V následující recenzi bych rád popsal přijímač určený pro evropský trh, který patří do současné druhé nejvyšší řady radioskenerů UNIDEN řady „Home Patrol 2“ s označením UBCD3600XLT. Radioskenery UNIDEN nejsou na evropském trhu žádnou novinkou. Ačkoliv se firma orientuje především svojí produkcí na trh severoamerický, několik základních typů jejich skenerů bylo softwarově upraveno i pro trh evropský. Největším rozdílem mezi americkými a evropskými verzemi je podpora velkých kmitočtových databází a úzká vazba na databáze Radioreference.com. Americké přijímače druhé a třetí generace byly připraveny pro „konzumní“ trh tzn. Potencionální zákazník si koupil přijímač, zapnul, nastavil jeho aktuální stát nebo distrikt a automaticky mu byly do paměti přijímače nahrány kmitočty služeb z města a okolí. Stačí tedy jen zapnout a poslouchat. Velkým přínosem je v tomto směru tamní telekomunikační úřad (FCC), který zveřejňuje aktuální seznamy kmitočtů a uživatelů. Evropské verze přijímačů UNIDEN samozřejmě tuto funkci nemají, zde je tedy každý posluchač odkázán buď sám na sebe, nebo na úzkou skupinu uživatelů, které tyto přijímače vlastní také a umí je vhodně využít.

Toto je případ i evropské verze známého ručního skeneru řady HP (BCD436HP), která vyšla pod označením UBCD3600XLT. Označení UxxxxXLT obecně znamená, že se jedná o Evropskou verzi. Na první pohled se jedná o identický přijímač, rozdíly jsou tedy jen v softwarovém vybavení.

HW stránka

Přijímače Uniden se drží již několik let svojí speciální koncepce, která vychází ze speciálního zapojení jednoúčelových obvodů a vhodného využití jednoduchých DSP procesorů. Tato koncepce je velmi efektivní pro vyhledávání blízkých signálů a prohledávání profesionálních pásem v okolí vůbec. Tato koncepce je bohužel z části patentovaná a proto firma UNIDEN nemění zapojení VF obvodů a jen kompletně předělává digitální část, na kterou se žádné patenty nevztahují. To bohužel znamená, že se vlastnosti přijímačů příliš nemění (pokud vůbec) a jediná možnost, jak vylepšit příjem, je buď lepším odstíněním obvodů (v případě ručního skeneru) a nebo na straně připojené antény použitím filtrů proti rušení a použitím vhodných nízkošumových předzesilovačů.

Tento případ je i 3600ky. Pokud jste spokojeni s příjmem starších řad přijímačů, budete stejně spokojeni i s tímto typem. Pokud vám vadila nízká citlivost a odolnost předchozích verzí, budete zklamáni i zde, je to dle požadavků a náročnosti posluchače. Obecně bych prohlásil jako vždy, že na monitorování místních služeb nenajdete asi lepší přehledový přijímač, než je řady UNIDEN obecně. Pokud ale budete chtít sledovat vzdálenější DX stanice, nezbyde vám nic jiného, než zainvestovat právě do doplňků typu filtr proti místnímu rušení (DAB+, LTE) a nízkošumového předzsilovače.

Velkou příjemnou změnou je volba napájení. Skoro se mi chce říct „KONEČNĚ“ někoho napadlo vyřadit to nesmyslné napájení 6V, které bylo příčinou nejednoho nefunkčního skeneru. Problém byl vyřešen elegentně a to použitím běžného Mini-USB konektoru, který slouží jak pro napájení přijímače a nabíjení akumulátorů, ale i pro komunikaci s počítačem. V terénu vám tedy stačí jakákoliv vhodně dimenzovaná nabíječka nebo power banka na mobilní telefon s běžným USB výstupem a máte napájení skeneru na dlouhé hodiny až dny vyřešené.

Ovládací tlačítka jsou standardní gumová, což se mi osobně moc nelíbí, protože mají nižší životnost a okraje nápisů, pokud přijímač opravdu používáte v terénu, se budou čase stírat. Úplnou čitelnost to neztratí, ale plastová tlačítka v minulých verzích byla proti tomu za běžného používání téměř nezničitelná.

U mobilních skenerů typu BCD536HP se paměťová karta vkládá do předního panelu, u ručních verzí (včetně této evropské) se paměťová karta vkládá pod baterie do speciálního slotu. Přijímač podporuje karty Micro SDHC do velikosti 16 (dle diskusních fór až 32 GB).

Oproti starším modelům je 3600ka vybavena alespoň základním krytím externích konektorů pro připojení napájení (mini USB) a připojení externího GPS přijímače (seriová linka) konektor převzatý z předchozích typů přijímačů. Horní konektor na sluchátka bohužel žádné krytí nemá, ačkoliv právě ten by měl mít krytí především.

Displej

Jak již jsem uvedl, UBCD36000 má stejně, jako americká verze, největší displej z ručních skenerů vůbec. Ten je rozdělen do základních sekcí. V horní části displeje jste informováni o aktuálním času a datu. Dále je zde klasický malý S-metr, pokud máte aktivní druhou funkci tlačítek, tak malá ikonka „F“ a pokud stisknete prvek DIAL (řechtačku), vidíte zde napětí baterie. Je-li baterie slabá, v pravém horním rohu bliká malá ikonka baterie. Pokud máte přijímač v režimu prohledávání uložených pamětí, slouží  horní část displeje pro přehled aktivních adresářů pamětí (přesněji jejich číselné zkratky) tak, jak je znáte z předchozích verzí skenerů UNIDEN. Drobný rozdíl je jen v tom, že v základním režimu vidíte seznam aktivních adresářů pamětí (Favorite List) a podsložek (Systems). Stiskem FUNC se objeví seznam aktivních skupin (Groups) a oddělení (Departments) pamětí tam, kde se momentálně přijímač nachází resp. které se momentálně skenují.

Prostřední část obrazovky se mění dle aktuálního režimu přijímače. Pokud je skener v režimu ručního ladění (VFO režim) tedy QUICK SEARCH, ve střední části displeje vidíte velkým fontem napsanou informaci o aktuálním kmitočtu a druhu provozu. V dolní polovině obrazovky vidíte rozsah kmitočtů (celý přijímač) a krok. V dolní části obrazovky vidíte informace o tom, zda je aktivní „Broadcast screen“ (vynechání uživatelem definovaných nežádoucích rozsahů) a poznámka, jak spustit prohledávání pamětí. Pokud jste v režimu CUSTOM SEARCH, tedy prohledávání vámi definovaných rozsahů, vidíte navíc v horní části číslo rozsahu a jeho název. V dolní části je samozřejmě definovaný rozsah a krok.

Pokud je přijímač v režimu skenování uložených pamětí, je střední část obrazovky rozdělena na tři sekce oddělená opticky linkou. V horní části vidíte malý název paměťového souboru (Favorite List) a velký písmem název aktuální podsložky (System). Ve střední části vidíte velký název skupiny pamětí (Groups) a pod druhou linkou v dolní části svítí velký název paměti a pod ním malým písmem kmitočet. Pod kmitočtem je „dobastlený“ zbytečný název typu služby. Ve spodní dipleje je uživatel navíc informován o číselném označení paměti (bohužel i když žádný „Number Tag“ není nadefinován), aktivním attenuátoru, nebo aktivním vynecháváním paměti (AVOID). Na displeji jste tedy informováni neustále o celém stavu přijímače a o aktuálně prohledávaných kmitočtech nebo pamětech. Ano uznávám, některé informace by mohly být zobrazeny větším fontem, takže lidé s horším zrakem budou mít trochu problém některé informace přečíst, ale většina důležitých nápisů a informací je zobrazena širokým fontem a dobře čitelným i na dálku.

Oproti starším verzím skenerů UNIDEN je zde k dispozici podsvětlení „moderní“ bílou barvou, kterou bohužel dnes dávají výrobci, kteří používají monochromatické displeje, všude, takže to není vlastně chybou, ale vlastností. Na druhou stranu se v nastavovacím menu objevilo několik položek týkající se nastavení displeje a většina z nich je velmi praktická (především možnost kombinovat aktivace podsvětlení). Uživatelsky barevné upozorňování na zájmový kmitočet nebo funkci Close Call v praxi znamená, že definujete barvu jedné malé ledky kousek pod klávesnicí. Myslím, že v autě by jste takové optické upozornění určitě bez problémů přehlédli, ale naštěstí k tomu lze přidat i aktustické upozornění na nalezený nebo zájmový kmitočet.

Software

Pro UNIDEN UBCD3600XLT v současnosti existují dva ovládací softwary. Je to originální Sentinel ( POZOR !!! JEDNÁ SE O UPRAVENOU VERZI – „SENTINEL 3600“ nikoliv originál pro americkou verzi přijímače) a pak komerční software ARC536, který umí ovládat oba typy přijímačů, jak americký, tak evropský. Pokud máte licenci na americkou verzi, bude vám fungovat i evropská. Oba programy nejsou ideální kombinací, každý z nich má svoje klady i zápory. Obecně se ale dá říci, že pomocí programu ARC krásně přehledně naprogramujete paměti, budete přijímač elegantně „live“ ovládat, ale pomocí programu Sentinel můžete nastavit personalizaci přijímače tj. Od uvítací zprávy přes kmitočtové rozsahy po barvu blikající ledky.

Velkou výhodou tohoto přijímače je připojení k počítači realizované pomocí klasického mini USB kabelu, takže není potřeba kupovat jakékoliv další doplňky. Pokud přijímač připojíte k počítači, rovnou se vás zeptá, zda jej chcete ovládat, tzn. Aktivujete interní USB/RS232 převodník a můžete jej na dálku řídit. Druhá varianta je, že v přijímači chcete spravovat paměti a tím přepnete zařízení do režimu „externí paměť“ a přistupujete k němu jako k připojené USB flash paměti. Toto přináší jednu výhodu. Pro to, aby jste spravovali paměti, nemusíte mít přijímač vůbec v ruce. Stačí vám v podstatě jakákoliv micro SD karta a čtečka. Kartu v programu Sentinel zformátujete a pak vše na ni ukládáte, jako by byl přijímač připojen. V případě ručního skeneru to není tak elegantní jako mobilních rádií, protože výměna karty znamená nejprve vyjmutí akumulátorů.

Co se pamětí obecně týká, jelikož mají soubory jen pár desítek kB, je počet pamětí a paměťových kombinací de facto neomezená. Uživatel může přímo v menu zařízení volit, které paměťová soubory se mají nahrávat do přijímače. Pokud 3600ka paměti nepoužívá (je po zapnutí v režimu VFO tedy Quick Search), paměti se do přijímače nenahrávají. K nahrání pamětí dojde až po té, co aktivujete prohledávání pamětí (SCAN režim).

UBCD3600XLT disponuje stejně jako americké modely možností dělit paměti dle služeb. To je výhodné pokud máte například letecké frekvence obsaženy v různých adresářích nebo podsložkách. Jednoduchou aktivací příslušné služby lze udělat rychlý filtr pamětí napříč aktivními soubory s paměťmi. Druh služby se programuje vždy u konkrétní paměti nebo v případě provozu DMR nebo APCO25 hovorové skupiny. Přidělit druh služby můžete jak editací paměti v přijímači, tak v PC.

Stejně jako předchozí verze skenerů UNIDEN a americké verze řady HP, je i evropská 3600ka vybavena možností připojit externí GPS přijímač. Ten má svůj vlastní konektor na boku skeneru a stejně jako u ostatních verzí i zde stačí dvoudrátové zapojení (GND a DATA). Rychlost komunikace a nastavení jednotek je k dispozici přímo v menu nastavení přijímače. Ovládací PC software umožňuje definovat opět oblast působnosti daného souboru pamětí či Systému, Skupiny nebo Departmentu. Souřadnice lze samozřejmě přiřadit i definovaným DMR či P25 sítím. Možná v budoucích verzích přijímačů UNIDEN bude již GPS integrován, zde je to ovšem stále na uživateli, zda k němu GPS připojí. Dle mého mínění pro ruční skener je GPS skening bez integrovaného GPS přijímače k ničemu. Z interních baterií jej napájet nelze a tahat sebou v batohu další zařízení připojené na kabelu je v dnešní době možná zajímavé do auta, ale do terénu nepoužitelné.

Ovládání

To je oříšek všech moderních řad skenerů značky UNIDEN. Na toto téma bylo již napsáno mnoho článků jak v diskusních fórech, zoufalých rad a vysvětlujících návodů. Pokud jste ovládání minulých verzí přijímačů UNIDEN nezvládli, rovnou říkám, na 3600ku zapomeňte a kupte si raději třeba UBC125XLT, ušetříte spoustu času a nervů. Pro toho, kdo se ovšem ovládáním skenerů UNIDEN (především předposlední řady) úspěšně prokousal se objevují možnosti dále kombinovat řazení pamětí. Při změně parametrů přijímače je velkým pomocníkem velký displej, na kterém je velmi přehledné menu přijímače (většina názvů funkcí zůstala stejná). Velký displej ostatně přináší i další výhodu a tou je neomezená velikost názvu pamětí (skupin, podsložek, seznamů) – omezena je myslím na 255 znaků.

Ohromnou výhodou proti všem ostatním řadám přijímačů UNIDEN je možnost nahrávání všeho co přijímač „zaslechne“ a to nejen zvuk, ale současně se ukládají veškeré informace z obrazovky tj. kmitočet. modulace, pokud je použit CTCSS/DCS dekodér, tak i kód. Při přehrávání tedy vidíte veškeré informace opět na obrazovce, jako by relace probíhala naživo. Funkce nahrávání může být využita ve třech základních variantách.

Nahrávání zvuku živého provozu a možnost okamžité přehrání posledních relací (u televize a videa to odpovídá funkci „time shift“), když nestihnete poslechnout poslední relaci nebo relace, můžete si je jednodých stiskem tlačítka přehrát. Další možností je trvalé nahrávání veškerého provozu bez ohledu na to, zda je přijímač v režimu prohledávání pamětí nebo pásma – tedy funkce diktafonu. Zvuk se samozřejmě nahrává jen pokud je otevřená šumová brána. Nahrávají se tak relace do samostaných souborů oddělených změnou kmitočtu. Přijímač automaticky vytvoří na paměťové kartě adresáře s datem a časem, do nich nahrává 100 nahrávek a pak vytvoří další adresář. Není to tedy jeden kontejner, ale lze si jednotlivé relace nebo provoz na definovém kmitočtu bez problémů zkopírovat do počítače a dle libosti upravit či uložit. Pokud sledujete provoz na málo aktivních frekvencích, stačí nechat přijímač točit na těchto frekvencích se zapnutým nahráváním a zachytíte nejen provoz, ale i veškeré informace související a to i v případě, že je na kmitočtu provoz DMR (viz kapitola DMR).

Třetím režimem nahrávání je speciální funkce nazvaná DISCOVERY. Jedná se o kompletně předělanou funkci „Search and Store“ z předchozích modelů skenerů UNIDEN. Tato funkce původně sloužila pro hledání stanic v definovaných rozsazích a jejich ukládání do paměti (něco jako funkce „autostore“ u přijímačů ICOM). Funkce DISCOVERY tuto funkci doplňuje tak, že nalezené kmitočty jsou nejen ukládány, ale také přímo nahrávány a „katalogovány“. V originálním softwaru SENTINEL pak můžete zkoumat uloženou tabulku frekvencí a provozu na nich. DISCOVERY je funkce, která nejen vyžaduje poměrně přesně definované podmínky pro zkoumání pásma (jak krátké relace se mají vynechávat, jak dlouho se má nahrávat jedna relace, jak dlouhý má být celý záznam, zda se má kontrolovat záznam s uloženou databází kmitočtů apod.), ale je především určena pro delší zkoumání pásma (i řádech dnů) a její pozdější vyhodnocení. Je to tedy ideální funkce pro prohledávání pásma s velmi malým nebo nárazovým provozem.

V této části popisu ovládání nemohu vynechat důležitou část s názvem „Quick Key“ (QK) a „Number Tag“ (NT). Moderní přijímače UNIDEN umožňují pomocí číselných zkratek rychlé ovládání přijímače. Během skenování uložených pamětí lze klávesnicí rychle přepínat mezi aktivními skupinami pamětí. Tato funkce je velkým pomocníkem, ale na druhou stranu je to věc, která dělá posluchačům největší problémy. Kámen úrazu je v tom, že je potřeba u ovládání přijímače pomocí QK nebo NT neustále přemýšlet tj. uvědomit si, co vlastně čím aktivujete a blokujete. Systém číselných zkratek byl celkem přehledný u základní řady přijímačů UNIDEN, kde jste číslem aktivovali příslušný seznam pamětí. Přijímače UNIDEN novějších řad již kombinují u pamětí několik aktivačních a filtračních funkcí. Jednak zde máte číselné zkratky (QK) ve 4 (!) úrovních, pak zde máte přímo čísla, kterými si volíte konkrétní adresář, složku nebo paměť (NT) bez ohledu na to, v jakém souboru pamětí se momentálně nacházíte. Dalším stupněm filtrace pamětí je již zmiňované určení typu služby.

Systém klávesových zkratek umožňuje vytvářet logické hierarchie pamětí, navíc v případě UBCD3600 se může jednat o velmi rozsáhlé databáze frekvencí, jelikož máte k dispozici 4 úrovně. Pokud každé úrovni přidělíte číslo QK, můžete velmi rychle aktivovat nebo deaktivovat skenování určité sekce pamětí. Znamená to, že je potřeba samozřejmě již při programování mít rozmyšlenou hierarchii pamětí. Pomocníkem při programování může být samotný název sekce. Pokud do názvu pamětí vložíte i aktivační kód (zvolíte například název „1 LIBERECKY KRAJ“), budete vždy vědět, že tuto paměťovou složku aktivujete číslem 1 a to jak během skenování, tak při procházení pamětí.

Ovládání přijímače je přizpůsobeno hierarchii paměti. Pod numerickou klávesnicí máte k dipozici tři světlá funkční tlačítka, kterými můžete jednoduše buď zablokovat paměťovou sekci (stiskem příslušného tlačítka se objeví pod názvem sekce „HOLD“ a budete skenovat jen paměti v zablokované sekci) nebo pomocí řechtačky přepínat celé sekce napříč paměťovými soubory, nemusíte tak procházet stovky pamětí v adresářích, které vás nezajímají. Blokace pamětí pomocí funkčních tlačítek lze i libovolně kombinovat – například aktivní HOLD na SYSTEM a DEPARTMENT současně.

Monitoring provozu DMR

UNIDEN BCD3600XLT je stejně jako americké verze skenerů třidy Home Patrol 2 vybavena možností dekódování DMR (Digital Mobile Radio) jen s tím rozdílem, že se tato možnost musí v americké verzi přikoupit jako licence resp. jako alternativní firmware, zatímco evropská verze má tuto funkci již v základu. Digitální provoz DMR je možné sledovat ve třech režimech.

  1. VFO „Hloupý“ režim. Jelikož se DMR detekuje na DSP, které zpracovává poslední mezifrekvenci, je úplně jedno jaký máte nastaven druh provozu, pokud přijímač korektně zdetekuje DMR signál na kmitočtu, automaticky se přepíná do DMR režimu (i kdyby byla nevhodně nastavena třeba AM modulace) a automaticky vám na displeji, pokud to kvalita signálu dovolí, zobrazí veškeré informace o probíhajícím hovoru. Tj. U (Unit ID), TG (Talk Group), SLOT (číslo slotu, pokud se jedná o provoz na převaděči) a samozřejmě Color kód. Jedná se tedy o režim, kdy posluchač „náhodou“ naladí DMR provoz na neznámém kmitočtu. Přijímač umí navíc detekovat o jaký druh DMR provozu se jedná, zda se jedná o klasické DMR voice, nebo DATA, umí určit, zda se jedná CAPACITY+ režim, nebo v připadě sítě Hytera TIER III. V Pravém dolním rohu můžete tedy vidět druh DMR provozu.
  2. Definice DMR sítě. V přijímači si můžete kompletně celou DMR síť v podstatě naprogramovat do paměti a ten se pak bude chovat jako stanice v síti, tj. můžete si nejen filtrovat hovory, ale vše si kompletně pojmenovat. K tomu slouží dva režimy (v podstatě adekvátní režimům v analogových trunkových sítích) tj. režim ID SCAN a ID SEARCH. V prvním případě se skener chová jako stanice tj. co není uloženo v paměti ignoruje. V druhém případě, pokud se na převaděči objeví nová skupina nebo stanice, nejen, že vidíte na displeji, že tuto skupinu nebo ID nemáte v paměti, ale stiskem klávesy „E“, vás přijímač vyzve k uložení (popřípadě i pojmenování) nového identifikantu k příslušné síti. Stejně jako u analogových trunkových sítí, i zde můžete vytvářet vícefrekvenční sítě, které mohou, ale nemusí mít stejně definované skupiny a ID uživatelů. Obrovskou výhodou proti profesionálním stanicím je separátní definovatelnost ID uživatelů. V praxi to znamená, že stanice s číslem 1 se může jmenovat v jedné síti „základna“ a v druhé síti „vozidlo“ a podle toho, kde se tato stanice objevuje (na které definované síti), se na displeji mění název stanice i když se jedná o stejné číslo. Zkrátka můžete zde DMR sítě rozebrat na prvočinitele. Pokud chcete sledovat například radioamatérské DMR převaděče, můžete si zde přesně nadefinovat úplně vše od seznamu převaděčů, přes seznam skupin příslušných k nim až po seznam volaček a jmen radioamatérů, kteří tyto převaděče používají.
  3. Třetí režim je již zmiňovaný trunkový DMR režim (CAPACITY+ a DT3 – TIER III.), tj. kdy síť vysílá datový kanál, na kterém rotují informace i probíhajících skupinách. Ty mohou měnit jak kmitočet, tak i časový slot, dle aktuálního zatížení sítě. Přijímač je schopen tyto sítě analyzovat, sledovat definované skupiny dle informací z datového kanálu.

Praktický příjem

Jak již bylo řečeno, jedná se o klasickou řadu přijímačů UNIDEN, to znamená, že je to přijímač určený primárně pro sledování místních nebo blízkých služeb. Pokud chcete skener připojit k větší anténě, je nutné tomu upravit vstupní úroveň signálu. V praxi je tedy vhodné použít jednak nízkošumový předzesilovač u antény (nemusí být příliš ziskový), kvůli nepříliš vysoké citlivosti vstupní části přijímače a také filtr(y) proti místnímu rušení typu LTE, DAB+ apod. Tato část je silně individuální dle příjmových podmínek. Obecně je ovšem vhodné vždy použít dolní propust pod 470 MHz a zádrž na CCIR pásmo (VKV rozhlas). Pokud ale obecně naleznete vhodný bod, kdy přijímač poslouchá i relativně slabé stanice a je minimálně rušen nežádoucími sítěmi, můžete z něj udělat velmi efektivní nástroj na monitorování provozu. Jednak je zde velmi povedená funkce inteligentního nahrávání na paměťovou kartu (8GB karta vám vystačí na nahrávání cca 2 měsíců celodenního provozu) a nebo je možné použít i funkci DISCOVERY pro vyhledávání kmitočtů s velmi slabým provozem. Ale tato funkce trochu složitější na optimální nastavení.

Co se týká praktického příjmu DMR, tak zde platí několik základních pravidel:

  • Přijímač vyhodnocuje DMR automaticky, tato funkce se nedá vypnout ani změnou druhu provozu.
  • Pro korektní dekódování DMR provozu je nutné, aby byl signál nezkreslený, mobilní provoz není na závadu, pokud není signál na hranici slyšitelnosti, pulzní rušení z motoru automobilu je ovšem problém.
  • Je možné dekódovat jak skupinové, tak individuální volání (na displeji zobrazuje přijímače „i“ u RID stanic).
  • Je možné dekódovat direktní DMR provoz, ale signál musí být dostatečně silný a stabilní.
  • Je možné kombinovat v jednom paměťovém FAVORITE LISTu analogové a digitální kanály.
  • Automatické podsvětlení displeje a kláves je možné aktivovat i při příjmu DMR signálů.
  • Simplexní DMR provoz NENÍ možné detekovat pomocí funkce CLOSE CALL
  • Pokud je provoz šifrovaný (bez ohledu na použitý typ šifrování) kmitočet je automaticky přeskočen.
  • Když do paměti nadefinujete analogový kanál s digitálním squelchem (čekáte provoz s definovaným Color kódem) a na kmitočtu například digitální převaděč jen „idluje“ skener nepokračuje dál ve skenování a zůstává na poslechu – toto nastavení tedy není vhodné pro sledování převaděčů.
Americká verze BCD436HP

Závěr

Ruční skener UNIDEN UBCD3600XLT mne po mnoha stránkách velmi příjemně překvapil. Jednak svoji použitelností v terénu. V Praxi tedy není problém sledovat na cestách jak analogové sítě (včetně využití všech standardních funkcí jako je instantní dekodér CTCSS / DCS, funkce CLOSE CALL, nebo zaměřovací funkce RF PLOTTER), tak DMR digitální provoz. Při vhodném nastavení soustavy je možné i při připojení na externí anténu. Srozumitelnost DMR provozu je na výborné úrovni i když třeba novější řady SDS jsou na tom o něco lépe. Spotřeba přijímače na baterie není závratná, takže pokud máte dvě sady akumulátorů, typu ENELOOP, určitě vás na celodenních cestách nezastihne nefunkční přijímač. Skvělá je možnost napájení standardním miniUSB konektorem, takže jej v dnešní době můžete napájet naprosto všude, jak v autě, tak z jakéhokoliv laptopu. Pořizovací cena tohoto přijímače jej řadí do vyšší třídy, ale není to závratná částka a vzhledem k užitné hodnotě přijímače, je více než adekvátní.

Přijímač v současné době u nás nabízí například obchod WWW.VYSILACKY.COM