Spolehlivé radiové spojení mezi posádkami letadel a řízením letového provozu je klíčovou otázkou bezpečnosti cestujících. Hustota letecké dopravy opět stoupá a tím stoupají i nároky na koordinaci letadel pohybujících se v nejnižších výškách u lokálních civilních letišť až po lety v nejvyšších letových hladinách pro tranzitní leteckou dopravu. Řízení vzdušného prostoru znamená sledování provozu v třech dimenzích a aby byli schopni řídící letového provozu spolehlivě sledovat a ovládat svěřenou oblast a současně nebyli přetíženi množstvím letadel, je nutné vzdušný prostor dělit na sektory a to nejen geografickým územím, ale také výškově.
Vzdušný prostor nad ČR se dělí výškově (od země až do 22 km) a druhu řízení dopravy do tzv. kategorií vzdušného prostoru a současně do sektorů definovaných geografickým územím. Pokud tedy letadlo prolétá nad ČR, bude komunikovat s dispečerem na definovaných frekvencích podle toho, o jaký typ letu se jedná, kde se nachází geograficky a také v jaké výšce. Komunikační frekvence si samozřejmě piloti nemusí pamatovat, řídící letového provozu pilota vždy instruuje, na který kmitočet se má přeladit, pokud opouští prostor nebo hraniční letovou hladinu.
KATEGORIE VZDUŠNÝCH PROSTORŮ
V ČR se vzdušný prostor dělí na několik základních kategorií dle výšky letadla a typu řízení provozu. Podle toho se určují i pozemní stanice, které příslušné kategorie prostorů ovládají.
- Kategorie G – výška 0ft – 1000ft (0-300m) nad zemí je prostor nekontrolovaný resp. kontrolovaný pouze v okolí místních civilních letišť. V tomto prostoru létají letadla v režimu VFR (Visula Flight Rules – létání podle vidu). Letadla pohybující se v této kategorii prostoru se tedy musí hlásit pozemním stanicím označené „RADIO“ nebo „INFO“, které mají pod zprávou pouze oblastní provozní zónu ATZ (Aerodrome Traffic Zone).
- Kategorie E – výška letadla 1000ft – FL95 (9500ft). V této třídě je možné vidět letadla jak letící dle pravidel VFR, tak letadla letící podle přístrojů IFR (Instrument Flight Rules). Může se jednat například o přibližovací prostory velkých letišť popřípadě prostory sdílené s lokálním provozem místní ATZ. V této třídě se již udává výška jak ve stopách, tak v letových hladinách (viz článek o letecké radiokomunikaci). Letadla v prostoru třídy E hovoří v případě VFR letů buď s místními letišti „RADIO“ „INFO“. Piloti mohou použít také stanici řízení letového provozu Praha FIS (Flight Information Service), které ale slouží jen jako informační služba o aktuálním provozu na plánovaných tratích, omezených prostorech nebo jako zdroj informací o aktuálním počasí na trati. FIS přímo neřídí provoz jako takový.
- Kategorie D – výška letadla 0ft – FL165. Letecký provoz se pohybuje v prostorech větších letišť a hlásí se stanicím kontrolující CTR (Control Zone) nebo TMA (Terminal Maneuvering Area) příslušného letiště. Všechny lety v této vzdušné kategorii jsou již řízené a každá činnost musí být povolena řídícím letového provozu.
- Kategorie C – výška letadla FL95 – FL660. Je kategorie, kterou kompletně ovládá řízení letového provozu stanicemi ACC (Area Control Center). Probíhají zde pouze lety IFR (VFR lety jsou i takto vysoko možné, ale jen za přesně daných podmínek, ale vždy s povolením ŘLP).
SEKTORY VZDUŠNÉHO PROSTORU ČR
Vzdušný prostor nad ČR je rozdělen do několika základních sektorů, které ovládají stanice ŘLP. V současnosti je republika rozdělena na tři základní sektory.
- Západ (WEST) – sektor začíná západními hranicemi a končí na pomyslné ose Ústí nad Labem -> západ Prahy -> Jindřichův Hradec.
- Sever (NORTH) – hranice sektoru začínají na severních státních hranicích a končí na pomyslné ose jih Prahy -> Svitavy -> Bruntál.
- Jih (SOUTH) – od výše zmiňovaných hranic prostorů na jižní hranice ČR.
Tyto sektory se dále dělí podle výšky letadla na čtyři základní kategorie:
- Nízké letové hladiny (LOW) tj. FL95 (125) – FL305
- Střední letové hladiny (MIDDLE) tj. FL305 – FL355
- Vysoké letové hladiny (HIGH) tj. FL355 – FL375
- Nejvyšší letové hladiny (TOP) tj. FL375 – FL660
Nízké a střední letové hladiny se používají jednak pro odlety a přiblížení k letištím, ale také pro lety na blízké vzdálenosti (do hodiny letu). Další případy, kdy se používají nízké letové hladiny jsou, pokud z technického nebo taktického důvodu nemůže letadlo stoupat výše (nedovoluje to technický stav, nebo těžký náklad letadla, může se ale také jednat například o fotografování nebo skenování zemského povrchu). Běžné tranzitní lety na větší vzdálenosti se při přeletech nad necílovým územím odbývají ve výškách FL350 – FL410, tedy sektory označené jako HIGH a TOP. Letadla používající vyšší letové hladiny (FL410 – 450) jsou velmi často soukromá (Private Jet), která cestují po vlastních letových trasách a tím pádem neomezují rutinní plánovaný provoz na tranzitních tratích. Zvláštním případem jsou speciální letadla vojenská, která mohou v jistých případech používat letové hladiny až do FL660 (reálně do FL520). Jedná se o bezpilotní prostředky UAV nebo speciálně konstruovaná letadla například typu U-2S.
Letové hladiny se dělí na sudé a liché. Letadla letící směrem ze západu na východ (tedy v azimutu 0-180 stupňů) letí vždy v lichých letových hladinách (např. FL210, FL230, FL350, FL170, FL190) a letadla mířící směrem z východu na západ (tedy v azimutu 181-359 stupňů) používají vždy hladiny sudé (např. FL220, FL340, FL160, FL300). Tím je splněno, že je minimální výškový rozestup mezi proti sobě letícími letadly na stejné trati 10 letových hladin, tedy 100 stop (30m). Řídící letového provozu pro daný sektor a rozsah výšek letadel vždy ovládá letadla v obou směrech letu.
SEKTOR ZÁPAD (WEST)
Více než 80 procent veškeré tranzitní letecké dopravy (tj. přelety nad republikou ve vysokých letových hladinách) letí přes západní sektor. Zde naleznete několik význačných hlásných bodů: OKG (VOR/DME radiomaják nedaleko Chebu), RAPET – hraniční bod mezi ČR a DE při letech na západ směrem na Frankfurt nad Mohanem nedaleko Aše, VARIK – hraniční bod mezi ČR a DE severozápadně od Karlových Varů. Pro přelety mezi DE a SVK přes ČR se používají jižní trasy podél hranic s Rakouskem, jejichž vstupní body jsou VEMUT (západně od Tachova) a ENITA (zhruba nad Rozvadovem).
Řízení letového provozu v západním sektoru je aktivní na následujících frekvencích:
- Výška 1000 ft – FL125 ovládá stanice PRAHA RADAR – 118.650 MHz
- Výška FL125 – FL305 je ACC-L s označením PRAHA RADAR WL – 120.275 MHz
- Výška FL305 – FL355 patří sice také pod ACC-L, ale označení PRAHA RADAR WM – 135.135 MHz
- Výška FL355 – FL375 je ACC-U s označením PRAHA RADAR WH – 132.065 MHz
- Výška FL375 – FL660 je také ACC-U s označením PRAHA RADAR WT – 133.530 MHz
SEKTOR JIH (SOUTH)
V tomto sektoru naleznete hlavní tratě vedoucí ve směru východ-západ, některé tratě z Polska na jih Evropy a také hlavní přibližovací tratě směrem na Vídeň od západu a severozápadu (např. Skandinávie). V tomto sektoru nalezneme opět několik velmi zásadních bodů. Na hranicích mezi Českem a Slovenskem nalezneme notoricky známý bod ODNEM, který tvoří bránu pro lety východ-západ. Trochu jižněji od něj, opět na hranicích se Slovenskem naleznete bod PEPIK, který je opět bránou na Slovensko, ale především pro lety podél rakouských hranic. Důležitý předělem mezi ČR a Rakouskem pro lety ze severu na jih a opačně je bod MIKOV (jak jinak než u Mikulova) a další důležitý bod pro lety na a z Rakouska je radiomaják OKF (Dešná) a blízký hraniční bod LANUX. Na severovýchodní hranici s Polskem naleznete důležitý bod pro lety směrem na východ s označením PADKA.
Řízení letového provozu v jižním sektoru je aktivní na následujících frekvencích:
- Výška 1000 ft – FL125 ovládá PRAHA RADAR – 127.350 MHz
- Výška FL125 – FL305 je ACC-L s označením PRAHA RADAR SL – 127.125 MHz
- Výška FL305 – FL355 patří pod ACC-L ale označení má PRAHA RADAR SM – 133.410 MHz
- Výška FL355 – FL375 je již ACC-U s označením PRAHA RADAR SH – 132.890 MHz
- Výška FL375- FL660 je sektor TOP ACC-U s označením PRAHA RADAR ST – 134.590 MHz
SEKTOR SEVER (NORTH)
Severní sektor je prostorem, kterým prolétají letadla mířící jak na sever ke Skandinávii, východ do Polska, tak na západ směrem na Anglii. Současně ACC-L ovládá letadla blížící se jak k Praze, tak k blízkým zahraničním letištím (Dresden, Wroclaw). V severním sektoru naleznete několik zásadních hraničních bodů. Většina letů směřující na Anglii letí přes bod LALUK nebo OMELO (severně od Ústí nad Labem), odlety tímto směrem se odbývají přes bod DEKOV. Lety směrem na Skandinávii míjí bod BEFRE (u Varnsdorfu). Směr na Polsko (a na Moskvu a dálný východ) je přes známý bod LAGAR (na hranicích Jizerských hor a Krkonoš) a přes severnější bod TOMTI.
Řízení letového provozu v severním sektoru je aktivní na následujících frekvencích:
- Výška 1000 ft – FL125 ovládá PRAHA RADAR – 119.375 MHz
- Výška FL125 – FL305 je ACC-L s označením PRAHA RADAR NL – 127.825 MHz
- Výška FL305 – FL355 patří pod ACC-L ale označení má PRAHA RADAR NM – 128.230 MHz
- Výška FL355 – FL375 je již ACC-U s označením PRAHA RADAR NH – 133.390 MHz
- Výška FL375- FL660 je sektor s označením PRAHA RADAR NT – 132.805 MHz
POKRYTÍ VĚTŠÍHO ÚZEMÍ SIGNÁLEM ŘLP
Česká republika je poměrně členitá a není tedy možné pomocí jednoho vysílače komunikovat spolehlivě s nízko letícími letadly na celém jejím území. Pro účely radiové komunikace mezi zemí a posádkami jsou v provozu dva hlavní radiové body, které současně slouží jako dvě radarové stanice. Jedná se o kopec PÍSEK v Brdech, který slouží pro komunikaci v Čechách (od Vysočiny na západ) a pro komunikaci na Moravě (tedy od Vysočiny na východ) slouží druhá radarová stanice Buchtův kopec (BUKOP) na Žďárských vrších. Tyto základnové vysílače slouží pro komunikaci v daných sektorech tzn. sektor západ a sever vykrývá kopec Písek a jihovýchod vykrývá Buchtův kopec (dále jen BuKop). Pro přiblížení k mezinárodním letištím se používají většinou vysílače umístěné přímo na, nebo blízko příslušného letiště. Stanice TOWER, GROUND, APRON, DELIVERY a ATIS vysílají vždy z příslušného letiště (antény vysílače bývají umístěny nezřídka přímo na budově věže).
Aby bylo možné signály některých řídících stanic rozšířit po celém zájmovém území, vysílá se do dvou i více vysílačů současně na stejné frekvenci. To by ovšem fungovalo jen pro letadla letící blízko některého z vysílačů, pokud by se ale letadlo nacházelo mezi Pískem a BuKopem, slyšel by pilot velmi zkreslené vysílání, jak by docházelo k různému sčítání, odečítání a fázovým posunům signálů. Proto se používá u vysílačů frekvenčního offsetu od středové frekvence. V praxi to vypadá tak, že jeden z vykrývačů vysílá o několik kHz pod středovým kmitočtem a druhý vysílá o několik kHz výše. Offset se používá od 3 do 7 kHz, nejčastěji ovšem +-5 kHz. Příklad: Praha RADAR středový kmitočet 127.350 MHz – TX Bukop 127.345 MHz / TX Písek 127.355 MHz. Když zaklíčují oba dva vysílače současně, dojde k tomu, že se na kmitočtu sice objeví obě nosné, jejich rozdíl je ovšem cca 10kHz. Takto vysoký tón vzniknuvší demodulací obou nosných ovšem neprojde audio filtrem radiostanice, takže pilot uslyší jen hovor.
Mimo aktivních vysílacích míst disponuje ŘLP také několika náhradními kótami (například Buková Hora), které slouží jako redundantní přijímací stanoviště pro lepší pokrytí příjmu nízko letících letadel v hornatém terénu.
| QRG dle AIP | Skutečný QRG | STANICE | VYSÍLAČ |
|---|---|---|---|
| 120.275 | 120.275 | Praha radar WL | kóta Písek |
| 135.135 | 135.1333 | Praha radar WM | ŘLP Jeneč |
| 132.065 | 132.0666 | Praha radar WH | ŘLP Jeneč |
| 133.530 | 135.525 | Praha radar WT | ŘLP Jeneč |
| 127.825 | 127.825 | Praha radar NL | kóta BUKOP |
| 128.230 | 128.225 | Praha radar NM | ŘLP Jeneč |
| 133.390 | 133.39166 | Praha radar NH | ŘLP Jeneč |
| 132.805 | 132.800 | Praha radar NT | ŘLP Jeneč |
| 127.125 | 127.125 | Praha radar SL | kóta BUKOP |
| 133.410 | 133.40833 | Praha radar SM | ŘLP Jeneč |
| 132.890 | 132.89166 | Praha radar SH | ŘLP Jeneč |
| 134.590 | 134.59166 | Praha radar ST | ŘLP Jeneč |
| PRAHA RUZYNĚ | |||
| 122.160 | 122.5833 | Ruzyně ATIS | letiště Ruzyně |
| 121.710 | 121.70833 | Ruzyně APRON | letiště Ruzyně |
| 120.060 | 120.05833 | Ruzyně DELIVERY | letiště Ruzyně |
| 121.910 | 121.90833 | Ruzyně GROUND | letiště Ruzyně |
| 131.455 | 131.450 | Ruzyně HANDLING | letiště Ruzyně |
| 134.560 | 134.560 | Ruzyně TOWER | letiště Ruzyně |
| 118.310 | 118.30833 | Praha CTR | ŘLP Jeneč |
| 119.010 | 119.00833 | Praha DIRECTOR | ŘLP Jeneč |
| 120.530 | 120.525 | Praha DEPARTURE | ŘLP Jeneč |
| 127.580 | 127.575 | Praha APPROACH | ŘLP Jeneč |
| OSTRAVA MOŠNOV | |||
| 118.050 | 118.050 | Mošnov ATIS | letiště Mošnov |
| 121.700 | 121.700 | Mošnov APRON | letiště Mošnov |
| 120.800 | 120.800 | Mošnov TOWER | letiště Mošnov |
| 119.375 | 119.375 | Praha RADAR | letiště Mošnov |
| 119.375 | 119.380 | Praha RADAR | kóta Písek |
| KARLOVY VARY | |||
| 118.950 | 118.950 | K.Vary ATIS | letiště K.Vary |
| 121.700 | 121.700 | K.Vary GROUND | letiště K.Vary |
| 121.225 | 121.225 | K.Vary TOWER | letiště K.Vary |
| 118.650 | 118.650 | Praha RADAR | letiště K.Vary |
| 118.650 | 118.655 | Praha RADAR | kóta Písek |
| BRNO TUŘANY | |||
| 131.100 | 131.100 | Tuřany ATIS | Brno Šlapanice |
| 121.700 | 121.700 | Tuřany APRON | letiště Tuřany |
| 125.425 | 125.425 | Tuřany GROUND | letiště Tuřany |
| 119.600 | 119.600 | Tuřany TOWER | letiště Tuřany |
| 127.350 | 127.350 | Praha RADAR | Brno Šlapanice |
| 127.350 | 127.355 | Praha RADAR | kóta Písek |
| 127.350 | 127.345 | Praha RADAR | kóta BUKOP |
| VOLMETY | |||
| 125.525 | 125.520 | PRAHA NATIONAL | kóta BUKOP |
| 125.525 | 125.530 | PRAHA NATIONAL | kóta Písek |
| 128.600 | 128.600 | PRAHA INTERNATIONAL | ŘLP Jeneč |