Už se mi dlouho nestalo, aby mne nějaké zařízení překvapilo. Nedávno se mi ale do ruky dostal velmi atypický přijímač, který se u nás bohužel oficiálně nikdy neprodával. Dle mého soukromého názoru to byla velké škoda, protože jsem přesvědčen, že by si své příznivce určitě našel i když musím uznat, že by jeho cena asi nebyla nejnižší.
Ti z vás, kteří se pravidelně pohybujete v přijímací a vysílací technice, jste v minulých letech pravděpodobně postřehli, že existovalo něco takového jako CommRadio CR1 nebo CR1a. Jak se ale rychle tento přijímač na trhu objevil, tak rychle zase bez většího úspěchu zmizel. Já osobně jsem považoval toto zařízení za jeden z čínských krátkovlnných výrobků (něco na úrovni, dnes bych to připodobnil k čínskému XIEGU). Nedávno se mi ovšem podařilo toto zařízení v soukromých rukách objevit a to, co jsem vybalil z krabice mne nejenom překvapilo, ale také do jisté míry i nadchlo, a proto cítím velké zklamání, že tento projekt už skončil, ale o důvodech až později.
Hardware
CommRadio CR-1(a) je kompletně od začátku do konce projekt amerických radioamatérů. Není zde nic vyrobeného nebo osazeného v Číně nebo jiných asijských zemích. Jedná se širokopásmový ALL-MODE přijímač založený na SDR technologii, který je primárně určen pro poslech krátkovlnných pásem, ale umožnuje poslech i stanic v pásmech VKV a UKV. Přijímač má (opravdu) miniaturní rozměry velikosti zhruba 3,5″ HDD. Celé zařízení je umístěné ve velmi bytelné, precizně zpracované, celokovové krabici. V přední části naleznete několik ovládacích tlačítek, velký ladící optický element, řehtačku jako hlasitost, displej a výstup na sluchátka.
V zadní části přijímače naleznete tři anténní konektory, výstup na externí reproduktor, napájecí konektor a mini USB konektor (tento konektor je pouze v novější verzi CR1a, původní verze jej neměla). Ve spodní části přijímače je umístěn obrovský (vzhledem k rozměrům celého přijímače) 2,5 palce velký reproduktor a vysoké nohy. Tyto vysoké nohy jsou takovým na první pohled typickým prvkem tohoto přijímače, mají ale především praktické důvody než designové. Umožnují totiž jednak příjemné ladění přijímače ležícího na stole a současně zabezpečují netlumený zvuk z interního reproduktoru.
Zajímavostí tohoto zařízení je displej. Použit byl totiž jednobarevný displej typu OLED. Ten umí při vhodném nastavení napájení a multiplexu (spínání jednotlivých bodů) výrazně ušetřit baterii, a přitom je velmi dobře čitelný za světla i za tmy. Zde použitý displej je samozřejmě kompromisem velikosti s ohledem na malé rozměry přijímače a čitelnosti nápisů. Displej má rozlišení jen 128 x 64 pixelů ale všechny základní informace bez problému přečtete. Naopak bych řekl, že v jednoduchosti je prostě síla, a ačkoliv přijímač rozhodně neoplývá funkcemi, to, co potřebujete kdykoliv vědět, vidíte. Ano vypalování displejů typu OLED, což je drobná degradace svítivosti jednotlivých pixelů, je i zde vidět, ale jen v případě, když se rozsvítí stavový pruh přes celý displej, normálně si toho ale vůbec nevšimnete. Já osobně považuji použitý OLED displej za skvělý nápad a rozhodně tímto přijímač vybočuje z řady běžných zařízení.
Uvnitř přijímače naleznete integrovaný akumulátor, takže možné jej používat i na cestách bez externího napájecího zdroje. Jedná se o standardizovaný Li-Ion akumulátor, typu 18650 s kapacitou 2,6Ah, který lze ale bez problému vyměnit za nový, až začne po čase ztrácet kapacitu. Uvnitř přijímače je totiž speciální šachta na tento typ akumulátoru a lze jej tedy během několika minut vyměnit. Tento akumulátor samozřejmě nenahrazuje funkcí výměnné baterie v ručních přijímačích, je to především myšleno pro výrazné zjednodušení výměny, kterou bude potřeba jednou za pár let udělat. Samotný akumulátor se nabíjí skrz přijímač dvěma směry. Buď přímo z externího 12V zdroje, nebo ze zadního USB konektoru. Stav baterie je samozřejmě signalizován jednoduše a logicky ikonou na displeji.
Co se týká interního zapojení přijímače, tak je zde použita zajímavá a řekl bych na dnešní dobu „poctivá“ koncepce. Za anténním konektorem krátkovlnného vstupu naleznete elektronický přepínač 4 pevných pásmových filtrů. Vstup pro VHF/UHF pásmo má za sebou jen horní propust kvůli potlačení průlezů z krátkých nebo středních vln. Jako další v řadě je známý tuner a převodník I/Q dat Mirics MSI002. Výstupní signály pak zpracovává 32bitové DSP od Analog Devices, což je vlastně srdce celého přijímače. Tento dospělý DSP procesor zabezpečuje demodulaci a filtraci signálů plus další potřebné funkce. Samotné použití obvodu MSI002 je bohužel tak trochu limitací, jelikož se jedná o rozhlasový a TV tuner, má tedy v pásmových rozsazích výrazné mezery. Ačkoliv by nebyl problém tento tuner provozovat v rozsahu 0,15 MHz – 1.9 GHz. Interním softwarem tohoto švába je ale výběr pásem omezen na ta, kde celosvětově pozemní rozhlas a televize vysílá.
Základní parametry přijímače:
- Rozsah: 10 kHz – 30 MHz / 64 MHz – 260 MHz / 437 MHz – 512 MHz
- Druhy provozu: AM, FM, SSB, CW
- Rastry: 10 Hz, 100 Hz, 1 kHz, 5 kHz, 9 kHz, 10 kHz, 12,5 kHz, 25 kHz, 100 kHz, 1MHz a 10 MHz
- MF Filtry (digitální): 500 Hz, 1 kHz, 2,2 kHz, 2,6 kHz, 5 kHz, 7,5 kHz, 15 kHz, 100 kHz a 200 kHz
- Paměti: 64
- Anténní vstup: 1x HF 50 ohm (BNC), 1x HF 1000 ohm (JACK), 1x VHF/UHF 50 ohm (BNC)
Software
Když přijímač poprvé zapnete a velmi krátce se rozkoukáte v ovládání (myslím, že zpočátku ani nebudete příliš potřebovat návod k použití, jelikož je ovládání extrémně jednoduché a intuitivní), bude vám hned jasné, že se jedná o radioamatérský projekt, který klade důraz na jednoduchost a funkčnost, ale za cenu absence funkcí, na které jste zvyklí u sériově vyráběných radioamatérských radiostanic nebo přijímačů. Já bych dokonce řekl, že je to tak trochu vojenský přístup. Tedy „nalaď a poslouchej“. Samotný malý displej je samozřejmě omezující, takže na něm vidíte perfektně kmitočet, druh provozu, použitý filtr, signál S jako číslo, stav baterie a název pásma dle výrobce předdefinovaného bandplánu ale nic víc. Stiskem řehtačky VOLUME se dostanete do jednoduchého menu, kde měníte základní parametry přijímače (filtr, AVC, squelch, apod.) a přepínáte poslouchané pásmo. Kliknutím na hlavní ladící prvek, měníte krokování.
Vedle displeje naleznete 6 gumových funkčních tlačítek, kterými volíte základní funkce jako druh provozu, přistupujete do paměti a přepínáte položky v menu, popřípadě měníte rastr ladění. Přijímač vám nabízí automatické ladění pásma dle vámi stanoveného času. Není to klasické skenování, které se zastaví při otevření šumové brány, ale skutečně jen automatické ladění dle stanoveného kroku a dle vámi stanoveného času.
CR1 disponuje 64 paměťmi, které jsou uloženy na 8 stránkách po 8 pamětech bez ohledu na pásma. Pojmenovat paměti bohužel nelze, můžete si ale vytvořit například logické sady pamětí dle pásem nebo typu uložených stanic. Ukládání či naopak vyvolání pamětí je pak záležitostí jednoho či dvou stisků funkčních tlačítek.
Ovládání přijímače je tedy opravdu omezeno jen na základní parametry a některé základní funkce. Celá koncepce je opravdu dělaná především na poslech, nikoliv na náročnější prohledávání pásem. Malé softwarové vybavení je podle mne největší slabina tohoto zařízení. Klidně bych si uměl představit mnohem víc funkcí, které by využily potenciál SDR přijímače, a které by zcela jistě uživatelé ocenili (například redukce šumu, volitelný notch filtr, volitelný noise blanker apod.). Tuto jednoduchou koncepci nicméně ocení především posluchači začátečníci anebo radioamatéři, kteří nepotřebují přijímač s desítkami zbytečných funkcí, ale chtějí především rádio na poslech, aby sledovali zájmové frekvence.
CR1 nabízí možnost připojení k počítači a jednoduchou vizualizaci okolí přijímaného kmitočtu. Je to logické, jelikož DSP procesor stejně zpracovává širší pásmo, než je přijímané. Nevýhoda je ale bohužel v tom, že se jedná o jednoúčelový program, opět s absencí pokročilých funkcí. Opět zde mám pocit, že se jedná o radioamatérský projekt, který zřejmě byl předčasně ukončen a na další funkce s již nedostalo. Je velká škoda, že autoři nevytáhli I/Q data z MSI002 přes převodník přímo na USB, čímž by umožnili ovládání přijímače pomocí dospělých programů typu SDR Console apod. To by byl velký skok v použitelnosti tohoto rádia.
Výhodou tohoto přijímače jsou separátní úrovně při poslechu na interní reproduktor a sluchátka. Pokud tedy výstup na sluchátka připojíte do zvukové karty počítače, můžete dekódovat i digitální druhy provozu (HFDL, NAVTEX apod.). V tomto výstupu je ale omezena maximální úroveň na 40mW, nemělo by tedy být možné zničit z něj vstup zvukové karty při neopatrném nastavení hlasitosti na přijímači.
Praktický příjem KV
Přijímací stránka CommRadia CR1a je rozhodně zajímavá. Ačkoliv je ovládání a softwarové vybavení přijímače celkem chudé, o to lépe zařízení poslouchá a to doslova. Když jsem poprvé přijímač testoval při poslechu krátkých vln, nepoužil jsem nic menšího než anténní soustavu několika beveragů do různých směrů. Tyto antény vám vyprodukují jednak velmi vysoké úrovně signálů místních rozhlasových vysílačů (ve směru příjmu) a současně je možné slyšet i velmi slabé DX stanice. Zde se tedy ukazuje, zda jsou připojené přijímače dostatečně citlivé, ale i odolné.
Jako srovnávací zařízení jsem použil jednak známý stolní přijímač AOR AR5000 a také WinRadio G31DDC Excalibur. AOR nevyniká příliš vysokou odolností, ale má výbornou citlivost. Excalibur je navíc ještě velmi slušně odolný. Když jsem připojil AOR a CR1 na dva výstupy z ovládací skříňky a začal porovnávat vytipované kmitočty, byl jsem velmi mile překvapen, jak CR1 poslouchá. Vstupní filtry jsou opravdu znát a v podstatě jsem nenalezl slabou vzdálenou stanici, kterou by AOR slyšel a CR1 nikoliv. Jediná výjimka bylo pásmo pod 500 kHz (NDB majáky), tam jsem skutečně nalezl jedno zrcadlo velmi silného místního vysílače na středních vlnách, výrobce ale sám uvádí, že toto pásmo má jen dolní propust a nejsou tam žádné další filtry, takže je možné, že se tam něco takového může objevit. Na druhou stranu, to byla jen jedna silná stanice a na velmi ziskovou anténní soustavu.
Jediná věc, která bohužel u tohoto přijímače dělá neplechu, je absence funkce noise blankeru, tedy vyklíčování pulsního rušení. Když jsem poslouchal na anténu, v jejímž směru byl umístěn nějaký vysokonapěťový ohradník, bylo celkem výrazně slyšitelné „lupání“ ohradníku a v kombinaci s AVC se celkově zhoršil příjem stanic z tohoto směru. Toto rušení bylo možné trochu potlačit vhodným nastavením AVC, ale nebylo to rozhodně univerzální řešení.
Co musím rozhodně vyzdvihnout, je výborný přednes SSB stanic na interní reproduktor ale i na sluchátka. Když jsem použil filtr 2.6 kHz na SSB a naladil letecké stanice z dálného východu, stanice měly skvělou srozumitelnost, až bych si troufl konstatovat na profesionální úrovni. Když jsem navíc použil umlčovač šumu, který lze samozřejmě použít na krátkovlnné druhy provozu typu SSB, bylo sledování aktivního provozu opravdu výtečné. CR1a je opravdu výborný přijímač pro monitoring zájmových frekvencí oblíbených služeb, radioamatérských kroužků apod.
Praktický příjem VKV
Pásmo VKV je v tomto případě naopak jednoznačně otloukánek. Přijímač by zde poslouchal velmi dobře, to je dáno obvodem MSI002, který disponuje elektronickými filtry, ale vzhledem k tomu, že jsou hlavní funkce dány programem v DSP a ty jsou určeny především na krátké vlny, naleznete v příjmu spoustu artefaktů, které vás přesvědčí o tom, že je v tomto případě CR1 vhodná na poslech místních radioamatérů, popřípadě leteckého provozu, ale rozhodně se s ní nepouštějte do „žádných velkých akcí“.
CR1 samozřejmě umožňuje příjem rozhlasového pásma CCIR. K dispozici je ale jen neselektivní široký filtr 200 kHz. Když jsem tedy zkusmo připojil nefiltrovanou VKV anténu na příslušný vstup a proladil pásmo, nebyl jsem z výsledku nadšen. CCIR je prostě pásmo určené opravdu pro dospělé přijímače. Ano na cesty na malou anténu bude CR1 místní rozhlas poslouchat celkem dobře, ale na velkou anténní soustavu a CCIR DXing v tomto případě zapomeňte.
Trochu jiná situace je u poslechu prvního leteckého pásma. Přijímač samozřejmě nemá rastr 8,33 kHz, protože se v době jeho vývoje v USA ještě nepoužíval, nicméně můžete ladit v rastru 5 kHz a díky možností volby úzkého MF filtru, z něj dostanete opravdu velmi vzdálené stanice, a to i na velkou anténní soustavu. Celý dojem bohužel tak trochu dehonestuje AVC, které je i při volbě „rychlé AVC“ stále tak trochu „pomalé“ a když použijete šumovou bránu, bude její reakce na konci relací stanic vždy trochu zpožděná. To je prostě daň za parametry vhodné pro KV stanice a absenci možnosti nastavit si vlastní čas AVC. Škoda. Tento přijímač tedy pravděpodobně nebudete používat jako primární pro poslech a plynulé přelaďování leteckého pásma, ale to jsem na začátku říkal. CR1 je přijímač nicméně velmi vhodný pro poslech zájmových stanic (například FIC Praha, místní letiště, OPS služby, Ground provoz atd.) a k tomuto účelu vám bude sloužit naprosto ke spokojenosti už díky výbornému přednesu a možností volby MF filtrů v AM režimu.
Příjem NFM, tedy radioamatérských a profesionálních pásem VKV a UKV je na tom bohužel trochu podobně jako CCIR. Pokud si budete chtít naladit místní debatní kroužek radioamatérů, Echolink nebo CB hotspot, bude vám CR1 naprosto vyhovovat. Žádné DXové zařízení ovšem opět kvůli nevhodně nastaveným parametrům DSP nečekejte. CommRadio CR1a je prostě primárně určeno na krátké vlny a tam parametry hrají prim. VKV je bohužel tak trochu trpěný doplněk, který vám poslech místního provozu umožní, ale nebudete z něj skákat nadšením.
Závěr
CommRadio CR1a vás jednoznačně „uhrane“ svým profesionálním provedením, neskutečně malými rozměry i jednoduchým, ale velmi praktickým OLED displejem a jednoduchým ovládáním. Interní akumulátor má výbornou výdrž, takže jej jen tak na portable použití nevybijete. Skvěle zvládnutá je i možnost výměny této baterie, pokud by se časem začala zhoršovat její kapacita. Excelentní je hlasitý přednes na interní reproduktor ale současně i separátní nastavení hlasitosti pro sluchátka.
Na druhou stranu budete mít pocit (alespoň v mém případě), že autor softwaru v polovině práce skončil a nedodělal do přijímače základní funkce, které by se slušelo do něj dodat. Možná, kdyby byly k dispozici zdrojové kódy a nadšený programátor, bylo by možné stávající funkce upravit a nové doplnit, toho se ale asi už nedočkáme. A to mne velmi mrzí, protože po hardwarové stránce tento přijímač vůbec není špatný a přesně takto bych si dokázal představit moderní SDR přijímače. Tedy kdy při propojení s PC používáte SDR funkce a při poslechu v terénu bez počítače jej používáte jako mobilní přijímač s omezenými funkcemi.
Co se týká přijímacích vlastností, v pásmech pod 30 MHz budete nadšeni a budete tento přijímač opravdu rádi používat. V pásmu VKV bude toto zařízení použitelné především pro poslech AM leteckého provozu anebo v nouzi na poslech nějaké místní VKV služby či amatérského provozu. Na vážnější poslech nebo dokonce DXing v těchto pásmech ale ihned zapomeňte.
Celkově se CR1a hodí především jako sekundární přijímač, abyste mohli primární zařízení použít pro vyhledávání stanic a neblokovali si poslech oblíbených kmitočtů hlavním přijímači nebo radiostanici. Tuto funkci ale bude zastávat velmi dobře a myslím, že by si býval našel své uživatele.
Nyní ještě závěrem poslední otázka, proč se vlastně toto zařízení v Evropě a celkově příliš neprosadilo? Univerzální odpovědí asi bude cena. V době výroby tohoto přijímače byla jeho prodejní cena nějakých 13.000 Kč. Když si připočítáte dopravné z USA, DPH a nějakou drobnou marži obchodníka, byli byste téměř na 20.000 Kč, a to už by bylo i na Evropu poměrně dost peněz vzhledem k použitelnosti této krabičky a konkurenci v radioamatérských radiostanicích typu FT817.