fyzikální zákony šíření radiových vln stejně jako u jakéhokoliv jiného vysílače.
Nejprve bych se rád trochu ohlédl do historie celé dekády výroby zařízení SBS-1 a kdo je má vlastně „na svědomí“, alespoň to té míry, co se mi podařilo s velkým odstupem času dopátrat.
Doba, kdy bylo on-line sledování dopravy otázkou koupě velmi drahého hardwaru typu SBS-1(3), radarbox apod. už je dávno pryč.
Na každém DX Campu, pokud je to jen trochu možné, zkoušíme nebo ověřujeme techniku či doplňky, které nám zlepšují příjem, nebo umožňují přijímat signály z více antén současně tak, aby každý posluchač měl co nejlepší úroveň signálu. Nebylo tomu tak vždy a přijímací vybavení muselo projít celkovým vývojem a sem tam i slepými uličkami.
Kdo se trochu pohybuje (nebo používá) radioskenery Uniden, zcela jistě mu neuniklo, že se před nedávnem na internetu objevila možnost doplnění nejnovějších řad přijímačů o funkce zobrazení spektra a vodopádu.
Slovenská firma VINNANT, která sídlí nedaleko Michalovců je již pár let na trhu a nabízí specializované antény a anténní systémy jak pro vysílaní, tak pro příjem.
Každý posluchač časem zjistí, že poslech na všesměrové antény typu DISCONE nebo jednopásmové vertikály (známé SIRIO VÁLCE) je dobrý, ale narazíte na limitní zisk antény.
Nyní je k dispozici, inovovaná verze, která má k dispozici displej, který uživatele informuje o všech důležitých parametrech a stavu přepínače.
Nepřítelem jakékoliv elektroniky a radiotechniky zvlášť, jsou atmosférické statické výboje. Ve vstupních obvodech většiny přijímačů jsou staticky citlivé obvody a ty dokáže poškodit letní bouřka, aniž by došlo k přímému úderu blesku v okolí.
WAS je malý šesti-vstupový přepínač antén, který využívá speciálního hybridního obvodu. Ten umí přepínat jednotlivé anténní vstupy na výstup dle digitálních příkazů.
Digitální síť TETRAPOL má propracovaný systém vzdáleného dohledu. Ačkoliv do správy sítě zasahuje větší množství pracovišť na různých úrovních, je systém velmi dobře vyvinut z pohledu sdílené diagnostiky problémů a jejich řešení. Dispečerský dohled nad provozem sítě se provádí regionálně ve dvou kategoriích pracovišť. Jedná se o technický a taktický dohled nad sítí. Technickou stránku provozu sítě má na starosti operátor stanice TMP (Technical Management Position). Zde se řeší případné problémy související s provozem páteřní sítě, ale také vlastnosti a funkce sítě pro koncové terminály
Každý nový terminál sítě PEGAS, než se dostane koncovému uživateli do ruky, musí na začátku projít procedurou programování.
Sítě typu TETRAPOL jsou hierarchicky rozděleny do tří základních úrovní (subsystémů). Základem je hlavní řídící páteřní síť X.IP (dříve typu X.25).
Články o technologii Tetrapol je dobré začít podrobnějším náhledem do historie. Počátky technologie Tetrapol se datují do druhé poloviny 80 let.
Lodní doprava v současnosti využívá komunikační kanály v radiových pásmech od dlouhých vln až po satelitní spojení v L-pásmu (1,5 GHz). Každý typ komunikace se používá specificky podle potřeb posádky, typu zpráv a pozice plavidla.
Za posledních 25 let vývoje digitálních komunikačních technologií se sice objevila spousta vedlejších uliček, ale také několik zásadních standardů, které začaly udávat směr vývoje těchto technologií.
V tomto článku si uděláme celkový přehled o profesionálních digitálních komunikačních sítích, v čem se jednotlivé systémy liší a jejich vlastnosti.
Když se řekne INMARSAT, mnozí z vás si jistě vzpomenou, že tento termín slyšeli v souvislosti s námořní dopravou a postupým mizením provozu pobřežních stanic z krátkovlnných pásem.
Železnice je jedno ze základních odvětví infrastruktury, se kterým se můžeme setkat prakticky na celém území ČR a to jak ve formě osobní, tak nákladní dopravy.
Každý z posluchačů je čas od času postaven před problém, jaký přijímač si pořídit a může to být buď z důvodu morálního či fyzického stárnutí techniky, nebo zkrátka jen z důvodu toho, aby si udělal radost. V následující tabulce jsem shrnul aktuální nabídku přijímačů a jejich dostupnost. Jelikož se v minulých letech potýkala řada výrobců problémy s dodávkami potřebných komponentů a současně zde zasáhla i slabá poptávka, výsledek se dostavil ve formě výrazně horší nabídky skladových přijímačů, než tomu bylo minulých letech.
Před nějakou dobou jsem se zaobíral jen praktickými stránkami poslechu a to jak praktickými zkušenostmi s přijímači a přijímací technikou, tak konkrétními pásmy a příjmem.
Rozhodnete-li se zaobírat poslechem radiového vysílání, budete vždy postaveni před stejný problém. Jaký přijímač koupit, aby jednak vyhověl požadavkům na něj kladených a současně byl i příznivý poměr cena vs. užitek.
Následující tabulka slouží (nejen) posluchačům začátečníkům jako stručný přehled o využití profi-pásem v ČR.
Nejlepší zesilovač signálu je anténa! Pokud máte perfektní citlivý přijímač, není vám k ničemu, pokud nemáte dobrou ziskovou anténu a nejlépe umístěnou.
Na úvod bych se rád zamyslel nad tím, co to vlastně znamená slovo „posluchač“ ve smyslu radiového vysílání. Na tento výraz se bohužel nabalilo historicky mnoho negativních přívlastků, ačkoliv k tomu není žádný důvod.
Následující článek je určen především pro vás, kteří pravidelně vysílají na tzv. sdílených kmitočtech a frekvencích určených pro všeobecné občanské použití.
Jak již jsem anoncoval zde na webu, známý program SDR Sharp byl aktualizován na verzi 1920. Tato verze má výrazně přepracované jádro a s tím logicky souvisí nutnost aktualizovat seznam kompatibilních pluginů. Některé starší pluginy byly implementovány přímo do základního programu a tak není potřeba je zvlášť přidávat do programu, když mají funkci. Některé ale zásadně funkčně program rozšiřují a u těch je potřeba, aby fungovaly i v nové verzi programu na 100%. Prošel jsem tedy všechny základní pluginy a začal jsem je testovat, zda i v novém Sharpu fungují.
V následující kapitole se podívám na základní a doplňkové pluginy programu SDR Sharp, jejich použitelnost a případně doporučení, zda je možné je v programu ponechat nebo bez ztráty funkčnosti vyřadit.
Program SDR Sharp je možné nalézt ve dvou základních grafických verzích, i když můžete defacto sehnat historicky jakoukoliv verzi. Je třeba ovšem při použití různých verzí programu myslet na to, že ne všechny byly bez chyb, stabilní a s podporou všechy dostupných SDR přijímačů.
Na internetu jsem našel velmi šikovnou utilitku nejen pro majitele nových řad skenerů UNIDEN (BCD436/536/SDS100/200) ale také pro majitele skenerů ICOM R8600 a R30, AOR DV10 a Whistler TRX1 a 2. Jedná se jednoduchý organizér a přehrávač nahrávek přímo ve vašem počítači.
Spy Server můžete provozovat na všech běžných platformách tedy jak na Windows, Linux, ale také na miniaturním PC Raspberry PI. Přímo na stránkách AIRSPY.COM lze stáhnout ovládací software a spouštěcí skritpty.
Na trhu je ale k dispozici je ale i levnější a jednodušší varianta ovládacího prvku Contour Shuttle s označením eXpress. Jedná se o zjednodušenou variantu ovládací prvku, který disponuje jen pěti definovatelnými tlačítky (například pro volume / squelch/mute).
Tento multi-ovládací prvek je původně určený pro stříhání videa na počítači, ovládání grafických programů apod. Jelikož je ale jeho chování a funkce kompletně definovatelné, je možné jej poměrně lehce přenastavit na ovládání SDR přijímačů.
Vraťme se zpět do archivu. Historie volacích znaků v represivních složkách bývalého režimu není v podstatě známá. Čas od času se ale objeví v archivu zajímavé ukázky, které leccos prozradí o tom, za jakým účelem a jak byly volací znaky tvořeny. V základu tedy převzaly volací znaky složek MV funkce volacích znaků stanic ministerstva obrany. Volací znak tedy musel zamaskovat a znemožnit identifikaci konkrétního koncového uživatele, ale pro zúčastněné na druhou stranu měl identifikovat funkci a složku, která právě hovoří. Až do druhé poloviny 70 let, od kdy byla do lokálních volacích znaků implementována i geografická funkce, byly volací znaky tvořeny pravděpodobně náhodně.
Možnosti trvalého radiového spojení na delší vzdálenost než je optický horizont byly zkoumány již za druhé světové války. Po válce bylo v tomto výzkumu (především pro vojenské účely) pokračováno na obou stranách železné opony.
Historie radiotechniky na našem území se vůbec nemusí datovat do dob komunismu v minulém století. Některé zajímavé komunikační sítě fungovaly i v 90 letech a zanikly teprve relativně nedávno. Jednou z nich byla neveřejná komunikační síť postavená na vojenském systému COUGARNET.
O počátcích radiové komunikace na železnici lze hovořit již v první polovině 50 let. Vzrůstající počet vlaků a s tím spojené komplikace, pokud došlo k problémům na tratích, kde nebyla v okolí žádná železniční stanice, přes jejíchž telefonní linku by bylo možné předávat zprávy, způsobovaly velká zpoždění i v řádech hodin.
V první polovině šedesátých let byla používána u civilních služeb především vylepšená druhá verze radiostanice FREMOS II. a to jak v mobilních verzích, tak ve stacionárních modifikacích pro záchrannou službu, SNB (tehdy ještě obě služby využívající pásmo 40MHz) a další civilní služby.
Najít věrohodné a komplexnější informace z poválečných dob počátků profesionální (nearmádní civilní) radiokomunikace není nic jednoduchého. Nedostatek přesných a podrobných informací odráží tehdejší bouřlivou dobu výstavby po stránce technické, ale také zásahy politické moci.
Pohraniční stráž
Vznikla jako speciální jednotka lidové armády v roce 1951 (přesněji 11.6. 1951 kdy Národní shromáždění schválilo zákon o ochraně státních hranic). Tato původně vojenská jednotka měla částečně pravomoci vojenské, ale také bezpečnostních orgánů v určitých dobách pak spadala přímo pod ministerstvo vnitra, v základu se ale jednalo o jednotku vojenskou.
Do ČR nakrátko zavítal dlouho plánovaný speciální verze letounu A310 s imatrikulací F-HNOV. Jedná seČÍST DÁLE →
Radioskenery UNIDEN řady HP (Home Patrol) nejsou na trhu žádná novinka. Když tyto přijímače vyšlyČÍST DÁLE →
Zima pokročila a po loňské pauze se letos opět konal známý závod Jizerská 50 naČÍST DÁLE →
Pro vás, letecké nadšence a uživatele programů pro vizualizaci leteckého provozu jsem připravil v rámci možnosti „aktuální“ databázi letadel použitelné do programu Base Station, Virtual Radar Server aj. Odpovídače letadel OK průběžně (v rámci možnosti) udržuji aktuální a sem tam doplňuji i aktuální zahraniční letadla. Jako „zájmová“ jsou v databázi označena vojenská a vládní letadla. Současně jsou takto označeny i odpovídače OK s rokem poslední aktivace, pokud nebyly déle než rok zaznamenány. V poznámkách naleznete i zapsané imatrikulace bývalých letadel, která příslušnou HEX adresu odpovídače používala. Záznamy v OK databázi jsou od roku 2006.ČÍST DÁLE →
Viditelná polární záře je v našich zeměpisných šířkách celkem vzácná. Jelikož se ale nacházíme naČÍST DÁLE →
Letošní rok je tak trochu výjimkou. Většina poslechových akcí je tak trochu pokusných a testovacích.ČÍST DÁLE →
OK1ZOO © 2007 - 2025