Používání profesionálních radiostanic na příjem služeb přináší jisté zásadní výhody ale i nevýhody. Nedávno se mi do ruky dostala ruční stanice určená na letecké pásmo od firmy Yaesu. Jelikož se leteckým provozem zaobírám nejčastěji tak již nějak vím, co od zařízení očekávat po stránce příjmové. Stanice se mi dostala do ruky z pracovních důvodů, ale velmi mne zaujala. Rozhodl jsem se si ji pořídit a pořádně vyzkoušet. Chtěl jsem zkusit, zda by bylo možné standardní radio-skener nahradit obyčejnou stanicí na běžný poslech v terénu. V následujícím článku bych rád objasnil kladné i záporné stránky tohoto zařízení a samotnou vhodnost náhrady za ruční skener nechám na vás.
ÚVOD
Leteckých radiostanic pro civilní (neprofesionální) použití je čím dál tím méně. V letadlech se používají zástavbové stanice a navíc se dnes již velmi často integrují do palubního systému. Radiostanice tedy již není samostatná „kostka“, ale velmi často již je spojena s navigačními jednotkami, nebo má společný ovládací panel. Cena těchto zařízení je samozřejmě pro nás, posluchače mimo rozpočet a koupě takového zařízení domů na stůl vlastně ani nedává smysl.
Co se týká letištního pozemního provozu, ten již pomalu mizí z leteckého pásma a používají se místní radiové sítě s tím, že se hlasový provoz, který by mohl teoreticky mohl být důležitý pro komunikaci s piloty, jen „linkuje“ na určené kmitočty v leteckém pásmu přes převodníky. Letištní odtahová služba (push-back) tak již nebude mít v autě leteckou stanici, ale komunikátor do letištní radiové sítě a zde bude mít možnost zapnout kanál (nebo hovorovou skupinu), která ho spojí do leteckého pásma, aby mohl komunikovat s piloty, pokud by to bylo nutné.
Z těchto důvodů tedy ubývá na trhu nabídka výrobců leteckých radiostanic. V civilním sektoru si tedy můžete pořídit za docela rozumné peníze už jen ruční nebo mobilní stanice výrobců Icom a Yaesu. Na internetu lze sice nalézt levné výrobce z Asie, ale dostupnost a především kvalita těchto zařízení je velmi diskutabilní.
Yaesu stanice řady FTA
Firma Yaesu je mimo firmu Icom druhou známou, která stanice pro letecké pásmo vůbec nabízí. Řada FTA (čistě letecké stanice) je určená pro pozemní personál (mimochodem tyto stanice nejsou schváleny na integraci do civilních letadel jako palubní zařízení, ačkoliv jsem to již několikrát viděl).
V této řadě můžete nalézt jednoduchá zařízení typu FTA-250L, což je stanice s monochromatickým displejem a dle mého názoru ideální jako záložní rádio na malé místní letiště a nebo pro nás, posluchače jako jednoduchý poslech místního letiště nebo provozu na ploše.
Vyšší řadu stanic naleznete pod označením FTA-450L. Pokud vám pouzdro stanice něco připomíná, máte pravdu, ano, je to téměř identický housing (ale i příslušenství typu nabíječka a akumulátor), který je použit u ručního skeneru firmy AOR s označením AR-DV10. Jsem přesvědčen, že firma Yaesu nabídla firmě AOR mechanickou formu ruční radiostanice, do které si pak AOR udělal vlastní elektroniku. FTA-450L je stanice s velkým čitelným monochromatickým displejem, ale jedná se stále jen o radiostanici, bez dalších funkcí. Cena je jen o málo vyšší, než základní FTA-250L, takže pro lidi se slabším zrakem je velmi vhodná. Navíc je tato stanice použitelná na poslech místo radioskeneru, jelikož si zde nepřiplácíte za další funkce, které jako posluchači nepoužijete (navigace, GPS apod.).
Nadstavbová stanice se označuje FTA-550L a oproti levnější verzi již obsahuje funkci navigace na majáky VOR/ILS. Stanice má tedy sloužit jako záložní základní navigace na palubu letadla.
Druhá nejvyšší řada leteckých stanic se označuje jako FTA-750L a je v ní mimo hlasové komunikace a navigačního přijímače majáků VOR/ILS i integrovaný přijímač GPS a možnost navigace pilota na konkrétní body nebo letiště.
Nejvyšší a také nejdražší řadou leteckých radiostanic Yaesu je FTA-850L. Ta má v sobě kompletně všechny funkce dle FTA-750L, navíc je zde ale i bluetooth modul pro připojení bezdrátového headsetu a je zde použit barevný LCD displej proti všem nižším, řadám, kde je použit grafický displej monochromatický.
Ruční stanice FTA-850L
Jak již jsem uvedl, stanice je umístěna do pouzdra, které používá firma AOR u skeneru AR-DV10 a to včetně zapuštěných gumových tlačítek, které nejsou příliš komfortní na ovládání. V zimních měsících budete mít třeba s rukavicemi dost velký problém cokoliv stisknout. V tomto směru má firma Icom s jejich stanicemi řady A25 výrazně navrch. Boční PTT tlačítko, squelch a ON/OFF jsou také gumová.
Na pravém boku naleznete pod šroubovací krytkou připojovací konektory pro headset. Mimochodem redukce na klasický dvojitý Aero Jack najdete přímo v balení u radiostanice. Krytka bohužel nemá inteligentní upevnění a bez šroubováku neuděláte nic. Autor zřejmě počítá s tím, že budete buď používat stanici bez sady (nebo přes bluetooth) a nebo vždy jen připojenou headset sadu. Možnost rychlého odpojení a připojení externí sady zkrátka neexistuje.
Samotné uchycení akumulátoru (výrobce dodává i pouzdro na klasické tužkové baterie) je velmi stabilní, a díky dvojité pojistce vám baterie ze stanice nevypadne ani po pádu na zem. Baterie má po celém okraji těla gumové těsnění, takže se nemusíte bát stanici nosit ve vlhku či přímo na dešti.
Stanice má velmi kontrastní barevný LCD displej. Není to sice inverzní displej, který používá třeba Garmin na svých zařízení, který je tím lépe čitelný, čím víc na něj svítí slunce, takže na přímém slunci je čitelnost horší. Jelikož se ale počítá s tím, že máte stanici spíš někde v kabině nebo v mém případě v ruce či v autě, čitelnost displeje je úplně v pořádku. Počítejte nicméně s tím, že budete muset nastavit úroveň podsvětlení na maximum. To je úplně v pořádku, jelikož stanice automaticky snižuje podsvětlení displeje na minimum, pokud ji zrovna nepoužíváte. Displej je ale po celou dobu aktivní, takže na něm neustále uvidíte potřebné informace.
DISPLEJ
Stanice umožňuje zobrazit několik režimů z nichž pro nás, posluchače, připadá v úvahu prakticky jen paměťový režim a VFO. Klasický COM režim vám zobrazuje obrovským nápisem aktivní kmitočet a v dolní polovině obrazovky vidíte posledních 9 používaných frekvencí (včetně popisů, pokud to byly paměti), které si můžete šipkami listovat a pomocí tlačítka ENT ihned naladit. V tomto režimu můžete spustit klasické skenování pásma v režimu VFO. K čemu toto skenování vlastně na stanici je, mi není moc jasné, jelikož je skenování velmi pomalé a pokud by jste hledali například místní ATIS, bude to trvat velmi dlouho. Stanice prostě není skener a najít tak pomocí skenování třeba lokální frekvenci letiště by bylo dost náročné.
Režim, který budete u stanice pravděpodobně nejčastěji používat je paměťový režim. Radiostanice umožňuje uložit až 500 kmitočtů, pojmenovat je a dokonce k nim uložit GPS souřadnice. Souřadnice slouží k navigaci a když aktivujete GPS přijímač a přepnete se do režimu navigace, stanice vám ukáže směr a vzdálenost ke zvolenému letišti. Paměti stanice je možné ukládat z klávesnice, což není příliš pohodlné, ale v terénu to možné je. Firma Yaesu nabízí zdarma programovací software, kterým pohodlně naplníte paměti. Stanice navíc umožňuje řadit paměti do skupin, takže si přepínáte sady pamětí (například CIVILNÍ, ŘLP, MILITARY, METEO, VOR…). Název aktivní sady přímo vidíte v rohu stanice a samotnou sadu pamětí můžete nechat skenovat. Vlastností paměti je i identifikace, zda se má skenovat. V bance tedy můžete mít celý seznam pamětí, které můžete přepínat, ale po aktivaci skenování, se budou prohledávat jen určené.
Když budete používat sady pamětí, můžete pro jejich přepínání použít jak klávesy šipek, tak vrchní řehtačku stanice (kroužek). Ta bude sloužit pro rychlé listování paměťmi. Jakmile přepnete paměť, kmitočet je ihned naladěn, takže jej ihned posloucháte a nemusíte nic potvrzovat. V horní obrazovce vidíte kmitočet a pod ním celý název paměti a ve spodní části seznam dalších pamětí se zkráceným názvem. Když tedy programujete názvy pamětí, je dobré nad tím trochu přemýšlet aby jste i ve zkrácené verzi věděli, o jaký kmitočet se jedná.
Stanice vám umožňuje navigaci k leteckému radiomajáku VOR. Když naladíte libovolnou frekvenci radiomajáku VOR (ILS), a je jedno, zda ve VFO nebo MEM režimu, stanice po zachycení signálu automaticky zapíná navigační obrazovku a ukazuje vám klasický letecký NAV budík, tedy směr k radiomajáku (klasické FROM a TO) a samozřejmě odchylku od nastaveného radiálu. Telegrafní identifikaci majáku samozřejmě uslyšíte.
OVLÁDÁNÍ a HARDWARE
Jak již jsem psal, stanici budete pravděpodobně používat nejčastěji v MEM režimu. Ten aktivujete v menu a pak listujete paměťmi, ale stiskem tlačítka COMM se ihned přepnete do VFO režimu. Zpět do paměťového režimu je možný opět jen přes menu. Když si ovšem dobře rozvrhnete seznamy pamětí, stačí vám k ovládání stanice jen řehtačka a tlačítko ENT, kterým přepínáte sady pamětí. Skenování aktivujete tlačítka FUNC+2 a skenování zastavujete například jen stiskem PTT. Když jste v režimu VFO a chcete si kmitočet uložit, stačí podržet tlačítko SAVE a ihned jste v menu uložení paměti.
Stanice samotná má funkci (proti stanicím ICOM) zámek PTT, takže se vám nemůže stát, že by jste omylem zaklíčovali do přijímací antény. Tuto funkci má navíc schovanou hluboko v menu, takže se vám nemůže stát, že by jste PTT omylem opět aktivovali. Pokud klíčovací tlačítko deaktivujete, jste jen zvukově a na displeji upozorněni, ale nic se nestane. PTT lze ovšem použít třeba na již popsané zastavení skenování.
Horní řehtačka slouží jako ovládání VOLUME za jakýchkoliv situací či režimů, zato nastavení úrovně šumové brány je nutné aktivovat bočním tlačítkem a dolní řehtačkou pak nastavujete úroveň. Tato varianta mi přijde mnohem rychlejší, než nastavení úrovní hlasitosti a SQL u stanic ICOM.
Jak již jsem napsal, LCD displej svítí trvale, ale automaticky tlumí podsvětlení, aby se šetřila baterie. Pokud tedy potřebujete aktivovat displej, stačí cokoliv stisknout, nebo lehce pootočit řehtačkou hlasitosti. Ačkoliv je displej stále aktivní, je spotřeba z akumulátoru minimální a rozhodně se vám nestane, že stanici jen tak za jedno odpoledne vybijete pouhým poslechem místního letiště. Nabíjení interního akumulátoru je bohužel pomocí speciální nabíječky s atypickým napětím. Znamená to tedy, že jej můžete nabíjet pomocí originálního nabíječe do zásuvky 230V, ale jelikož je součástí balení i nabíječ na 12V. můžete stanici provozovat (a nabíjet) i v autě. Nabíjení akumulátoru si řídí stanice sama, není potřeba hlídat čas nabíjení.
Připojení antény je pomocí klasického BNC konektoru, není tady potřeba žádná speciální redukce. Mimochodem součástí stanice je originální gumová anténa, která ale není překvapivě obyčejný kus zkrouceného drátu, ale skutečně velmi dobře laděná anténa. Zkusmo jsem připojil anténu na profi anténní analyzátor a kolem 122 MHz ukazovala anténa nejlepší parametry. Pokud tedy posloucháte letecké pásmo i na jiném přijímači, zvažte koupi této antény namísto univerzálních drátů (to se týká především skenerů UNIDEN a jejich antén naladěných na 800 MHz, které se dodávají i do evropských verzí skenerů).
Stanice má integrovaný vysílač bluetooth, který umožňuje připojení periferního headsetu. Bohužel je zde použita stará verze bluetooth vysílače, který si nerozumí s většinou sluchátek novějších BT standardů. Pokud tedy doma máte starší bezdrátová sluchátka, nebo handsfree sadu za ucho, budete mít paradoxně problém vyřešený. Já osobně jsem doma našel jen jedno zařízení, které bylo možné ke stanici připojit, takže jsem BT v praxi téměř nevyzkoušel a beru jej tedy spíš jako doplněk. Je to škoda, protože třeba u skenerů ICOM je bluetooth a možnost připojení bezdrátových sluchátek skvělým pomocníkem na cestách.
PRAKTICKÝ PŘÍJEM
Letecké stanice nejsou vždy vyráběny s parametry nejvyšší citlivosti. Je to z důvodu toho, že se pilot potřebuje domluvit především na místní letiště, nebo oblastní řízení letového provozu a vzdálené stanice ho nezajímají. Originální stanice tak často mají citlivosti v řádech mikrovoltů. Je tím zaručena alespoň základní odolnost proti přeslechům blízkých signálů, když je na letišti více vysílajících silných stanic. FTA-850L v tomto směru porušuje zavedená pravidla. Citlivost přijímače je výborná a není problém touto stanicí sledovat i velmi vzdálené (DX) vysílače. Jasnou výhodou je krok 8,33kHz a v jeho souvislosti také implementace úzkého filtru. V praxi sice na displeji nevidíte kmitočty typu 122.15833 MHz, ale klasických leteckých 122.160 MHz – tedy kmitočet je v tomto atypickém rastru současně s úzkým filtrem. Když ladíte VFO, s každým krokem se přepínají filtry stejně, jako u leteckých radiostanic ICOM. Když tedy naladíte kmitočet dle příručky AIP, stanice automaticky zapíná nebo vypíná úzký filtr podle daného označení kmitočtu.
Co se týká odolnosti, stanici můžete s klidným svědomím připojit i na velkou anténní soustavu podepřenou zesilovačem. Na běžných přijímacích soustavách, které jsou filtrované proti standardním rušícím sítím (CCIR, LTE, DAB+) uslyšíte opravdu velmi slabé vzdálené stanice, které jsou slyšitelné jen na dobrých komunikačních přijímačích. Pokud se stanicí ale budete stát pod velmi silným DAB nebo FM vysílačem, můžete ji zahltit a i na malou anténu uslyšíte silné signály zkresleně. To se ale bavíme o případu, kdy stojíte přímo pod vysílačem s výkonem v řádů kW, v jiných případech FTA-850L nenachytáte na švestkách a bude poslouchat dobře.
Co se týká samotného audio přednesu, je potřeba vysvětlit, jak stanice pracuje s přijímaným signálem. Letecké stanice obecně málokdy používají LOW-PASS filtr na audio signálu a je to z důvodu toho, že motory letadel právě na nízkých pásmech dělají největší hluk. Z toho důvodu jsou letecká sluchátka pasivně nebo i aktivně upravována tak, aby nízké frekvence výrazně potlačovala. Radiostanice tak jsou především nastaveny na vysoký přednes středových (hovorových) frekvencí, protože audiofiltry by způsobily velkou nesrozumitelnost přijímaných stanic a jejich „huhlání“.
V praxi to může znamenat, že po otevření šumové brány na kmitočtu, kde není žádný signál, ale zisk radiostanice je vysoký, může jít z reproduktoru nepříjemný ostrý šum (Pozor, neplést s kelímkovým přednesem levných čínských radiostanic !). U FTA-850L (a celé této řady) je tento efekt dost silný a vzhledem k tomu, že je uvnitř velmi ziskový audio zesilovač, aby bylo možné komunikovat se stanicí i vedle běžícího leteckého motoru, asi si dokážete představit o jaký hluk se jedná. Stanice jako taková není určená na stav, kdy máte otevřený squelch a ladíte pásmo. Je určena na situaci, kdy máte otevřený squelch díky aktivní stanici. Čím je stanice silnější, tím je přednes „mohutnější“ a čistší. Pokud tedy posloucháte místní stanice nebo silné stanice ŘLP, je přednes naprosto excelentní a opravdu perfektně srozumitelný a to i například během jízdy v autě. Pokud ale sledujete slabší stanice, může vám tento šum vadit. Výrobce ovšem pro tyto případy vybavil radiostanici DSP procesorem, který vám extrémně pomůže. K dispozici totiž máte digitální funkci „Noise Reduction“ a to až ve 4 stupních, která vám velmi drasticky omezí šum a vytáhne z něj hlasovou složku, takže i velmi slabým stanicím bude velmi dobře rozumět. Samozřejmě vyšší stupně NR vám způsobí digitální zkreslení pozadí kanálu. Pokud nechcete používat NR (já osobně ho mám neustále zapnuté na první stupeň) můžete použít funkce ANL (Automatic Noise Limiter) který vám částečně omezí šum na kanálu, aniž by do toho zasahoval digitálně DSP filtr. Já osobně tedy preferuji spíš zapnutý NR a vypnutý ANL, ale je to rozhodnutím každého posluchače, co mu vyhovuje.
ZÁVĚR
Radiostanice FTA-850L (a vlastně celá řada) je výborným pomocníkem pro poslech civilního leteckého pásma. Pokud chcete v autě poslouchat provoz, který vám letí nad hlavou, je to výborná volba. Pokud se věnujete fotografování letadel, nebo se jen chodíte na letiště dívat, opět je to výborná volba. Pokud chcete zařízení doma na stůl, asi bych sáhl po stolním skeneru, protože si u doma můžete dovolit Hi-Fi audio filtry, ale já třeba používám FTAčko doma na to, aby točilo několik důležitých frekvencí a já si jimi nemusel blokovat hlavní přijímač.
Ovládání zařízení, je, když si dáte tu drobnou práci s naprogramováním vhodných frekvencí, velmi jednoduché a rychlé. Čitelnost displeje je excelentní a to jak v noci, tak přes den. Audio přednes a srozumitelnost aktivních stanic je skvělá na profesionální úrovni.
Stanice řady FTA samozřejmě nejsou skenery, takže je nebudete využívat na hledání aktivních frekvencí. Budete tedy především odkázáni na oficiální seznamy frekvencí a jejich poslech nebo „točení“. Stanice také není určena na lovení super slabých signálů, i když je paradoxně slyší celkem dobře. Pro tyto účely je vhodnější standardní stolní komunikační přijímač a tuto stanici nechat na poslech běžných aktivních kmitočtů (místní letiště, ŘLP…).
Vyplatí se koupě právě FTA-850L ? Za účelem pouze poslechu leteckého pásma asi ne, ale můžete si pořídit levnější, ale stejně kvalitní, FTA-450L nebo základní řadu FTA-250L. Na druhou stranu cenový rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším modelem není v dnešní době nijak astronomický a pokud se vám líbí spíš aktivní barevný displej proti monochromatickému displeji, tak si klidně kupte 850ku, chybu určitě neuděláte.