Firma ICOM vydala v roce 2008 tak trochu atypický skener s označením RX7. Atypický byl především svým designem, jelikož na první pohled připomíná spíš čínskou hračku, než nějaký profesionální přijímač. Jeho určení bylo každopádně do terénu, pro jednoduché skenování známých stanic nebo například pro airspottery na poslech radiového provozu místního letiště. Proč se tento přijímač příliš neprosadil, je celkem nasnadě. Byla to jednoznačně cena. Zatímco airspotterům stačil jednoduchý přijímač řádově za 2000 korun, cena tohoto zařízení převyšovala pětinásobek. Po nějaké době se mi toto zařízení dostalo do ruky a tak jsem se rozhodl trochu ho otestovat, co vlastně tehdy Icom vydal a zda toto zařízení nebylo neprávem opomíjeno nebo naopak, zda za tímto neúspěchem stála chyba výrobce.

Hardware a ergonomie

Tělo přijímače RX7 při porovnání s ostatními zařízeními podobného typu je malé a především velmi atypicky hubené. Je to dáno tím, že zde není použito klasických tužkových akumulátorů, ale 3,7V Li-Ion baterie (podobná jaké se používaly do mobilních telefonů). Tento akumulátor je možné skutečně vyměnit za pouzdro na tužkové akumulátory, tím ale celé zařízení výrazně zvětšíte a design přijímače pak trochu připomíná Uniden SDS100. Co se týká výdrže přijímače na jedna nabití akumulátoru myslím, že si s náhradním akumulátorem nemusíte dělat starosti. Vzhledem k minimální spotřebě přijímače a velmi úspornému monochromatickému displeji, jej pravděpodobně budete používat několik dní, než jej vybijete. Nabíjení akumulátoru je přímo v přijímači a to za pomocí speciálního 6V nabíječe a ještě ke všemu se speciálním nabíjecím konektorem, takže nelze použít třeba klasický USB kabel jako třeba u novějších skenerů Uniden.

Samotný přijímač má velmi plochou klávesnici. Tlačítka se tedy mačkají poměrně špatně, jelikož jsou celogumová a poměrně tvrdá. Nedokážu si představit, že by někdo dokázal toto zařízení nějak operativně ovládat v jakýchkoliv rukavicích.

Co se týká displeje, jedná se o klasický monochromatický maticový displej. Znamená to tedy, že je bez problému čitelný jak ve dne na přímém sluníčku, tak v noci při zapnutém oranžovém LED podsvícením. To je stará dobrá koncepce účelových displejů, které výrazně prodlužují dobu provozu na akumulátor, jelikož je jejich spotřeba nepatrná.

Na boku přijímače naleznete jen nabíjecí konektor a 3,5mm typu Jack pro připojení sluchátek. Sluchátkový výstup slouží současně i jako programovací. Bohužel k připojení PC potřebujete známý Icomový CI-V převodník a speciální software. Navýhoda tohoto zapojení je nasnadě. Musíte (!) používat mono sluchátko. Pokud použijete stereo sluchátka, v jednom z nich slyšíte audio signál a v druhém vám bude „lupat“ datová linka.

Celé tělo přijímače včetně zakrytování akumulátoru je vodotěsné a drobný déšť nebo vysoká vlhkost by tedy zařízení neměly nijak zásadně vadit. Pokud jej chcete používat na cestách není příliš potřeba řešit speciální pouzdro kvůli vlhkosti.

Software a ovládání

ICOM použil část svého standardního ovládacího menu a současně tak trochu napasoval funkce na omezený počet tlačítek. Výsledkem je, že některé funkce naleznete při delším stisku některého z tlačítek a pro některé musíte procházet menu. V základu je ovšem ovládání přizpůsobeno především pro skenování uložených frekvencí a rychlé prohledávání okolí. Ovládání tedy není příliš komfortní, ale v nouzi naleznete i subtón stanice, popřípadě si nastavíte frekvenční odskok pro monitoring vstupu převaděče. Pokud si ale dáte tu práci a skutečně do pamětí (těch je mimochodem 1600) uložíte poctivě aktivní kmitočty a rozdělíte je do logických celkých celků dle typu služby a druhu určení (což software přijímače umožňuje), můžete tak například právě letecké pásmo monitorovat velmi spolehlivě a rychle. Velký důraz byl, jak jsem psal, na možnost přesného popisu a rozdělení pamětí, takže máte k dispozici název typu služby, rozdělení na skupiny v rámci služby a název paměti. Názvy jsou dokonce mnohem delší, než může zadat uživatel u dražší verze přijímače (např. ICOM R20), nebo amatérských radiostanic a to celých 12 znaků. Názvy služeb, jejich skupin a pamětí při skenování můžete zobrazit, ale tím pádem nejsou vidět aktivní kmitočty, jen jejich jména.

Přijímač disponuje atypickými kroky jako je 6,25 kHz používaných na PMR kanálech v pásmu UHF nebo 8,33 kHz, používaný v leteckém pásmu. Celé to ovšem dehonestuje fakt, že je k dispozici pouze jeden široký filtr. Výsledek je tedy podobný jako u skenerů UNIDEN. Jste sice správně naladěni na kmitočet ve správném rastru, slyšíte ale bohužel provoz +- kanál vedle. To je podle mne velká škoda a u přijímače ve vyšší cenové kategorii by měly dva filtry být základem. Úzký filtr by se totiž využil nejen v leteckém pásmu, ale také třeba v pásmu VHF, kde je použit rastr 12,5 kHz. Problém širokého filtru bohužel poznáte i při monitoringu CB pásma s rastrem 10 kHz. Co se týká monitoringu AM leteckého provozu, RX7 disponuje dvěma audio filtry pro vyšší srozumitelnost. Jedná se o ANL (Automatic Noise Limiter) převzatý z leteckých radiostanic a AF (Audio filter), který potlačí šum v přijímaném signálu.

Zajímavostí tohoto přijímače je samotný zvukový přednes z miniaturního reproduktoru. V menu přijímače naleznete položku „audio“ kde můžete jednoduše upravit zesílení výšek nebo basů. Na rozdíl od radiostanic řady ID (ID-51, 31) tento ekvalizér opravdu funguje. Na tak malý reproduktor je přednes přijímače kvalitní a to včetně hloubek (ty jsou nejvíc slyšet v FM provozu).

Praktický příjem

ICOM IC-RX7 je ruční skener určený do terénu na malé mobilní antény a k tomuto účelu jsou přizpůsobeny i parametry přijímače. V praxi to znamená, že je nastavena velmi vysoká citlivost aktivních prvků na vstupu přijímače, jelikož se počítá s tím, že bude uživatel používat různé zkrácené, neziskové a pásmově nevhodné antény. To má samozřejmě za následek výrazně nižší odolnost vůči silným signálů z blízkých vysílačů. Znamená to tedy, že tento přijímač není vhodné bez doplňků připojovat na větší ziskovou nebo stacionární anténu. Je zde sice k dispozici aktivovatelný útlumový článek, ten ale jak známo, většinou úplně zavře přijímač (zatlumí vstup přijímače o 20 a více dB), aby bylo možné poslouchat v terénu blízko vysílačů. Pokud ale použijete plynule nastavitelný atenuátor, lze pomocí zařazení relativně malého útlumu dosáhnout toho, že přijímač poslouchá i na větší anténě. Dokonce při porovnání s moderními skenery UNIDEN je výsledek překvapivě mnohem lepší. UNIDENy poslouchají u mne na anténě při zařazení minimálně 10dB útlumu a i tak je to kompromis mezi zahlcením přijímače a slabou úrovní signálů. Kdežto zde stačí nějakých 3-5dB (podle pásma) a ICOM poslouchá docela obstojně i velmi slabé signály. Ano, samozřejmě, nelze to srovnávat se stacionárními komunikačními přijímači, ale na to, že je to ruční přijímač s velmi omezenou odolností to je úspěch.

RX7 poslouchá již od 150 kHz  a končí na 1300 MHz. V tomto rozsahu nejsou mezery a můžete tedy naladit libovolný kmitočet. Tím, že je zde ale absence SSB/CW provozu, tak máte krátké vlny ochuzeny, resp. jste odkázáni jen na rozhlas. Toto pásmo jsem naschvál chtěl vyzkoušet a tak jsem přijímač připojil na aktivní smyčkovou anténu a výsledek mne překvapil. Rozhlasové stanice byly opravdu slyšet a dokonce i velmi dobře srozumitelné. Přijímač má v sobě ferritovou anténu, kterou si v menu můžete zapnout, je to ale jen náhražková anténa na místní vysílače. Na poslech vzdálenějších stanic není použitelná. Na druhou stranu třeba takové CB pásmo, tam přijímač poslouchá velmi dobře (odmyslíme-li si absenci úzkého FM filtru). Lokální CB stanice nebo HotSpot můžete tak bez problému slyšet i na anténu neladěnou přímo na 27 MHz.

Pásmo 65-108 MHz zvládá přijímač celkem dobře, samozřejmě ideální je použít CCIR filtr, pokud se pohybujete v blízkosti rozhlasového pásma. Venku v terénu, pokud se budete pohybovat v blízkosti rozhlasových vysílačů, budete pozorovat promodulovávání stanic někam do leteckého pásma. Pokud sebou ale vozíte CCIR filtr (CCIR, DAB a LTE filtry na cesty jsou bohužel dnes již nutností) tohoto rušení se ihned zbavíte.

Milým překvapením bylo letecké pásmo. Zde se skener chová velmi korektně a musím uznat, že je poslech leteckého provozu na velmi slušné úrovni. Škoda je jen, že přijímač disponuje, jak již jsem psal, jedním širokým MF filtrem a tím pádem je rastrování po kroku 8,33 kHz spíše kosmetickou záležitostí. Na druhou stranu lze alespoň zvukovou stránku příjmu vylepšit pomocí výše jmenovaných funkcí ANL a AF.

V pásmu VHF (140-174 MHz) je přijímač o něco citlivější i na velkou anténu za použití menšího útlumového článku, než jsou třeba ruční skenery UNIDEN. RX7 tedy tolik netrpí na současný příjem silných blízkých vysílačů s užitečným signálem. Samozřejmě opět upozorňuji – nelze jej srovnávat se stolními přijímači, ale při vhodně nastavených úrovních signálů v pásmu můžete najít i poměrně slabé vzdálené stanice a lze u nich použít i CTCSS/DCS šumovou bránu (popřípadě vyhledání subtónu).

V pásmu UHF je citlivost přijímače opravdu vysoká. To má za následek, že uslyšíte velmi dobře i na relativně malou anténu vzdálené stanice. Na druhou stranu, pokud se budete pohybovat v blízkosti například základnových stanic sítí TETRA / TETRAPOL, budete mít velký problém. Před pár lety, když ještě vysílala síť CDMA v pásmu 460 MHz, byl v blízkosti těchto vysílačů příjem na RX7 prakticky vyloučen. Jelikož má RX7 jen plastové tělo a vstupní filtry nebudou zřejmě příliš dobře stíněné, v tomto pásmu budou vf pole UHF vysílačů pronikat do interních obvodů velmi výrazně. Vysoká citlivost je ale ohromnou výhodou pro uživatele, kteří hledají miniaturní přijímač a chtějí používat miniaturní anténu, aby mohli „nenápadně“ v terénu prozkoumávat pásma nebo hledat skryté vysílače. V tomto případě budete nadšeni, jelikož i na velmi krátkou anténku naleznete místní vysílač naprosto spolehlivě a rychle.

Závěr

Ruční skener ICOM RX7 je vzhledem k velikosti, mechanickým i radiovým vlastnostem a softwarovému vybavení určen pro posluchače pohybující se především v terénu. RX7 není určen pro velkou anténu i když můžete pomocí nastavitelného útlumového článku vstup přijímače zkrotit, jeho jednoznačené devizy jsou v mobilním provozu. Tento skener (říkám raději skener než komunikační přijímač) je vhodný především pro monitoring uložených frekvencí a rychlému prohledávání předem definovaných pásem. Velkou výhodou je velká výdrž baterie, poměrně dobrý audio přednes vzhledem k miniaturním rozměrům a vysoká citlivost určená pro provoz na malé antény v terénu. Jednoznačnou nevýhodou je absence úzkého filtru pro FM a AM služby, které používají úzkou kanálovou rozteč a ovládání určené především pro skenování již uložených frekvencí.

Firma ICOM tento přijímač ohodnotila bohužel poměrně vysoko, takže jeho pořizovací cena byla i přes 10 tisíc Kč, čemuž ale za mne rozhodně kvalita a použitelnost tohoto přijímače neodpovídá. Pokud tedy hledáte nějaký jednoduchý skener na cesty, RX7 je samozřejmě zajímavou možností. Vzhledem k ceně je ale stále alternativou UNIDEN UBC125XLT, přijímač s o něco horšími vlastnostmi, ale s výrazně lepším poměrem cena/výkon.