Blíží se pomalu letní sezóna a tu my, posluchači, nemáme zase tak moc rádi, jelikož nám příroda přináší nemilá překvapení ve formě bouřek. Nepřítelem jakékoliv elektroniky a radiotechniky zvlášť, jsou atmosférické statické výboje. Ve vstupních obvodech většiny přijímačů jsou staticky citlivé obvody a ty dokáže poškodit letní bouřka, aniž by došlo k přímému úderu blesku v okolí. Velmi často totiž stačí, aby se bouřka pohybovala i v řádech kilometrů od vaší antény a statické výboje mohou způsobit zničení vstupní části přijímače. Ochranu vstupních obvodů můžete zabezpečit několika způsoby.

  • Cívka (tlumivka) připojená přímo mezi anténou a uzemněním, která vybije statický náboj.
  • Bleskojistka připojená v koaxiálním vedení sloužící jako jiskřiště mezi živou částí a uzemněním
  • Dálkové odpojení a uzemnění antény
  • Odpojení přijímače od antény

Když žádnou z těchto základních ochran proti atmosférickým statickým výbojům nepoužíváte, můžete se dočkat nemilého překvapení ve formě „hluchého“ přijímače. Oprava zařízení pak nemusí být jednoduchá a levná teprve ne.

V následujícím „fotorománu“ můžete vidět jeden z příkladů, jak se takový poškozený přijímač opravuje. Příkladem poslouží známý oblíbený ruční skener Uniden UBC125XLT. Následující návod nezkoušejte, pokud nemáte základní vybavení pro práci s SMD staticky citlivými součástkami a přenechte raději servis někomu, kdo má vybavení, zkušenosti a především na součástky vidí 😀

Ruční „Pacient“ vykazoval velmi nízkou citlivost. Pokud vstupní signály na přijímaném kmitočtu překročily odhadem nějakých -45dBm, byly slyšitelné, ale všechno pod tuto úroveň neprošlo. Dobrou zprávou bylo to, že AM signály v leteckém pásmu byly nezkreslené. To znamenalo, že obvod AVC fungoval v pořádku a problém tedy byl někde mezi anténním konektorem a obvodem, který řídí zisk.

První myšlenka, která vás asi napadne je, že je uvolněný nebo poškozený anténní konektor. To se občas stává, když výrobce použije pro pájení ekologický bezolovnatý cín a ještě jím výrazně šetří. Stát se také může, že se „rozpadne“ vnitřek BNC konektoru. Uvolněný propoj nebo poškozený konektor by jste ale odhalili obyčejným zatřesením nebo lehkým poklepáním na inkriminované části zařízení. Zde byla chyba neměnná. Bylo tedy potřeba přijímač definitivně otevřít.

Většina moderních ručních zařízení je mechanická skládačka z několika desek. Po odstranění zadních šroubů se dostanete pod klávesnici, kde vás bude čekat další vrstva. Výrobce hezky označil šipkami na desce šrouby, které musíte odstranit, aby jste se dostali k analogové části přijímače.

Po odšroubování čtyř šroubů odpojíte a odstraníte digitální desku displeje a procesoru. Deska je totiž připojena k analogové části pomocí malého čtyřiceti-pinového konektoru.

Jelikož bylo potřeba identifikovat problém na vstupní části přijímače, nezbývalo nic jiného, než úplně demontovat analogovou desku zařízení. K ní se dostanete tak, že vyjmete stínící plech (ten je již volný, jen nasazený v okrajích plastového šasi. Pak je potřeba vytáhnout hmatník řehtačky (ta je jen nasazena, není nijak zalepena, není tedy potřeba žádného velkého násilí) a uvolnit jistící matici anténního konektoru.

Z horní strany desky bylo vidět, že anténní konektor není uvolněný a propojovací drátek mezi anténou a deskou je v pořádku. Znamenalo to tedy, že je poškození přímo na desce a bude to znamenat analýzu zapojení a součástek.

Firma UNIDEN v analogové části naštěstí nepoužila epoxydovou pryskyřici, takže jsou všechny součástky přístupné. Začal jsem tedy nejprve proměřovat spínací PIN diody pásmových filtrů, zda jsou v pořádku. UBC125 má totiž na vstupu nejprve spínané filtry a pak teprve aktivní VF zesilovač. Je tedy šance, že první odejde spínací dioda, než statický náboj poškodí zesilovač. Všechny diody byly v pořádku a tak už zbýval jen první aktivní prvek.

Následovalo tedy odstranění předzesilovače. To bylo možné pomocí pájecí techniky pro SMD součástky.

Odstraněný VF zesilovač z desky přijímače.

Pak už stačilo vzít náhradní zesilovač a nahradit původní poškozený.

Když byl poškozený zesilovač nahrazen, bylo možné opět přijímač sešroubovat opačným způsobem, jakým byl demontován. Po kompletaci zařízení bylo možné vyzkoušet, zda bylo poškození opraveno.

Po zapnutí bylo ihned jasné, že přijímač poslouchá opět jak má. Signál z blízkého vysílače naskočil hezky v plné síle a i při testech stanic v jiných pásmech se ukázalo, že skener plně funkční bez ohledu na pásmo či druh modulace.

Pokud by se vám tato nemilá událost stala a nemáte techniku, odvahu nebo zrak se do takové akce pouštět, neváhejte mne kontaktovat. Byla by přece škoda, aby kvůli takové chybě ležel přijímač v šuplíku nebo snad v elektroodpadu.