ICOM, tato japonská značka vždy zaručovala velmi slušnou kvalitu i rozumnou cenu. Samozřejmě i v jejich produkci bych nalezl několik nepovedených kousků, ale vždy byly tyto neúspěchy vyvažovány „vlajkovými loděmi“ tedy přijímači, které si našli mnoho spokojených uživatelů. Na trhu se před několika lety objevila zajímavá řada komunikačních přijímačů, která byla zařazena do kategorie „Black Box“ počítačových přijímačů, ačkoliv se až tak úplně o PC přijímače nejedná. Je to IC-R1500(PCR) a IC-R2500(PCR). Tato zařízení se již nevyrábí, ale je možné je občas sehnat na burzách či z druhé ruky.
Základní takticko – technická data:
Rozsah: 10 kHz – 3300 MHz bez mezer
Rastr: 10 Hz – 1GHz libovolně dělitelný
MF Filtry: 3, 5, 15, 50 a 230 kHz
Druhy provozu: AM, FM, USB, LSB, CW
Rychlost skenování: 100 kanálů / sec
Počet pamětí: Tělo – 1100, PC – 2600 x neomezeně
Skenovací rozsahy: Tělo – 50 párů , Box – 50 párů
Připojení PC: USB – data i zvuk (integrovaná zvuková karta)
Další funkce: CTCSS, DCS, Discriminator OUT, VSC (Voice Squelch), 3 barvy podsvětlení – 8 stupňů intenzity, AVC, AFC, IF SHIFT (pro SSB) definovatelná tabulka AUTO kroků, 100 rozsahů pro vynechání, speciální ovládací software a nepochopitelná externí anténa
Ergonomie ovládání a mechanika
Přijímač je typu Black Box a to znamená, že je veškerá elektronika uschována v plechové šasi přijímače. Zde je navíc oddělena řídící část od samotné analogové části. Podle mého názoru je provedení Icomovsky precizní, čisté a výsledkem je minimum vlastních produktů z lokálních oscilátorů, na což mnoho Black Boxových přijímačů trpí. Zkoušel jsem proskenovat pásmo 20 – 1700 MHz a našel jsem v pásmu MB, VHF a UHF jen 4 frekvence. Jejich úroveň byla S0 a při tvrdším nastavení Squelche o nich vůbec nebudete vědět. Větší množství vlastních nosných je až v pásmu 900, 1100 a 1300 MHz dohromady jsem jich ale ve zkoumaných rozsazích našel 45 a z nich jen 4 byly indikované na S-metru.
Hlavním problémem tohoto přijímačem jsou pro mne nepochopitelné „nedomyšlenosti“. Jako hlavní považuji to, že pro externí panel neexistuje držák. Výrobce zřejmě počítal s tím, že bude mít uživatel ovládací panel v ruce (například při provozu v autě). Podle mého zjištění, je ale ovládání přijímače při upevněném panelu příjemnější, nechápu tedy proč vůbec žádný držák ani jako volitelné příslušenství není vymyšlen. Nezbývá vám tedy udělat to nejjednodušší, přilepit panel oboustrannou lepící páskou na nějaký kus plechu dle vaší fantazie, nebo použít 3D tiskárnu a vytisknout držák na přední panel včetně nožiček.
Druhou nedomyšleností je dodávaná anténa, která je typu teleskop, ale její mechanické přimontování je založeno na oboustranné lepící fólii. Pravděpodobně se jedná o anténu, která by měly být přilepena na sklo vozu nebo někam na okno, jelikož to ale není nerezová anténa, pochybuji, že by v exteriéru přežila jeden celý rok, aniž by začala kvést. Naštěstí se ale k přijímači připojuje anténa pomocí obyčejného konektoru BNC, takže nemusíte tuto originální anténu vůbec použít.
Do třetice nedomyšleností je interní přepínač REPRO/PHONES, který má snížit výstupní hlasitost na externím reproduktoru, aby bylo možné poslouchat přijímač na sluchátka. Výsledný efekt je takový, že je interní reproduktor úplně vypnut a když do externího vstupu strčíte sluchátka, tak je úroveň hlasitosti tak nízká, že jsou stanice špatně srozumitelné i na plnou hlasitost. Výsledek je tedy „neřešit a nepřepínat“. Pokud chcete použít sluchátka, upozorňuji, že je výstup monofonní, je tedy potřeba mít redukci na obě sluchátka.
Když jsem poprvé viděl tento přijímač (především jeho ovládací panel), jímala mne hrůza z toho, jakým způsobem byla externí ovládací jednotka pojata. Velmi nápadně mi panel připomínal okopírovaný amatérský mobilní dualband (v případě 1500ky monobander), kterému jen chybí mikrofon. To je tedy ovládací panel pro přehledový přijímač dost nevhodný. Chyba lávky. Dokud jsem tento panel neměl v ruce, nevěřil jsem, jak velice jednoduše a logicky se přijímač ovládá. Inu, je zde uplatněn Icomovský styl ovládání, který jsem již u několika zařízení vychvaloval. Je zde totiž upřednostňována jednoduchost přístupu k základním funkcím na místo složitých menu a trojitých funkčních tlačítek. Základní funkce přijímače – tj. přeladění, ačkoliv zde citelně chybí klávesnice pro přímé zadání kmitočtu, je velmi rychlé. Slouží k tomu kombinace otočného prvku (DIAL) a tlačítka (V/MHz), které mění krokování ladění velmi rychle po pásmech, stovkách a jednotkách MHz. Klepnutím do DIALu změníte ihned kmitočtový rastr. Pomocí softwaru je navíc možné upravit tabulku základních kroků a k dispozici je tolik rozsahů, že do ní v klidu naprogramujete národní kmitočtovou tabulku. Přeladění je tedy minimálně stejně rychlé jako zadáváním z klávesnice a to i pro méně zkušeného uživatele. De facto se zde používá k ovládání pouze krátký a delší stisk tlačítek, žádné dvojité funkce, žádná milion-položková menu, ke kterým potřebujete mapu a kompas.
1500ka disponuje několika vychytávkami, které chybí služebně staršímu stolnímu přijímači IC-R8500. Jednou z nich je aktivace skenování od aktuálního kmitočtu. Obyčejným klepnutím na prvek DIAL měníte naprogramované skenovací rozsahy a rychlost skenování opravdu slušná a dá se s tímto přijímačem sledovat v rozumné míře i druhé letecké pásmo. U 1500ky máte možnost skenováním vyhledávat CTCSS nebo DCS kódy. Vím, není to proti scannerům Uniden nic světoborného, ale díky i za tuto možnost, kterou například 8500ka nemá. Patnáctistovka se liší od svého luxusnějšího bratříčka (ICOM R2500) jen absencí druhého přijímače. Tento druhý modul není v přijímači osazen a to tedy znamená, že je po mechanické stránce téměř identický, liší jen počtem výstupů (vstupů) a dvojitým ovládacím panelem. Sekundární přijímač má stejný rozsah k dispozici, jsou tu ale jen základní druhy provozu AM, FM. Tělo přijímače je lehké, velikostí připomíná FT817, jedná se tedy o elegantní přijímač s možností dát jej do batohu a vzít na cesty. Horší je to samozřejmě s napájením. Přijímač zvládá napájecí napětí 10 – 14V ale spotřeba je v rozmezí 0,5 – 1,2A podle podsvětlení panelu a hlasitosti. Je možné jej tedy napájet ze zdroje 12V 2A, v autě ze zapalovače nebo nějakého bezúdržbového akumulátoru, zkrátka podobně jako FT817.
IC-R1500 je vlastně následovníkem slavného předchůdce PCR1000, který je hodnocen dost rozporuplně, mnozí ho uznávají jako dobrý přijímač, jiní mu spílají kvůli jeho odolnosti, ale fakt, že se ho prodaly tisíce kusů a že jej podporuje drtivá většina profesionálních ovládacích softwarů, rozhodně něco znamená. PCR1500 je následovník, který je nejen rychlejší, má větší paměť, ale má i větší přijímací rozsah a disponuje dalšími funkcemi. Ovládací protokol pro tento přijímač je možné najít na internetu zdarma a to je dobrý předpoklad proto, aby se i toto zařízení objevovalo v podpoře amatérských i profesionálních softwarů. Mimo originálního softwaru, o kterém ještě budu psát, jsem jej našel například i v programu firmy Signal Intelligence „Spectrum Commander“, ale zcela jistě by se po zapátrání na internetu objevily i další. Originální software PCR1500/2500 umožňuje spoustu zajímavých a hlavně praktických funkcí.
Software
Na začátek bych chtěl upozornit, že je orignální software plně kompatibilní se systémem WINDOWS 7 i 10. USB rozhraní je kompatibilní i s USB 3.0 (musíte si jen nainstalovat novější ovladače, z webových stránek Icom, protože na originálním CD dodávaným s přijímačem jsou jen pro USB 2.0.
Po spuštění programu vás přivítá jednoduchá tabulka, kde máte možnost volby různých druhů zobrazení ovládání přijímače a různé další nastavovací funkce. Základní ovládací obrazovka nabízí pohled na všechny potřebné funkce přijímače (design podobný KV transceiverů firmy Icom) s velkým, dobře čitelným zobrazením aktuální frekvence. Zajímavostí je, že je možné v tomto režimu zapnout i spektrální analýzu okolí kmitočtu. V reálném čase můžete sledovat provoz 500 kHz okolo přijímaného kmitočtu stanoveným krokem bez přerušení poslechu aktuální frekvence, pokud zvolíte větší šířku pásma, přijímač klasicky skenuje okolí. Software umožňuje nahrávat provoz a to díky přenosu zvuku přes USB. Audio je možné přepínat mezi vlastním Black Boxem nebo zvukem přes počítač. Velkou výhodou je možnost využít zvuk z USB přímo v uživatelských softwarech. Pokud používáte dekodéry SEL5, ACARS apod. můžete si zvolit místo interní zvukové karty počítače USB AUDIO a zpracováváte zvuk přímo z digitálu. Bohužel se ale jedná o audio zpracovávané až za NF filtry a není to tedy výstup z diskriminátoru, není tedy možné dekódovat např. D-STAR nebo DMR. Pro tyto účely je ale v zadní části konektor s názvem PACKET a to je výstup z nefiltrovaného demodulátoru.
Zajímavou a praktickou funkcí je tzv. Multimonitor. Uživatel má k dispozici tabulku 25 kmitočtů libovolně programovatelných (nezávislých na pamětech). Při spuštění funkce SCAN přijímač neustále prochází všechny definované kmitočty a zobrazuje jejich aktivitu, ale nezastavuje na nich. V praxi to tedy vypadá jako přehledové řídící stanoviště. Obzvlášť pokud naprogramujete letecké kmitočty, můžete hned vidět, které frekvence jsou spolu prolinkované. Při klepnutí na zájmový kmitočet, přijímač přestane skenovat a zůstává na něm na poslechu až do opětovné aktivace skenování. Pokud používáte monitor s dotykovou obrazovkou, je tato funkce obzvlášť zajímavá a efektivní.
Jak již jsem předeslal, přijímač disponuje dvěma sadami pamětí. 1000 pamětí je v ovládací hlavě (+100 kmitočtů pro skenovací rozsahy od-do) a 2600 jich lze ovládat pomocí PC, ale k dispozici máte de facto neomezený počet souborů s nastavením pamětí přijímače v násobku 2600. Tyto paměti nejsou záměnné, ovládací hlavou máte přístup jen k pamětem v těle přijímače a ovládáním Boxu nemůžete prohledávat paměti v RXu. Na druhou stranu je zde naštěstí funkce vzdálené správy pamětí v těle a tak můžete jednoduše spravovat tyto paměti i přes počítač. Programování pamětí je opět podle Icomovského vzoru. Navíc stejně jako u scannerů Uniden má tento přijímač dynamickou paměť, není tedy natvrdo rozdělen na banky, ale velikost jedné banky je omezena na maximálně 100 pamětí (např. A00-A99). Pokud chcete skenovat naráz víc pamětí, další nadefinujete do jiné banky (na výběr máte A – Z) a zapnete prolinkování bank. Ovládací hlava má bohužel jediné omezení a tím zobrazení názvů. To je omezeno jen na 6 znaků. V názvech pamětí v Boxu (v softwaru) se ale omezovat nemusíte a je zde možnost i konverze mezi paměťmi uloženými v hlavě a těle přijímače, nemusíte tedy programovat paměti dvakrát.
Praktický příjem
Tato kapitola je samozřejmě nejdůležitější, a tak se na ni podíváme podrobněji. Citlivý přijímač s vyšroubovanou citlivostí umí dát do kupy každý čínský výrobce levných rádií, ale dát dohromady přijímač, který je nejen dostatečně citlivý, ale také odolný proti rušení od blízkých stanic, čemuž se nelze vyhnout při použití předzesilovačů, to je umění. Firma Icom svůj um již několikrát dokázala takovými přijímači, jakými jsou R7100, R9000, R8500 a dokázala, že to jde. Že lze dát dohromady slušně citlivé a slušně odolné přijímače. Doba se mění, rušení přibývá, a proto je odolnost radioskenerů čím dál častější kámen úrazu a tématem číslo jedna. Mnozí výrobci to bohužel stále nepochopili.
Pásma DV – KV
1500ka poslouchá již od 10 kHz, což je sice pravda, ale je to spíš jen reklamní trik. De facto se dá říct, že pod 50 kHz vůbec nic neslyší a časové signály na 60, 66 a 77 kHz jsou sice slyšitelné, ale žádná sláva. Citlivost přijímače se rapidně zvedá až nad 100 kHz. Jelikož disponuje přijímač filtrem 3 kHz, lze velmi dobře odladit i kmitočtově blízké stanice. Na druhou stranu není k dispozici synchodetektor, máte tedy možnost odlaďovat rušené kmitočty jen pomocí příslušného pásma SSB. K dispozici nemáte stejně jako u R8500 ruční řízení citlivosti, ale jen volbu pomalého či rychlého AVC. Na druhou stranu je zde k dispozici funkce IF-SHIFT pro odrušení blízkých stanic v SSB (CW) provozu. Tento přijímač také není vhodný pro náročnější sledování pásma NDB majáků, jelikož nemá možnost instalace užšího filtru a tak je uživatel odkázán jen na nejsilnější majáky. V pásmu KV se přijímač vyznačuje výbornou citlivostí a i na krátkou drátovou anténu uslyšíte mnoho zajímavých stanic, ale ani dlouhá LW anténa mu nevadí a aktivní anténa s předzesilovačem ho také na lopatky nepoloží. Na vyšších KV pásmech, nemá přijímač problémy se stanicemi z SV nebo DV. Celkově bych jej hodnotil podobně jako u Icoma 8500, tedy slabší průměr, na krátké vlny bych jej používal jen jako přehledový přijímač pro nenáročné posluchače. Krátkovlnné přijímače k tomuto účelu určené jsou trochu lépe vybavené.
30 – 80 MHz
Tato pásma nejsou příliš náročná a leckterý přijímač je poslouchá bez problémů, ale použitelná a zajímavá jsou jen, pokud začne chodit pásmo 6m (50 MHz), kdy je možné sledovat vzdálené stanice a radiomajáky. Otestovat citlivost je možné pomocí dvou známých kmitočtů chůviček 40.675 a 40.700 MHz a zde bylo možné slyšet mnoho vzdálených signálů. Totéž se dá říci i o stanicích BMIS v pásmu 70 MHz, na testovacím DX Campu jich bylo pár zachyceno a všechny, které slyšel Icom R8500 byly bez problémů slyšitelné i na 1500ce. U některých přijímačů bývá problematické hraniční pásmo kolem 87,5 MHz, kde začíná CCIR, zde nemá Icom R1500 žádné problémy.
Pásmo CCIR (87,5 – 108 MHz)
Jelikož nejsem DXer zabývající se tímto pásmem, mohu posoudit jen praktický příjem. K dispozici v módu WFM máte filtr 230 kHz a 50 kHz. Ten jeden je klasický rozhlasový filtr pro dobrý přednes a poslech místních stanic. Druhý 50 kHz je hodně úzký DXový filtr, kterým dokážete odladit i slabé stanice posazené vedle silných. Z mého pohledu je 50 kHz až moc úzký filtr a hodí se jen pro mluvené slovo (identifikaci stanice).
Letecké pásmo
Moje oblíbené letecké pásmo je jedno ze stěžejních profi-pásem. U R1500 máte možnost volby mezi krátkým a dlouhým časem AVC. Dlouhý použijete pro rozhlasové stanice na KV a krátký čas použijete pro poslech leteckého provozu. Navíc je možné definovat rychlost „odpadnutí“ squelche po vymizení nosné (většinou ale zůstává konstanta na krátký čas AVC, pochybuji, že by měl někdo náladu poslouchat šum za každou relací). Letecké pásmo, kde se střídají na jedné frekvenci stanice S3 a S9+40dB zvládá Icom naprosto bez problémů. Přednes je reálný, nezkreslený, žádné „lupance“ při silných signálech. Přijímač oproti starší 8500ce disponuje krokem 8.33 kHz (máte možnost i aktivace úzkého filtru 5 kHz či dokonce super úzkého 3 kHz) a při jeho rychlosti skenování lze i v tomto kroku procházet svižně celé pásmo. Jediný problém, na který jsem narazil, bylo, že se při tomto kroku z nějakého důvodu občas stane, že přijímač „nedopočítá“ kmitočet dělený tímto bláznivým krokem a zobrazovaný kmitočet nezaokrouhlí. Stává se tedy (pouze při skenování) , že se začnou kmitočty zobrazovat o 1 kHz špatně – namísto 125.075 uvidíte 125.0749 napravit se to dá jen přepnutím kroku (přijímač pak automaticky zaokrouhlí kmitočet správně) a zpět na 8.33. Osobně se domnívám, že volba univerzálního kroku 5 kHz, který se stejně v letecké technice používá, je řešením. Pokud si ale uložíte pevné kmitočty do paměti v rastru 8.33, nebudete o tomto problému vědět.
HAM – PROFI VHF i UHF
Pro sledování amatérského provozu máte v přijímači k dispozici všechny druhy provozu a to na všech amatérských pásmech až do 2,4 GHz. Na centimetrových vlnách jsem amatérský provoz ještě netestoval, jelikož jsem zatím netrefil UHF závod. Zpět ale k profi pásmům. Jak již jsem uvedl, přijímač disponuje možností zavřít přijímaný kmitočet pod CTCSS nebo DCS kód. To je při sledování profi-provozu velmi důležité. Velmi důležité je i to, že je možné tyto kódy u neznámých stanic alespoň skenovat, když nemáte k dispozici instantní zobrazení subtónu. Nemusíte tedy kupovat žádnou drahou krabičku. Software navíc umožňuje dekódovat i DTMF tóny. Citlivost přijímače je de facto na stejné úrovni jakou poskytuje Icom R8500, i ty nejslabší signály, které byl velký Icom schopen zpracovat byly detekovatelné i zde. Jediné, co mu chybí je audio filtr (APF), který je u slabých signálů velkým pomocníkem. Navíc oproti scannerům Uniden je tento přijímač o poznání odolnější a silné signály z předzesilovače mu nedělají žádné větší problémy. Tam kde se na scannerech Uniden mixovaly silné signály a vytvářely falešné příjmy, neměla 1500ka žádné problémy. A poslouchala jako přijímače mnohonásobně dražší. Vyzkoušel jsem i příjem SATCOMů v pásmu 300 MHz, kde potřebujete opravdu citlivý přijímač. I zde R1500 poslouchá bez problémů. V pásmu UHF můžete nastavit náš atypický krok 20 kHz po lichých násobcích, ale mám vyzkoušeno, že mnoho služeb používá i rastr poloviční – 10 kHz, proto je vhodnější nadefinovat tento poloviční krok. 100 kanálů / sec je rychlost, která vám beztak umožní proběhnout zájmová pásma během několika vteřin. R1500 má funkci stejnou jako R8500 tj. ukazatel naladění pomocí informačních šipek. Pokud tedy máte přijímač naladěný nepřesně na stanici, nebo máte špatný krok, v levém horním rohu displeje vám malý ukazatel indikuje, kterým směrem byste se měli doladit. Pokud zapnete AFC (stejně jako u 8500ky) přijímač to udělá za vás po nejnižším možném kroku (100 Hz, 1kHz).
Nyní jedna malá rada. Pokud si zvolíte ručně typ modulace a krok, je toto aplikováno i na skenovací rozsahy. Pokud tedy máte definováno např. 144 – 146 MHz a chcete krok 12,5 kHz, ale ručně jste si před tím nastavili krok 25 kHz, budete skenovat v tomto kroku a touto modulací i když poté třeba změníte pásmo. Pokud ale máte definovánu modulaci na AUTO, tím pádem i krok je definován na AUTO (AUTO rozsahy kroky a modulace si definujete sami v tabulce) bere se tabulka AUTO jako primární a při přepnutí skenovacího rozsahu se mění druhy modulace i kroky. To je velká výhoda. Navíc zde můžete pomocí softwaru nadefinovat i rozsah kmitočtů, které se mají přeskočit (nikoliv ignorovat jako u Unidenů) těchto vynechání OD xxx – DO xxx můžete nadefinovat až 100. Můžete tedy například definovat vynechání pásma a přijímač při ručním i automatickém skenován toto pásmo okamžitě přeskočí a pokračuje dál. V ručním ladění (VFO) jej samozřejmě můžete prohledávat, jak chcete, pokud ale spustíte SCAN, definované pásmo se přeskočí a přijímač pokračuje dál. Vynechání rušených kmitočtů je stejné jako u R8500, tj. do jedné z paměťových bank uložíte rušený kmitočet, přidáte k němu „P-SKIP“ a během skenování bude tato frekvence ignorována, kolik kmitočtů si takto zablokujete, záleží jen na Vás, ubíráte si jen paměťová místa. Icom 8500 má na tyto kmitočty speciální banku pro 100 kmitočtů, ale zde jste omezeni jen pamětí. Osobně bych doporučil to udělat stejně, tj. určit si jednu z bank A-Y pro kmitočty na vynechání nebo naopak – klasické paměti přiřazovat do bank a kmitočty pro vynechání do žádné banky nepřiřazovat.
Závěr
Ať si kdo chce, co chce, říká, Icom se zase vytáhl. Udělal miniaturní verzi R8500, nacpal do ní všechny její základní funkce a přitom neosekal hardwarovou stránku přijímače. Když opominu některé drobné softwarové prohřešky a neexistující držák na panel, který se dá ale velmi jednoduše vyrobit i v domácích podmínkách, nemohu, než tento přijímač chválit. Je to rádio, které je sice určeno pro PC, ale s ovládacím panelem v terénu počítač nepotřebuje. Ovládání je velmi rychlé, velmi snadno si na něj zvykne i začátečník. Displej je sice na dnešní dobu zastaralý, ale písmena, číslice a funkce jsou na něm velmi dobře čitelné i bez brýlí. Co se citlivosti a odolnosti týče, na KV jen jako přehledový přijímač, na VKV je to malý bratr Icoma R8500 se všemi jeho dobrými vlastnostmi. Při delším zkoumání bychom asi určitě našli nějakou situaci, kterou IC-R8500 zvládá a 1500 už ne, ale pro běžný poslech za běžných podmínek i na velké anténě se zesilovačem jej zcela jistě nezahltíte a jako vyhledávací nástroj je také velmi vhodný. Tento přijímač se opravdu povedl, a pokud máte doma na stole třeba scanner Uniden a hledáte kontrolní přijímač, nebo zvažujete koupi stolního zařízení v rozumné cenové relaci, zkuste se po něm poohlédnout v burzách (Ebay apod.).