Dlouho jsem zde na webu nepsal krátké články o konaných DX Campech, ačkoliv se tyto akce konají pravidelně. Tímto bych rád tento dluh tak trochu splatil už jen z důvodu toho, jelikož bych rád upozornil na dva technické testy, které se během letošního jarního DX Campu konaly.

Jarní poslechová akce se konala již tradičně na jihovýchodním okraji Jizerských hor. To je lokalita, která nedisponuje žádným významným místním vysílačem, takže je zde prostředí víceméně bez zásadního rušení. Velkou výhodou je nadmořská výška těsně pod 1000 m.n.m. a orientace místa směrem do republiky. Je zde tedy minimum stanic ze zahraničí a tím pádem je velká šance, že stanice, které zachytíte, jsou původem z ČR. Počasí nám výjimečně přálo a tak bylo možné nejen sedět u přijímačů, ale také venku nad sklenkou dobrého moku a debatovat o technických věcech.

Anténní soustava se letos skládala z antén všesměrových i směrových. Základní hlavní anténa je soustavou dvou SIRIO válců pro pásmo VHF a UHF. K této základní anténě byly instalovány na zkrácený magirus další dvě antény. Na pásmo UHF byla použita speciální rohová anténa do firmy Kathrein a dále směrová anténa logaritmicko-periodická pro pásmo VHF-UHF, ale filtrem upravená jen na pásmo UHF. Spodní pásma tedy byla „pokryta“ všesměrovou anténou a signály z horních pásem byly přijímané na směrové antény.

Letos byly v plánu (mimo poslechu samozřejmě :-)) dva testy. K dispozici bylo několik zařízení WAS (Wireless Antenna Switch alias „bezdrátový anténní přepínač“) na otestování v praktickém provozu. Pomocí WAS bylo možné přepínat směrové antény a jednoduše tak zaměřit sledované signály v pásmu UHF. Tyto přepínače překvapily stabilitou a funkčností, takže se jednoznačně zařadí do našeho vybavení DX Campů. Podrobnosti a popis najdete zanedlouho v samostatném článku zde na webu.

Druhý test byl test ručních přijímačů v terénu, abychom konečně rozhodli věčný spor a dohady o tom, zda je nějaké zařízení citlivější než jiné apod. K tomuto účelu skvěle posloužila nedaleká skála, která má dokonalý výhled do republiky. Zvolili jsme si několik velmi slabých aktivních stanic a testovali přijímače na stejné antény, na stejném místě a ve stejnou dobu. Porovnávány byly následující zařízení:

  • Uniden UBCD3600
  • ICOM IC-R30
  • Whistler TRX-1
  • YAESU FT-60

Tento výběr ruček nebyl náhodný. Uniden 3600 je v současnosti asi nejpoužívanější skener, ICOM se již bohužel nedá koupit, ačkoliv je to poslední model, ale je to takový ruční etalon, Whistler je vlastně konkurencí Unidenů a Yaesu FT60 je sice již historický kousek, ale je to zase přijímací etalon mezi vysílačkami. K přijímačům jsem připojil teleskopickou anténu a zkoušel jsem testovací stanice v pásmu AERO (stanice leteckého počasí), vzdálené datové spoje v pásmu 165 MHz a známé vzdálené datové sítě v pásmu 465 a 466 MHz. Nebyly použity žádné filtry, jen to, čím disponují přijímače (ATT, RF GAIN), zkrátka takový „hard and heavy“ test, jak si s tím vstupní části přijímačů poradí.

Výsledek byl velmi zajímavý. Uniden 3600 a Whistler TRX-1 jsou víceméně po přijímací stránce identické přijímače. V leteckém pásmu byly slabě slyšet vzdálenější stanice, ale spíš jsem je lovil ze šumu. V pásmu 165 MHz úplné ticho (co se týká konkrétní zvolené stanice), v pásmu UHF také úplné ticho. Ano klasické silnější služby tam samozřejmě slyšitelné byly, ale testované vzdálené signály zde nebyly ani náznakem. FT60ka byla v tomto směru na tom výrazně lépe. Stanice v leteckém pásmu byly slyšet celkem pěkně (FTčko má pravděpodobně na vstupu filtr pro letecké pásmo jako je tomu u FT817), zato stanice v pásmu 165 MHz nebyla slyšet. To znamená, že FTčko asi nemá laděné vstupy, ale pouze pásmové filtry (airband a AMA). V pásmu UHF byl ovšem výsledek výborný. Všechny běžné i slabé testovací stanice byly slyšet na první dobrou a ve velmi slušné kvalitě. Zkrátka FTčko má v tomto pásmu výbornou citlivost.

No a ICOM R30 ? Ten roznesl všechny na kopytech. Když jsem použil laděný přijímač VFO B (VFO A je širokopásmový vstup bez filtrů), tak jsem slyšel stanice, o kterých neměly skenery ani tušení, v pásmu VHF ani FT60 a pásmo UHF bylo víceméně srovnatelné s FT60 (FTčko bylo trochu citlivější, abych byl úplně spravedlivý, bylo to ale sledovatelné jen na extrémně slabém signálu). Zkrátka Icom v tomto směru jednoznačně vyhrál, je velká škoda, že jej již není možné běžně koupit.

Z tohoto testu jednoznačně vyplývá, že rozdíl mezi ručním skenerem a ručním komunikačním přijímačem je stále platný. Pokud vám stačí poslouchat místní stanice, kupte si ruční skener a bude vám dobře sloužit a budete spokojeni. Pokud chcete ale lovit velmi slabé vzdálené stanice, je potřeba si připlatit a koupit komunikační přijímač.

PS: Netestovali jsme žádné čínské „softwarově definované“ širokopásmové přijímače a testy neprobíhaly na zvířatech – jen na lidech 🙂

Jarní DX Camp se velmi povedl, zachycena byla spousta zajímavých místních i vzdálených stanic od rozhlasových stanic BMIS, přes letecký provoz v obou leteckých pásmech až po profesionální sítě ve všech základních profi pásmech.