Doba postoupila a moderní technologie také. Firma AOR od doby, kdy ukončila výrobu přijímače AR5000 představila poměrně dlouhou řadu profesionálních přijímačů. Mnohé z nich byly profesionální pouze cenou, ale sem tam se objevilo i použitelné zařízení. V této řadě naleznete přijímače typu Black Box, určené pro vzdálené ovládání na externích přijímacích místech, spektrální analyzátory kombinované s přijímačem a v neposlední řadě rádia obsahující DSP procesory, zpracovávající přímo poslední mezifrekvenci. Bohužel mám ten pocit, že se firma AOR na některých typech přijímačů spíše učila a některé inovace byly mnohem více propracované na úkor zbytku rádia. Před pár lety představila firma AOR výsledek vývoje nové řady profesionálních přijímačů. Zcela nová koncepce založená na moderních principech SDR (Software Defined Radio) radiotechniky vrátila firmu AOR zpět do 21. století. Black Box s označením AR2300 a poté klasický, pětitisícovce ne nepodobný, přijímač AR5001D si počkaly ještě rok na uvedení na trh. Cena obou zařízení se pohybuje relativně vysoko, ale s přihlédnutím na to, kolik si firma AOR řekla za mezičlánky AOR One nebo Alpha, tak to není v případě AR2300 tak hrozné. Nyní se ale zaobírejme samotným přijímačem AR5001D.
Úvod
Nejprve bych rád vysvětlil, proč je v úvodu uveden v závorce AR 2300. Důvod je prostý, jedná se o tentýž přijímač, ale bez ovládacího panelu. Identita je dokonce tak přesná, že když od AR5001D odpojíte ovládací panel (je to otázkou 3 konektorů), uděláte z něj AR2300. Přijímač můžete pak i nadále ovládat přes USB jako 2300ku. Když se podíváte na interní desku plošných spojů, zjistíte, že rozdíl mezi těmito dvěma přijímači je pouze v tom, kde je osazen CINCH konektor na výstup VIDEO, zda na přední či zadní straně. Kmitočtový rozsah, všechny funkce a vlastnosti jsou identické.
Základní takticko-technická data:
Rozsah: 40kHz – 3150 MHz bez mezer (libovolný krok)
Druhy provozu: AM, Synchro-AM, FM, FM stereo, USB, LSB, ISB, CW
MF šířky pásma (DSP): 500Hz, 3 kHz, 6 kHz, 15 kHz, 30 kHz, 100kHz, 200kHz,
Paměti: 2000 x paměťová karta
Rychlost skenování: až 100 k/sec (v režimu CYBER SCAN)
Jak již jsem předeslal, základem tohoto zařízení je DSP procesor, který zpracovává poslední mezifrekvenci. V základu se stále jedná o klasický superhet s dvojím až trojím směšováním. V rozsahu 40 kHz – 25 MHz pásmo zpracovává přímo jeden DSP procesor bez jakékoliv konverze. Uživatel si může ovšem aktivovat integrovaný pre-selektor, má-li pocit, že se v pásmu objevuje něco, co by tam nemělo být. Dle mé zkušenosti na různých KV anténách, včetně mini-whipu, tuto funkci není potřeba aktivovat, ba dokonce bych řekl, že se na této deseti pásmové propusti občas objevují parazitní příjmy a zkreslení (na propustích samozřejmě ne, ale na příslušných omezovacích prvcích na vstupu), zkrátka nezapínat.
Rozsah 25 – 200 MHz již je řešen formou UP konvertoru -první mezifrekvence (MF) má filtry na 295 MHz a poté je vše směšováno na 45 MHz o šířce pásma 14 MHz, které zpracovává druhý DSP procesor (resp. A/D převodník). Stejné mezifrekvence jsou používány tentokrát již jako klasický DOWN konvertor v rozsahu 420 – 3150 MHz. Zajímavý je rozsah 200-420 MHz. Výrobci z nějakého důvodu zvolili koncepci tří směšování také ve formě UP konvertoru, ale první MF je posazena až na 1.7 GHz. A výsledek se ihned dostavil. V tomto rozsahu naleznete nějakých 10 vlastních rušených frekvencí, zatímco u ostatních rozsahů najdete sotva jednu.
Co se tedy týče vlastních hluchých frekvencí (tzv. Birdies) tj. kmitočtů, které přijímač sám ruší v rozsahu 30 – 500 MHz, tedy v hlavních profi pásmech, jich najdete nějakých 12, z nichž 10 jich je v druhém leteckém pásmu, takže je to rozhodně proti předchozí verzi (AR5000) úspěch. Základním oscilátorem přijímače není fázový závěs, ale plnohodnotná DDS syntéza, kterou dokonce můžete stabilizovat pomocí speciálního GPS modulu, který je připojitelný na zadní ACC konektor.
Vstupní obvody jsou skryty v sendvičové konstrukci vstupního dílu přijímače. Pro mne osobně není tato konstrukce příliš sympatickou a mám podezření, že je to příčinou jednoho problému, který má 5001ka v leteckém pásmu (viz praktický příjem). Jednotlivé desky DPS jsou mechanicky spojeny obyčejnými distančními sloupky. Jako zemnění a odstínění od okolí slouží měděné síťky na okrajích plošných spojů. Firma Icom se svým dvojitým až trojitým oplechováním všech dílů přijímačů, je v tomto směru mnohem důslednější. Ale oproti bastl-deskám u přijímače AR5000 je to výrazný krok kupředu. Snad se v některé další generaci přijímačů AOR dočkáme pořádného šasi a řádného krytí všech důležitých VF částí.
Digitální část přijímače je postavena na zajímavé platformě AD převodníků Analog Devices a uživatelsky programovatelných procesorů Altera Cyclone III. De facto se jedná o otevřenou platformu pro zpracování dat i digitálních signálů, co do Altery uživatel naprogramuje, to umí. Po digitální stránce se přijímač dělí na tři samostatné části. Jedna část ovládá zpracování a demodulaci signálů, druhá část je dekodér selektivních voleb (CTCSS,DCS,DTMF) a třetí je ovládací panel, což je samostatná jednotka. Stejná koncepce je například použita u interního doplňku – dekodér amerického digitálního systému APCO25. Žádné speciální zakázkové obvody, veškeré zpracování signálu se děje softwarově. Tato koncepce přijímače umožňuje relativně jednoduchou aktualizaci firmwaru, takže budoucí opravy softwarových chyb ve formě nové aktualizace si může každý trochu zkušenější uživatel nahrát do přijímače doma na stole. Zajímavostí je, že se do přijímače nahrávají firmwary tři, pro každou digitální část přijímače zvlášť.
Ergonomie ovládání
Reproduktor, který má AR5000 ve spodní části a zvukovodem vyveden pod přední panel, zde bohužel nenaleznete. Reproduktor u 5001ky je klasicky v horní části přijímače. Další atypickou novinkou jsou velmi vysoké ovládací prvky hlasitosti, squelche a ladění kmitočtů. Svou výškou přes 2 cm nad ovládacím panelem nejsou dle mého soukromého názoru příliš výhodné. Například hlasitost a squelch jsou tak blízko sebe, že se špatně ovládají i při své výšce. Klidně bych na předním panelu obětoval konektor ACC1, kdyby byly tyto dva ovladače dále od sebe. Separátní tlačítka ATT, CLR UP a DOWN jsou zase díky vysokému primárnímu a sekundárnímu ladícímu prvku dost utopeny. Samotnému hlavnímu prvku ladění DIAL chybí možnost regulace tuhosti ladění. Na pomalé ladění VKV stanic je to bez problémů, pokud byste jej ale chtěli používat na náročnější prolaďování pásem KV po malém kroku, tak vás to brzy otráví. Přijímač má ve spodní části výklopný stojánek, který má zpříjemnit čitelnost displeje. Fakt je, že je tento stojánek poměrně nízký a na 99 procent jej budete určitě podkládat a zvedat tak přijímač minimálně o 2-3cm výš. Displej je totiž směrem nahoru málo kontrastní a navíc je o pár milimetrů utopený za čelním sklíčkem. Když se na něj ale díváte přímo nebo z menšího úhlu, tak je vše v pořádku a je bez problémů čitelný.
Co se displeje týče, jeho čitelnost kmitočtu či názvu paměti je proti původní 5000ce mnohem lepší a ani lidé s brýlemi nebudou mít problém přes celý pokoj přečíst zobrazovaný kmitočet nebo název paměti. Výrazný analogový ručičkový S-metr cejchovaný ve třech různých jednotkách je podle mne také velmi povedená záležitost. Použitá klávesnice je opět kopie předchozího přijímače. Nejsou to tedy nepříjemná gumová tlačítka, ale plastová, spolehlivě fungující. Obávám se jen jediného, že se budou častým používáním otírat nápisy stejně, jak k tomu docházelo u pětitisícovky. Slot na paměťovou kartu je sice schován pod nekonečně vysokými ovládači hlasitosti a šumové brány, ale vzhledem k tomu, že se s kartou příliš často neoperuje, ničemu to nevadí.
Software a ovládání přijímače
To je kapitola, ve které udělala firma AOR významnou změnu, ale neviditelnou na první pohled. Kdokoliv měl v ruce a používal předchozí typ AR5000, nemůže se zbavit dojmu, že mu AR 5001D něco připomíná. Podobnost není čistě náhodná a to jak designová, tak po stránce ovládání přijímače. Displej je sice již plně grafický, ale uspořádáním provozních informací a strukturou menu se firma AOR vrací k předchozímu typu. Hlavní informace o kmitočtu, druhu provozu a šířce MF přečte a najde na displeji každý okamžitě. Ostatní provozní informace jsou ale bohužel zobrazeny minimálním fontem, takže začátečník bude muset chvíli pátrat na displeji, aby se orientoval, co se kde zobrazuje. Na druhou stranu jsou zde například nastavovací menu a menu, ve kterých zapíná uživatel různé doplňkové funkce velmi dobře čitelné a srozumitelné. U některých funkcí, které mají omezení, se vám zobrazí dokonce i drobná nápověda. Nastavení hlasitosti a šumové brány jsou plně digitální ve formě řehtačky a při jakékoli změně na obou otočných prvcích vidíte na displeji velkými nápisy stav. Úrovně VOL/SQL vidíte i v základní obrazovce neustále malými nic neříkajícími bargrafy, ty ale nejsou příliš přesné a když si nejste jisti, stačí lehce pootočit jedním z prvků pro přesnou informaci.
Jelikož je tento přijímač určen především pro profesionální sledování a měření spektra (není to klasický stolní radioskener), je i ovládání a informace tomuto účelu přizpůsobeny. Signál můžete měřit přímo ve výkonové úrovni dBm nebo napěťové úrovni dBuv. Úroveň šumové brány a nastavujete přímo v dB ve zvolených jednotkách (uživatel může dokonce nastavovat i hysterezi squelchového obvodu). Na S-metru vidíte nastavenou úroveň šumové brány, a pokud ji signál překoná, tak i jeho úroveň. Na LCD displeji ovšem vidíte skutečnou, neustále měřenou hodnotu úrovně signálu na přijímané frekvenci bez ohledu na nastavení squelche. Velkou změnou v ovládání jsou především funkce související s použitím DSP procesoru. Rád bych se nyní zastavil nad některými zásadními novinkami …
FFT spektrální analyzátor
Je jedna ze základních novinek tohoto přijímače. Přijímač umožňuje sledovat v reálném čase spektrum o šířce pásma (SPAN) až 10 MHz. V rámci 160 bodů displeje se jedná spíše o nouzovku, ale ve spojení s PC programem je to velmi zajímavá pomůcka. Když chcete sledovat zájmové pásmo do šířky 10 MHz, stačí naladit přijímač doprostřed pásma a sledovat, co se v okolí děje. V počítači můžete využít funkci průměrování úrovně signálu nebo zachycení maxima, tím velmi rychle naleznete provoz v pásmu, i když se jedná o krátké pulsy. Další zajímavou pomůckou je výpis nejsilnějších signálů. Když si nastavíte úroveň signálu, která vás zajímá, můžete si nechat jich vypsat až 10 nejsilnějších včetně jejich úrovní. Pouhým kliknutím na očíslovaný kmitočet 1-10 přijímač přeladíte. Naprosto úžasná funkce je to pro ty, kteří sledují šíření podmínek například přes vrstvu Es.
CTCSS/DCS/DTMF dekodér
Radujme se, veselme se. Konečně firma AOR začala něco dělat i v tomto směru. Po předešlých nepříliš povedených dekodérech subtónů ve formě externích doplňkových karet, které sloužily spíše jako subtónové selektivní volby, zde přichází krok správným směrem. K dispozici je zde instantní dekodér CTCSS, DCS a DTMF. Vše je možné luštit současně. Přijímač můžete uzavřít pod konkrétní subtón s tím, že vidíte na displeji jaký subtón je momentálně aktivní na sledovaném kmitočtu, nebo jej úplně odblokovat na všechny tóny. Posloucháte tedy vše co se na kmitočtu děje a na displeji vidíte kódy stanic. Žádné skenování subtónů, okamžitá informace. Jediná nevýhoda nasnadě, opět nefunguje možnost zavření kmitočtů v paměti pod různé subtóny, opět se jedná o funkci nadřazenou nad přijímaný kmitočet.
Paměťová karta SDHC
Do 5001ky můžete vložit klasickou SD kartu do velikosti 32GB. Tato karta slouží pro uložení kompletního nastavení přijímače (adekvátní funkce jako doplňková paměťová karta pro AR8200/8600) s tím, že si jej může uživatel libovolně pojmenovat a vytvářet si tak vlastní nastavení přijímače pro různé případy nebo místa poslechu. Omezen je uživatel pouze velikostí karty a vzhledem k tomu, že má jeden soubor velikost necelých 200 kB, na jednu kartu těchto nastavení může nahrát přehršle. Paměťová karta slouží také pro audio nahrávání přijímaného provozu. Provoz se nahrává přímo do klasického WAV souboru, který je možný kdekoliv v počítači spustit nebo editovat. V přijímači je také možné využít squelchové nahrávání, tj. nahrává se pouze provoz v době, kdy je squelch otevřen. Na obyčejnou 2GB kartu můžete nahrát přes 15 hodin audio záznamu. Přijímač přímo editaci neumožňuje, ale základní operace (přehrávání, mazání) ano.
Sledování dvou (až tří) kmitočtů současně
Je funkce, kterou opět umožňuje DSP procesor. U starší verze přijímačů sice bylo možné použít funkci dvojitého VFO režimu, prakticky se ale jednalo o střídání dvou kmitočtů na jednom přijímači. Zde je k dispozici možnost sledovat dva kmitočty současně. Tyto kmitočty mohou být ale pouze v rámci 10 MHz, které zpracovává procesor. Softwarově je to ošetřeno tak, že může uživatel poslouchat současně dva kmitočty, ale pouze maximálně+-5 MHz od přijímaného kmitočtu.
To je poměrně omezující, ale softwarově je tento neduh vykompenzován jinými funkcemi. Oba kmitočty můžete označit a přelaďovat na obrazovce FFT a navíc zde vidíte pomůcku ve formě vypočítaného offsetu. V momentě, kdy ladíte hlavní VFO, automaticky ladíte i sekundární (ladit můžete samozřejmě oba kmitočty separátně). Můžete tedy sledovat současně vstup a výstup převaděčů. Navíc je zde velmi pěkně vyřešena informace o provozu na kmitočtu. Aktivní frekvence je zobrazena jak v klasické, tak FFT obrazovce invertovaně, takže okamžitě vidíte, na kterém kmitočtu je provoz. Uživatel má navíc možnost aktivovat příposlech krátkých vln jako třetí kmitočet (pouze do 25 MHz), tím, že jsou aktivní oba A/D převodníky.
Libovolný krok
Díky integrované jednotce DDS, která umožňuje ladění po 1Hz je možné nastavit doslova naprosto libovolný rastr a pomocí klasické funkce STEP-ADJUST je možné krokovat i po atypických krocích s offsetem (například 20 kHz po lichých násobcích, jak je používáno u nás v ČR v pásmu 400 MHz).
Praktický příjem
Úplně nová, řekl bych dokonce unikátní, koncepce přijímače působí trochu nedůvěryhodným dojmem obzvlášť, pokud se podíváte na zahraniční nelichotivé recenze předchozích „profi“přijímačů AOR. I já jsem s touto nedůvěrou přistupoval k tomuto zařízení. Jednak mám zkušenosti s předchozí verzí (samozřejmě koncepčně jinou) AR 5000 a k dispozici je také samozřejmě porovnávací etalon Icom IC-R8500. Znám chyby a slabiny obou zařízení, a proto jsem se mohl zaměřit přímo na ně. Velkou „výhodou“ je velmi blízký vysílač CDMA v pásmu 460 MHz, který dokáže rozsypat naprosto všechny rádia v okolí a tak se v tomto pásmu krásně testovat, co který přijímač vydrží a přes nepříznivé podmínky slyší. Ale nyní k testům.
Pásma VDV,DV,SV a KV
Jelikož se jedná o SDR přijímač, téměř celé pásmo zpracovává jeden procesor. Citlivost pod 100 kHz není tak vysoká jako u verze AR5000, ale klasické časové stanice z Anglie nebo Ruska určitě uslyšíte. Na spodních pásmech jsem zkoušel použít anténu Mini-Whip, která dokáže vygenerovat v pásmech DV,SV signály i se silou S 9+60dB a to položí leckterý přijímač a nejen na těchto spodních pásmech. AR5001si s tímto drobným problémem poradí úplně s přehledem. Uživatel má možnost aktivovat interní preselektor, já jsem ale nenašel jedinou situaci, kdy by to bylo potřeba. Tím ale netvrdím, že by tato situace nemohla nastat. Naopak jsem ověřil naprosto výbornou kanálovou selektivitu. Na krátkých vlnách v rozhlasových pásmech najdete velmi často signály S 9+40dB hned vedle S6 a AOR si s tím poradí. K dispozici máte všechny moderní vychytávky a pomůcky pro poslech krátkých vln. Na rozhlas můžete použít synchrodetektor, při poslechu SSB provozu máte možnost použít funkci IF-SHIFT nebo Notch-filtr. K dispozici máte i funkční třístupňovou redukci šumu, která opravdu funguje, i když je to produkt DSP procesoru. Mám zkušenost od jiných výrobců, že je tato funkce většinou ke škodě než k užitku, protože vám se šumem modulaci úplně rozbije, obzvlášť pokud se jedná o slabé nevýrazně modulované signály. U AR5001 tomu tak není a jsem přesvědčen, že většina uživatelů nechá tuto funkci trvale zapnutou alespoň na prvním stupni, jelikož vám vyčistí nejen krátkovlnný příjem, ale i slabé FM stanice na VKV.
Pokud uvažujete o použití tohoto přijímače na monitoring pásem pod 30 MHz, vězte, že budete určitě spokojeni a velkým pomocníkem vám k tomu bude FFTčko, které budete mít zcela jistě trvale aktivované, protože budete mít neustále přehled o aktivitách v okolí kmitočtu. Jediný problém je hlavní ladící element DIAL, který není na nějaké ladění po malých krocích uzpůsoben. Většinou spíš budete prohledávat pásmo na hrubo a po nalezení stanice ji pak doladíte. K tomuto účelu lze ale velmi dobře použít správně nastavenou kombinaci hlavního a sekundárního DIALu. Je to samozřejmě otázky zvyku.
Pásma VKV
(30 MHz – 87 MHz)
V tomto rozsahu jsem nenašel žádný problém a to ani v rozsahu 82-83 MHz, který bývá problematický u většiny přijímačů kvůli zrcadlovým příjmům z rozhlasového pásma. Jelikož se zde ale používají úplně odlišné kombinace směšovacích kmitočtů a na konci vše zpracovává procesor, tyto problémy zde neexistují a nejsou zde vidět žádné problémy ani na FFT.
Pásmo CCIR (rozhlasové pásmo)
Tento přijímač má podle mne naprosto výbornou kanálovou selektivitu. Autoři umožnili zvolit dvě základní šířky pásma použitelné pro CCIR DXing – 200kHz a především 100 kHz. Při poslechu CCIR pásma je potřeba, aby uživatel vypnul interní zesilovač, který dělá problémy, pokud máte v dohledu blízký rozhlasový vysílač. Když jsem proladil pásmo 88-108 MHz, našel jsem jen jeden kmitočet, u kterého se mixovaly dvě silné místní stanice. Po zapnutí 10dB attenuátoru se příjem okamžitě vyčistil. Pokud chcete CCIR pásmo poslouchat pro relaxaci, můžete si zapnout stereo dekodér pro obě šířky pásma a pro fajnšmekry je zde i volba deemfáze.
Letecké pásmo (108 – 137 MHz)
Je pásmo, které mne velmi zajímá a na němž se ukáže kvalita přijímače po stránce demodulátoru, reakce AVC apod. Co se týče kvality přednesu, je poslech leteckého pásma naprosto špičkový. Uživatel má zde navíc mnoho možností příjem zlepšit. Nejen volbou šířky pásma, ale může také pomocí audio filtrů a redukcí šumu rapidně zlepšit srozumitelnost.
V tomto pásmu se objevil jeden problém, na který upozornili radio-testeři již v době, kdy byl tento přijímač úplnou novinkou. Problém se jmenuje CCIR pásmo. Výrobce udělal někde chybu (může to být i problém atypického směšování, ale osobně tipuji na nedostatečné stínění vstupního konvertoru „sendvičové konstrukce“) a v pásmu kolem 120 MHz se objevuje promodulovávání nejsilnějších CCIR stanic. Problém nastává jen v momentě, kdy máte v CCIR pásmu některé rozhlasové stanice silnější než-25dBm. Pokud používáte na vaší anténě klasickou žlutou krabičku (zádrž CCIR pásma), o tomto problému nebudete vědět ani se zapnutým předzesilovačem. Tento problém jsem zkoušel i s dvojitým zesilovačem a problém se neobjevil. Na tento problém narazíte tedy pouze v případě, že používáte 5001ku bez jakéhokoliv filtru na externí anténě a máte v okolí silný rozhlasový vysílač.Na žádném jiném pásmu se tento problém neobjevuje.
Pásmo VHF / UHF (137-470 MHz)
Na posledním DX Campu jsem zkoušel porovnat přijímač Icom IC R8500 a AOR AR5001D po stránce citlivosti (detekce stanic na hranici šumu) a po stránce odolnosti. Pro test odolnosti zde byly velmi dobré podmínky, jelikož zde byla k dispozici soustava – vysoko umístěná anténa + 20db zesilovač +10dB vyrovnávací zesilovač. Signály na vstupu přijímače se velmi často pohybovaly v rozmezí S9 až S9+40dB. AOR AR5000 měl s touto kombinací zesilovačů velké problémy a uživatel musel běžně zmenšovat zesílení vstupní části. Tyto problémy se projevovaly především v pásmu VHF, kde se často objevovaly falešné zrcadlové příjmy. Nová 5001ka má evidentně jinak řešený vstupní díl, a proto těmito problémy netrpí. Za běžných podmínek nenajdete také rozdíly v citlivosti obou přijímačů a to jak v pásmu VHF, tak v pásmu UHF. Zkoušel jsem porovnávat příjem velmi slabých stanic na hranici šumu a jediný rozdíl je v detekci nejslabších signálů s NFM modulací. S Icomem uslyšíte velmi zřetelně změnu šumu při detekci velmi slabých stanic, kdežto u AORa o nich de facto nevíte. Bavíme se zde o signálech o úrovních, kdy ani na jednom zařízení „nepřečtete“modulaci, ale na Icomu bezpečně určíte, že je na frekvenci nějaký slabý signál, kdežto u AORa se vám pouze otevře squelch. Jakmile je ale úroveň signálu taková, že jste schopni luštit alespoň částečně modulaci, dokážete to i na AORu. Zde bych dokonce řekl, že je na tom uživatel tohoto zařízení o chlup lépe, protože má k dispozici všelijaké pomůcky typu redukce šumu či audio-ekvalizér. V praxi ale platí, co slyšíte na jednom přijímači, slyšíte i na druhém.
Rozdíl nastává až v momentě, kdy máte přijímač (přesněji řečeno anténu) v okolí velmi silného vysílače například BTS sítěO2 CDMA nebo U:FON. Obě sítě pracují přímo v profi-pásmech, jsou tedy ve svém okolí velký zdrojem rušení. Na druhou stranu jsou to výborné testovací vysílače, na kterých si vyzkoušíte odolnost přijímačů. AR5001 má relativně dost odolný vstupní díl. Bohužel zde již není funkce ručního řízení zisku jako u předchozí verze. Uživatel má možnost pouze volbu zapnutí interního předzesilovače, vypnutí anebo aktivování attenuátoru. V silně zarušeném prostředí je každý předzesilovač vždy ke škodě a totéž platí o interním zesilovači AORa.
Aktivní PREAMP vám zboří kompletně celé pásmo 300 – 470 MHz, na S-metru uvidíte sice jen signál o úrovni cca S-5, ale vůbec nic neuslyšíte. Jakmile zesilovač vypnete, přijímač se okamžitě uklidní a začne normálně poslouchat. Tedy přesněji řečeno … na externí anténě bez jakéhokoliv filtru neposlouchá žádný přijímač v rozsahu 450 – 470 MHz vůbec nic (O2 CDMA vysílač vzdálen cca 300m). S použitím 20dB zádrže od firmy TEROZ začnou oba přijímače (AOR s vypnutým interním zesilovačem) poslouchat. V pásmu 460-467 MHz jsou slyšet jen silné místní stanice a mimo toto pásmo je klid a jsou slyšet i vzdálené vysílače. V inkriminovaném pásmu 460-466 MHz trpí Icom drobným promodulováváním silného vysílače do přijímaných stanic, kdežto AOR má příjem de facto čistý a bez problémů luští i CTCSS(DCS) kódy. Jistý rozdíl se objevuje mimo pásmo, dejme tomu +/-5MHz od rušeného (460-466MHz). Icom zde již poslouchá i velmi slabé stanice kdežto AOR má vstupní díl stále trochu zatlumený a jeví se jako stanice se sníženou citlivostí (jako Unideny ? ) v praxi to vypadá tak, že velmi slabé mobilní stanice vám otevřou šumovou bránu dříve na Icomu než na 5001ce. Pokud posloucháte převaděčový provoz, rozdíl v podstatě nepoznáte.
Závěr
To, že firma AOR nezahálí a snaží se přicházet s novými technologiemi a oslovovat tak zákazníky z profesionálních kruhů (vládní organizace, armáda, výzkum) je známé již mnoho let. Pravda je bohužel taková, že jejich na první pohled profesionální radiotechnika donedávna pokulhávala za konkurencí na obě nohy. Nová řada přijímačů pracující na základech SDR technologie konečně vrátila firmu AOR zpět do hry. Je pravda, že skutečně profesionální konkurence (R&S, Racal, Harris) své vyhledávací přijímače již několik let koncipují na bázi analýzy celých částí frekvenčního spektra pomocí velmi kvalitních A/D převodníků a výkonných DSP procesorů. Tato technologie také samozřejmě v úplně jiné cenové relaci a vytvořena za účelem detekce úplně jiných stanic, než upovídaných taxikářů, na co jsou určeny přijímače AOR. Jediný pravidelný sponzor firmy AOR se stala naše armáda, která kupuje de facto vše, co z jejich továrny vypadne a má nápis„professional receiver“. Nevím, zda je to vizitka profesionality, jelikož přijímače od firmy AOR považuji za lepší úroveň hobby kategorie.
Kdybych měl zhodnotit stručně klady AR5001ky, tak jsou to… znatelně lepší odolnost a velmi dobrá citlivost. Naprosto bezkonkurenční u tohoto přijímače je kanálová selektivita. Odladění nejen NFM, ale WFM stanic je výborné a při poslechu nižších pásem vás toto překvapí i při poslechu AM stanic. Posluchači, kteří se nikdy s touto technikou nesetkali, budou asi chvíli tápat v ovládání. Vše je samozřejmě otázka času, než zjistíte, co se kde skrývá. Velkým pomocníkem je zde samozřejmě i počítač, kterým můžete nejen ovládat všechny funkce, ale je zde i celkem dobrá správa pamětí. Když vám nevyhovuje originální program, můžete si paměti připravit v Excelu jako tabulku a tu pak poslat do rádia.
Velkým pomocníkem je FFT spektrální analyzer, velmi rychle si na jeho funkci zvyknete a pak vám bude na jiných přijímačích chybět (především na KV). Dekodér selektivních voleb bez použití externí krabičky je také velký přínos a další DSP zpříjemňovače poslechu jistě také oceníte. Použití klasické SDHC paměťové karty pro přímé nahrávání nebo zálohování pamětí přijímače je také velkým přínosem.
Jelikož žádný přijímač není ideální, i zde najdete chyby. Při porovnání s Icomem R8500 je zde nižší odolnost při poslechu v extrémně rušených prostředích. Za běžného poslechu i se zesilovačem však přijímač pracuje jak má. V ovládání přijímače najdete několik softwarových chyb, které se zatím nepodařilo ani v novém firmwaru odstranit a velmi zde chybí uživatelsky definovaná šířka přijímaného pásma, ačkoliv je jen otázkou softwaru DSP procesoru.
Do AR5001D lze dokoupit I/Q modul, který vám do počítače bude posílat celé spektrum do šířky pásma 1MHz stejně, jako například Perseus. Pomocí speciálního SDR softwaru můžete zpracovávat nebo nahrávat celé 1MHz spektrum. S tímto doplňkem, uděláte z 5001ky Persea s kompletním frekvenčním rozsahem od DV po mikrovlny.
Celkově bych přijímač doporučil jako velmi povedené zařízení pro sledování kmitočtového spektra se vším co moderní digitální radiotechnika umožňuje. Na druhou stranu je velmi málo posluchačů, kteří budou ochotni investovat nějakých 85 tisíc do přijímače. Nezbývá než se poohlížet po burzách u nás či v zahraničí, zda se tam neobjeví přijímač z druhé ruky za rozumnější peníze. Já jsem zatím viděl toto zařízení v burze jen jednou.