Na tomto americkém serveru je opět možné sledovat živě stanici Praha - Approach. Pro připojení je potřeba jen MP3 přehrávač, který umí otevřít soubory typu m3u. Přehrávání je tedy možné nejen na počítači, ale i na Smart - telefonech nebo PDA přímo v terénu i s poměrně pomalým připojením.

-zoo-

Ke stažení dávám opět po roce seznam českých HEX adres odpovídačů, tak jak jsem je vyexportoval z databáze SBS-1. Tento seznam obsahuje cca 600 adres aktivních i neaktivních letadel a dalších objektů. Seznam semozřejmě není celý a jsou zde některé nekompletní informace, ale i tak věřím, že Vám bude k užitku. ÚCL tyto informace bohužel nezveřejňuje a majitelé SBS-1, radarboxů apod. zcela jistě informace ocení...

-zoo-

Turecká národní letecká společnost Turkish Airlines létá do a z Prahy 4 x týdně a o víkendu 2x. Praha totiž stejně jako Istanbul slouží jako tranzitní země do dalších destinací. Od nás se létá na západ, z Istanbulu zase na střední východ a do Asie, a proto jsou i při takto častých intervalech letadla poměrně plná. Trasa letu mezi Prahou a Istanbulem vede přes 6 států (ČR a Turecka včetně). Komunikačních frekvencí je tedy během letu celkem dost. Nyní následuje chronologický výčet komunikačních frekvencí směr PRG -> IST

Další frekvence v souvislosti s trasou IST-PRG můžete nalézt v kompletních listech AIP v databázi Eurocontrolu (www.eurocontrol.int)

Istanbul ACC se nachází přímo na mezinárodním letišti Atatürk. Dobré by bylo připomenout, že se v asijské části části istanbulu nachází ještě druhé, novější letiště Sabina Gokcen, které je zatím využíváno především chartrovými společnosti. Cesta do centra Istanbulu čítá z tohoto letiště je cca 45 minut oproti Atatürkovi, které se nachází jen 13 km od centra.

Letiště Atatürk je vybaveno moderními radiolokačními prostředky. Svědčí o tom vybavení letiště S-MODE pozemními stacionárními odpovídači a stejně vybaveny jsou i některá auta pohybující se po ranvejích a taxivejích (např. Follow Me).

Stacionární odpovídače byly označeny MLATxx a auta byla označena svým účelem (FLL MExx). To je proti Ruzyni úžasná pomůcka a každému majiteli SBSky nebo Radarboxu nad tímto dokonalým pořádkem srdce zaplesá :-) to je hospodářství, inu Turecko ...

Zde si můžete prohlédnout obrazovku z IST. Zajímavá je "zácpa" na odletové ranvej, kde čekají letadla v řadě na odlet. Předesílám, že se jedná cca 23 hodin tamního času. Myslím, že je zde celkem slušný provoz. Na Ruzyni v tuto dobu je již skoro nehne ani myš.

Důležité základní vybavení pro cestu letadlem je platná mapa Jepessen, SBSka a přijímač. Jen upozorňuji, že ty poslední dvě zařízení nejsou na v letadlech příliš vítány, nicméně nám zato umožní prohlédnout celý let v Base Station a Google Earth...

Celý let v reálném čase z IST do PRG ve formátu BST si můžete stáhnout zde:

Nebo pro Google Earth ve formátu KML:

-zoo-

Dobrý příjem v pásmu VKV je bohužel značně vázán na nadmořskou výšku (resp. výšku nad terénem) přijímací antény a je velmi nepravděpodobné, že v hlubokých údolích obklopených horami za normálních podmínek uslyšíte nějaké vzdálenější stanice. Proto se konají DX Campy. Někteří se jich účastní kvůli změně přijímacích podmínek, a využití vyššího QTH pro poslech dálek a jiní hledají místa s minimem rušení v pámech dlouhých až krátkých vln. I letošní druhý celotýdenní DX Camp nebyl vyjjímkou. Nadmořská výška necelých 1000 m.n.m., několika-set metrová louka vedle chaty, kde bylo možné tahat dlouhodrátové antény nebo stavět držáky na Mini-whip... to byly podmínky přijímacího stanoviště tentokráte v jižních Čechách nedaleko Kašperských hor.

Na nedaleké rozhledně je instalováno několik profi-převaděčů, ty ale byly v provozu jen zřídka a proto k rušení docházelo jen pomálu. S radostí jsme zjistili, že okolní TV vysílače již přešly na DVB-T a proto se značně snížilo rušení především v leteckém pásmu a dokonce ani přijímače Uniden neměly žádné zásadní problémy.

DX Campy ovšem neznamenají jen celotýdenní poslech a sezení u rádia. Konají se výlety do okolí s příhlédnutím na radiově - zajímavé body v okolí. Tentokrát jsme se jeli podívat na nedaleký Churáňov a podívali jsme se i dále na Šumavu.

Město Kašperské hory má velmi krásné historické centrum, jen kdyby neprobíhala jakási "revitalizace" hlavního a jediného náměstí, která na kráse příliš nepřidala a to v hlavní turistické sezóně.

Z radiového hlediska jsou Kašperské hory zajímavé. Můžete zde zaslechnout stanice z jižní Moravy, ale také až ze Slovenska. Ranní zlepšené podmínky nabízejí možnost poslechu vídeňského letiště, ale také například stanic ze západočeského kraje.

Vrásky na čele dělala jen našim členům sledujících krátkovlnný rozhlas místní plazmová televize, tedy především její napájecí zdroj, jehož rušení bylo slyšitelné i desítky metrů od chaty. Odpojení televize ze zásuvky ovšem problém spolehlivě vyřešilo. Na dolní fotce můžete vidět zápas s mini-whipem namontovaným na speciálně upraveném, suchém, elektricky izolovaném stožáru "made in roští" :-)

Na DX Campu jsem po delší době opět zapnul krátkovlnný ACARS, který umožňuje s obyčejným KV přijímačem a PC sledovat leteckou dopravu nejen nad Evropou ale za dobrých podmínek i na mnohem vzdálenějších místech.

Nad ČR večer přeletěl Airbus A380 společnosti Emirates. Toto letedlo bylo možné sledovat již téměř od vzletu z Londýna (trasa Londýn - Dubai) díky naprosto pravidelnému hlášení o své pozici. HF-Datalink můžete dekódovat pomocí různých programů, ale jen PC-HFDL umožňuje exportovat informace například do Google Earthu nebo AirNav Suite.

No a po dvou hodinkách poslechu pásma 6 MHz :

O víkendu jsem navíc zkoušel i příjem meteo satelitů NOAA, které vysílají v pásmu 137 MHz. Každý si je může naladit, má to jen jedno omezení, je potřeba přijímač 30 khz filtrem na mezifrekvenci.

-zoo-

Digitální rozhlas ne krátkých vlnách není již několik let žádnou novinkou. Bohužel je na trhu neustále citelná absence přijímačů pro systém DRM. Digitální VKV rozhlas DAB se zatím velmi úspěšně rozvíjí na západ od nás, ale digitální rozhlas na delších vlnách se rozvíjí jen velmi opatrně a pozvolna. De-facto se dá říci, že by se dali přijímače zpočítat na prstech jedné ruky.

Jeden z nich je přijímač Hymalaya 2009. Rozhodně se nejedná o novinku, je to ale přijímač rozumné cenové kategorie. Koncepčně je řešen přijímacím modulem Radioscape, který umožňuje příjem na všech rozhlasových pásmech od 150 khz (DRM) - 1500 MHz (DAB-L). Přijímač má k dispozici ferritovou integrovanou anténu, teleskopickou anténu a vstup na externí. Z osobní zkušenosti jsem pomocí servisního menu interní ferritovou anténu raději vypnul a přijímal vše na teleskopku, která disponuje dobrým předzesilovačem.

Zajímavé bylo chování s připojenou externí LW anténou a mini-whipem. Tomuto přijímači vůbec nedělají problém spodní KV pásma (kde má mini-whip největší zisk) ale spíš stanice v pásmu kolem 10 a 11 MHz. Přes den se tedy "mixují" na 26 MHz, ale večer je kupodivu klid na všech pásmech a stanice jsou slyšet jen tam, kde skutečně vysílají.

Zde je výpis zachycených DRM stanic v pásmu SV a KV včetně jejich identifikací.

Přijímač Himalaya umožňuje příjem digitálního rozhlasu ve formátu DAB (DAB+ bohužel nepodporuje a je otázka, zda bude k dispozici někdy v budoucnu softwarový update i na tuto formu, teoreticky by to neměl být problém). U našich západních sousedů již ve 3 televizním pásmu DAB běhá a tak je možné i tyto stanice poblíž hranic sledovat.

Digitální příjem rozhlasu umožňuje bohužel zatím jen velmi málo přijímačů i když je v DABu možností, díky západním sousedům, více. Pro toho, kdo se zaobírá příjmem rozhlasových stanic by mohlo být toto jednoduché a přenosné rádio přínosem. Design sice připomíná levná čínská rádia, uvnitř je ovšem celkem zajímavá technologie.

-zoo-

Řízení letového provozu po mnoha letech konečně definitivně osamostatnilo jižní sektor. Ten byl doposud oddělen pouze na mapách a pro radiovou komunikaci se používaly vždy frekvence pro východní sektor. Se stoupající hustotou leteckého provozu nad ČR a také z důvodu "narovnávání" letových tras ve směru NW-SE došlo nakonec k úplnému oddělení jižního sektoru. Byly přiděleny nové frekvence a došlo k jejich menšímu přeuspořádání.

-zoo-

České dráhy již několik let snaží o začlenění do evropských struktur a co nejsnažší propojení české železnice s okolními státy. Jednou ze základních podmínek je kompatibilní radiový komunikační systém, aby mohly zahraniční vlaky komunikovat s místním nádražím. K tomu slouží jednotný evropský drážní analogový telekomunikační systém (TRS) Tomuto systému je vyčleněno pásmo 450 / 460 MHz. Systém TRS je navržen jako stuhová síť, tj. signály jsou šířeny jen podél tratí. K tomu slouží směrové antény umístěné na všech železničních stanicích otočené ve směru dalších stanic.

Struktura této sítě je celkem jednoduchá. Systém TRS používá několik komunikačních kanálů a ka každému z nich jsou přiřazeny 4 frekvence, které jsou označeny jako A,B,C a D z nichž první tři jsou určeny pro základnové stanice a na kanálu D komunikují strojvedoucí .

Příklad...Trať Brno - Kyjov používá kanál 67. Ten je rozdělen na 67-A, 67-B a 67-C. Všechny 3 kanály mají stejný vstup (kanál D) ale liší se výstupem. Na vstupu hovoří vždy stojvedoucí vlaku, na příslušném výstupu hovoří výpravčí. Na jednotlivých nádražích se po směru trati používají opakovaně kanály A-B-C-A-B-C...takže i když se kmitočty opakují, nedochází k rušení, protože se předpokládá, že je vzdálenost stanic stanic dostatečná.

Další zajímavostí je použití selektivních voleb. V systému TRS se používá selektivní volba UIC751-3 a DTMF. Na kanálu, kde se momentálně nehovoří, je neustále vysílán tón 2280 Hz (významově analogický k telefonnímu tónu při zvednutém sluchátku), který slouží pro umlčení squelche radiostanic. Pokud tedy strojvedoucí chce hovořit s výpravčím nebo jinak komunikovat s okolím, na kanálu D vysílá jeden ze 4 selektivních tónů, čímž dojde ke zrušení tónu volného kanálu na všech stanicích podél celé trati a strojvedoucí může hovořit s požadovanou protistanicí podle zvoleného kódu.

Možnosti sledování tohoto systému jsou celkem široké. Pokud vlastníte radioscanner disponující funkcí tónového squelche (pozor, neplést s CTCSS). Stačí, když si nastavíte "stand-by tón 2280 Hz" do paměti si naprogramujete jednotlivé trojice výstupních kmitočtů přiřazené ke kanálům a máte možnost nechat jen přijímač scannovat nebo nechat na poslechu na nejsilnějším z nich. Tuto fuknci je možné využít u radioscannerů AOR funkcí "tone eliminator". Popřípadě je možné použít u přijímačů Icom (i AOR) funkci hlasového squelche "Voice squelch". Ostatní přijímače možnost sledování TRS nemají, nejsou-li doplněny o speciální destičku selektivní volby UIC. Pokud nevlastníte přijímač schopný sledovat TRS, můžete jej naprogramovat opačným způsobem. Do pamětí nastavíte vstupní kmitočty, na kterých se tón nepoužívá a programujete k nim adekvátní offsety +10 MHz, aby jste mohli v případě hovoru přepnout na frekvenci výpravčího.

Přijímače si můžete naprogramovat pomocí této jednoduché tabulky:

-zoo-

Po zdlouhavých jednání se podařilo na poslední chvíli i letos uspořádat celotýdenní DX Camp. Tentokrát jsme vyrazili na naše oblíbené místo na Česko-Slovenských hranicích. Je to kóta, která je výjmečná nejen nádherným (i radiovým) výhledem na Moravu, Beskydy a za dobrých podmínek je možné zahlédnout i siluetu Pradědu.

Stavbu antény máme již od minula nacvičenou, takže netrvala příliš dlouho. Tentokrát jsme se ale rozhodli využít maximální délku všech dílů stožáru, takže jsme nakonec umístili diskonu do výšky cca 10m nad terénem, čímž značně převyšovala plechovou střechu chaty a ta ji tedy ovlivňovala minimálně. A výsledky se hned dostavily. Výrazné posílení signálů ze severní Moravy, Slovenska a začaly se dokonce objevovat slabé stanice až z jihu Čech.

Do akce byly nasazeny 4 Icomy IC-R8500, několik scannerů Uniden (ty ale měli tentokrát velké problémy s rušením z TV pásma, pravděpodobně i toto byl důsledek zvýšení atnény) a další zajímavá profi-zařízení.

Jelikož nejsou moravské stanice v Čechách zase tak často slyšitelné, musí čas od času Mohamed k hoře a Kohútka je výborné místo pro monitoring provozu téměř z celé Moravy a blízkého Slovenska. Poprvé jsem zde zaslechl maďarské řízení letového provozu, vídeňské letiště je zde slyšet skoro lépe než Tuřany a samořejmě slovenské ŘLP je zde slyšitelné da-facto na všech jejich frekvencích. Zajímavostí bylo úžasné šíření přes vrstvu Es, které způsobilo hned na začátku týdne možnost sledování leteckého provozu nad západní a jihovýchodní Evropou (Španělsko, Anglie, Řecko, Turecko, Itálie). Nakonec byla slyšet severní Afrika téměř po celý den a poprvé jsem zaslechl Tripoli Aero na VKV (známá stanice na KV) a mnoho jiných zajímavých letišť ze severní Afriky.

Našli jsme samozřejmě čas i na malé výlety do okolí a jeden z nich byl i na Lysou horu. Zde je mnoho zajímavostí k vidění a jako specialitka je zde instalován vedle meteorologické stanice také stožár naší známé firmy ERA, která vyrábí a provozuje stacionární radarové body, které mohou majitelé zařízení SBS-1 nebo RadarBoxů sledovat. Na Moravě je již instalováno 8 aktivních bodů (S-MODE radiomajáků) a několik neaktivních - Lysá hora je jeden z nich. V čechách je těchto bodů také několik. Rozmístěny jsou blízko větších letišť a význačných horských kótách. Pokud tedy zahlédnete někde v okolí na stožáru podobnou anténu, jedná se o "radarový radiomaják".

DX Camp se až na občasné rozmary počasí opravdu povedl a zachyceno bylo mnoho zajímavých stanic nejen z leteckého pásma. Snad se podaří během léta uspřádat ještě jeden, ale tentokrát cela jistě v jiné lokalitě ČR.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS nám občas prolétne nad hlavou. Když připojíte k rádiu počítač s radioamatérským Packet rádiem a pustíte si na poslech kmitočet 145,825 MHz, můžete ji zachytit. Na palubě je packetový nód RS0ISS. Jelikož zde ovšem funguje dopplerův posuv, při přibližování ISS bude kmitočet vyšší (stačí krok obyčené stanice 5 kHz na 145,830 MHz) a při odletu od nás kmitočet klesá na nějakých 145,820 MHz. Máte-li k dispozici přijímač plynule laditelný, můžete samozřejmě sledovat ISSku o něco déle. Typicky trvá doba použitelnosti příjmu o něco déle, než je přímá pozorovací možnost.

-zoo-

Letní měsíce spolu se zvyšující se sluneční aktivitou (postupně se dostáváme do zpožděného slunečního maxima, původně měla sluneční aktivita vrcholit tento a příští rok, ale podle všech ukazatelů bude vrcholem až rok 2013) se otevírají horní kratkovlnná pásma a to i podstatnou část noci. Stanic v pásmu nad 20 MHz přibývá a velmi často se stává, že jsou slyšet vzdálené stanice i v pásmu 6m (50 MHz) a výše. Odrazy takto vysokých kmitočtů způsobuje hustý "oblak" ionizovaných částic v nižších vrstvách ionosféry (cca 110 km nad zemí) a nazývá se sporadickou vrstvou E (označován jako Es). Tuto ionizaci způsobuje intezivní sluneční záření. Vrstva Es ovšem není stabilní a způsobuje tak velmi silný přijem vzdálených stanic, ale jen po dobu nejvýše několika minut. Při silné ionizaci ovšem v ionosféře vznikají a zanikají tyto odrazné plochy téměř současně, ale mění se samozřejmě místo, odkud se signály odráží. Je to stejný efekt, jako když hážete prasátka zrcátkem - stačí malý pohyb zrcátkem a světlo velmi rychle mění místo dopadu. Vrstva Es ovšem není malá jako zrcátko, ale může to být pás velikosti kilometrů a odráží tedy signály z velkých ploch pod různými úhly dopadu. Obecně lze tedy říci ...

Dva přijímače vzdálené od sebe několik desítek km nebudou slyšet úplně identické stanice. Minimální vzdálenost odrazu je 600 km a maximální na jeden "skok" je hranice 2000 km. Pokud se objeví na trase signálu vrstvy dvě, může docházet k šíření signálů až za hranici 3500 km.

Intenzita signálu odražených od vrstvy Es bývá mnohdy velmi silná a nezřídka se stává, že signál vzdálené stanice odražený od sporadické vrstvy "přemaže" místní, několik km vzdálený vysílač. Pokud máte k dispozici prijímač, který má neblokovaná pásma, má k dispozici všechny druhy provozu (nebo alespoň modulaci FM a AM) sledujte známý kmitočet 75.000 MHz. Ten je využíván pro letecké radiomajáky na všech běžných letištích a pokud zde zaslechnete jakékoliv pravidelné tóny, které nejsou bežně slyšitelné, měli by jste začít zkoumat pásma nad 100 MHz, jelikož dochází k odrazům vysokých kmitočtů.

Dne 14.6. 2010 se nad Evropou objevila super-silná a intezivní vrstva Es, která umožnila téměř celodenní poslech severoafrických stanic (i rozhlasových na FM) a pro mne to byla neuvěřitelná smršť leteckých VKV radiomajáků z Alžíru, Tunisu a Libye. Na konci dne jsem si do LOGu psal nějaký padesátý radiomaják a to jsem jich mnoho nerozluštil, jelikož měli slabou velmi modulaci, nebo jsem se naladil na kmitočet, když už se signál ztrácel v šumu. Výsledek tohoto nádherného dne můžete vidět na spodním obrázku. Snad se dočkáme podobných dní letos více :-)

-zoo-