Radioskenery UNIDEN řady HP (Home Patrol) nejsou na trhu žádná novinka. Když tyto přijímače vyšly na trh, byl k nim dodán i zdarma programovací software s označením SENTINEL. Tento program je sice zdarma, ale mnoho poslouchačů používá raději alternativní komerční programy. Je to pravděpodobně tím, že původní program není během pěti minut uživatelsky pochopitelný a je nutné se v něm trochu rozkoukat. Pokud ale tuto fázi učení programování Unidenů nepřeskočíte, zjistíte, že je to efektivní nástroj pro programování. Proto se v tomto článku podíváme na základní ovládání a některé vychytávky a finty práce s tímto programem. Pokud si pořídíte (nebo jste si již pořídili) přijímač řady BCD nebo SDS, budete jej umět poměrně rychle naprogramovat.

Nejprve je ale dobré shrnout pro přehled základní vlastnosti pro a proti originálního programu SENTINEL vůči konkurenci.

SENTINEL:

  • + skutečně korektní správa a organizace pamětí bez chybných parametrů
  • + automatické aktualizace firmwaru přijímače
  • + program je zdarma
  • + u přijímačů řady SDS jen možné měnit barevné schéma (mimo menu samotného zařízení)
  • – minimalistické grafické rozhraní bez barevných ikonek a dynamického stromového zobrazení
  • – neslouží k přímému ovládání přijímače, jen k programování pamětí
  • – nelze přehrávat nahrávky, pouze v rámci funkce DISCOVERY

BUTEL ARC536PRO:

  • + přehledné stromové řazení a organizace pamětí
  • + možností přímého ovládání a řízení přijímače
  • + možnost programování stejných pamětí do různých typů přijímačů
  • – občas jsou parametry zapisované do přijímače chybné
  • – placený software

PROSCAN

  • + program určený primárně pro dálkovou správu a poslech přijímače
  • + univerzální program pro většinu typů přijímačů UNIDEN
  • + excelentně zpracované programování GPS souřadnic
  • – programování pamětí je velmi omezené, základní design programu Sentinel
  • – placený software

Kapitola 1. – základní spuštění programu

Prvním kamenem úrazu programu SENTINEL je samotný fakt, že pro každou řadu přijímačů máte jinou verzi programu. Ačkoliv se jmenují a vypadají na první pohled stejně, je nutné používat verzi programu určenou pro vámi vlastněný typ přijímače(ů). Pokud tedy vlastníte například Uniden řady SDS100, UBCD3600 a mobilní BCD536, budete mít v počítači nainstalovány tři různé verze programů.

Druhý kámen úrazu je nemožnost jej vůbec spustit. Program totiž i ve verzi pro evropské přijímače vyžaduje nastavit v počítači „desetinný oddělovač“ na americké prostředí , tedy desetinnou tečku. V České verzi Windows je totiž nastaveno prostředí na desetinnou čárku. Pokud je tedy prostředí nastaveno na české, program se vůbec nespustí a zahlásí chybu databáze. Desetinný oddělovač lze v prostředí poměrně snadno změnit:

Příklad WINDOWS 11:

„START“ -> napište „OBLAST“ -> okno „Oblast“ -> v dolní části „Další nastavení“ -> Desetinný oddělovač

Když tuto položku změníte, program půjde bez problému spustit.

Kapitola 2. – soubory, ukládání a otevírání

Trochu netypickou vlastností programu SENTINEL je to, že si obsah pamětí udržuje i v OFF-LINE režimu. Jako uživatelé si tedy můžete vytvářet organizaci pamětí, aniž by jste museli mít připojený přijímač. V Sentinelu tedy obsah přijímač jen načtete a opět zapíšete. Po zbytek času může zařízení fungovat bez počítače. Samotný SENTINEL totiž vytváří v počítači v domovském adresáři „Dokumenty“ extra složku „Uniden“, do které ukládá seznamy pamětí a konfigurační soubory, jak mají být seznamy poskládány. Pokud tedy tento adresář z dokumentů smažete nebo přesunete, SENTINEL zapomene všechny paměti. Samotné umístění zdrojové složky ovšem můžete v programu nastavit, takže nejste na složce dokumenty závislí.

Co je nové uživatele programu matoucí je menu FILE -> OPEN / SAVE / NEW. Zde totiž nevytváříte soubor se seznamem pamětí, jak je tomu u konkurenčních programů, ale ukládáte si tzv. „Profil přijímače“. Jedná se vlastně o globální nastavení zařízení (nastavení skenovacích rozsahů, pásma na vynechání, základní kroky a modulace, které paměťové banky se mají nahrát a v případě přijímačů řady SDS i barevné schéma obrazovky). Můžete mít například jinak nastavený přijímač pro použití na domácí anténě a jinak nastavený na cesty. Rychlé profilování přijímače je tedy trochu podobné funkci V-Scanner u přijímačů Whistler.

Pokud si chcete uložit paměti přijímače do souboru nebo opačně, musíte použít funkci „EXPORT to HPE file“. Zde si můžete uložit konkrétní adresář pamětí bez ohledu na obsah. Velkou výhodou je, že jsou tyto soubory vzájemně kompatibilní mezi různými verzemi programu Sentinel. Pokud tedy chcete mít stejný obsah pamětí mezi různými přijímači, stačí je importovat do všech zařízení. Tento import má jedno omezení. Pokud vytváříte seznamy pamětí pomocí importu a používáte jejich číselné zkratky „Quick Key“, musíte je vždy znovu nastavit. Interní čísla QK v rámci adresáře pamětí se nemění.

Kapitola 3. – rychlé programování v Sentinelu

Někteří uživatelé programů třetích stran argumentují, že se v programu Sentinel nedají používat různé klávesové zkratky, zrychlení a možnosti importovat data. V následujících příkladech ukážu, že to není pravda a programování pamětí, pokud máte zdrojová data, probíhá velmi rychle.

Systém konvenčních (analogových) pamětí

Pokud máte zdrojové informace například v tabulce například jako export z programu BANDPLAN+, máte vyhráno. Program SENTINEL totiž umí překonvertovat obsah schránky. Příslušnou tabulku otevřete například v programu typu EXCEL a stačí jen zkopírovat potřebné informace pomocí CTRL+C a v programu SENTINEL vložit pomocí CTRL-V. To se ale netýká jen obsahu pamětí, ale celé struktury pamětí. Pokud si například rozdělíte paměti na systémy a departmenty již v tabulce, stejným způsobem je ve vteřině vytvoříte v Sentinelu. Stačí tedy jen vytvořit první prázdnou řádku a pak vložit hromadně názvy všech Systémů popřípadě departmentů. To samé se ale týká i čísel Quick Key. Pomocí kopírování hromadně vložíte čísla bez složitého klikání.

Pokud již budete chtít vložit konkrétní obsah do konkrétních pamětí, použijete stejné funkce. Připravíte si seznam toho, co chcete vložit do pamětí a kopírujete. Pokud nechcete obsah kopírovat po částech (kmitočet zvlášť, název zvlášť apod.) můžete si vytvořit tabulku ve formátu, jak vypadá v Sentinelu a pak opravdu jen stačí CTRL+C a CTRL+V a ve vteřině máte obsah pamětí připravený.

Veškeré parametry lze v tabulkách programu SENTINEL hromadně měnit. Budete-li například chtít ve výše uvedené ukázce změnit modulaci na „NFM“, změníte první políčko a opět použijete přímo v programu CTRL+C, pomocí levého tlačítka myši, nebo s klávesou CTRL označíte políčka, která chcete změnit a pomocí CTRL+V je hromadně změníte.

Systém digitálních DMR pamětí

Programování digitálních (DMR, P25, NXDN) sítí je na první pohled komplikovanější, ale i zde lze najít pomůcky, které vám programování sítí výrazně zjednoduší. Skenery UNIDEN umožňují samozřejmě příjem digitálních sítí i v konvenčním režimu (stačí v sekci AUDIO OPTION zvolit položku DIGITAL a použít základní filtraci pomoc Color kódu (DMR), NAC (P25) nebo RAN (NXDN). Přijímač bude samozřejmě digitální provoz dekódovat, ale neuvidíte podrobnosti a nebo zůstane na kmitočtu zbytečně „čekat“ i v případě ne-hlasových dat, protože se dekódoval správný Color kód. Pokud si vytvoříte systém v digitálním režimu (např. DMR One Frequency), pak už přijímač data ignoruje a zůstává na kmitočtu jen tehdy, když probíhá hovor a to ještě dle vámi stanovených podmínek.

Na začátek je ale dobré vysvětlit pojmy CO je CO ?

Ti z vás, kteří někdy programovali sítě do DMR radiostanic, zcela jistě budou vše chápat hned, jelikož UNIDEN kopíruje identická nastavení, jen mají třeba trochu jiné názvy, ale struktura je stejná.

FAVORITE LIST – je adresář bank pamětí, které si definuje uživatel. Zde mohou být banky analogových pamětí, ale i digitálních.

SYSTEM – je paměťová banka, která obsahuje buď analogové (konvenční) kanály nebo v případě digitálního režimu se zde definuje digitální síť.

DEPARTMENT – v případě analogových kanálů se jedná o jakýsi podadresář pamětí (paměti můžete dělit třeba geograficky) a v případě digitálního režim se jedná o adresář hovorových skupin. Můžete tak mít nadefinovaných více skupin (například skupiny MARC CZ, MARC SK, MARC WWW apod.) a v těchto adresářích jsou již definovány čísla hovorových skupin.

SITE – je seznam aktivních frekvencí, které přijímač v režimu skenování „točí“ a hledá na nich hovorové skupiny. Musí zde být definovaná minimálně jedna frekvence, ale můžete klidně nadefinovat kmitočtů několik a přijímač je dokola skenuje, i když je v režimu HOLD a čeká na hovor konkrétní skupiny. Pokud si vytvoříte v rámci jednoho systému více SITE adresářů, můžete pak využít funkci „SITE HOLD“ a sledovat provoz na jednom konkrétním kmitočtu z celé sítě.

UID – Unit ID alias číslo radiostanice. Pod tímto názvem naleznete seznam, ve kterém si můžete definovat čísla a jména konkrétních uživatelů sítě.

Rychlé vytvoření DMR systému:

V digitálním režimu není možné vytvořit několik systémů současně pomocí vyplnění názvů u již existujícího systému. Znamená to tedy, že je nutné každou síť nastavit ručně. To lze udělat celkem efektivně a velmi rychle, stačí si jen pamatovat pravidlo směru pohybu v nastavovacím menu :

DOPRAVA A DOLŮ

Když chcete rychle vytvořit digitální systém a nechcete se pro začátek zdržovat podrobnostmi, vytvoříte si jednoduchý DMR systém. V příslušném Favorite Listu vytvoříte systém typu „DMR One Frequency“. Tím se vám v levém stromu položek vytvoří nová položka. Na ní kliknete a pak už klikáte po záložkách doprava a pak dolů. Budete tedy následovat tento systém vyplňování:

DEPARTMENTS ->“+“ nový (nechat automatický název) -> SITES „+“ nový (nechat automatický název) -> UNIT IDs -> „+“ nové ID (vytvoří se automaticky ID stanice 1) -> OPTIONS -> zde zvolit „ID SEARCH – ON“ a „HOLD TIME – 0sec“ -> pak už jdete v levém stromečku o řádek níž -> Department 0000 -> „+“ nový (vytvoří se skupina 0, tu můžete klidně nechat, jelikož jste zvolili ID SEARCH, budou se hledat i jiné skupiny než jen 0) -> o řádek níž ve stromečku -> Site 0000 -> zde vyplnit skutečný kmitočet, kde chcete poslouchat DMR, popřípadě doplnit Color Code, pokud jej znáte. Pokud ne, necháte položku „Color Code Search“. A to je vše. DMR systém máte vytvořený během pár desítek sekund. Pak si již můžete přejmenovat název systému, skupiny či kmitočtu dle skutečného uživatele, aby jste měli na displeji relevantní informace.

Zjednodušení, která platí pro analogové systémy, platí i zde. Pokud tedy vytvoříte DMR systém a chcete do něj doplnit podrobné informace, opět můžete použít externí tabulku a pomocí CTRL-C / CTRL+V vložit například seznam skupin a také rozsáhlý seznam ID uživatelů. Tato funkce je velmi užitečná například, když programujete radioamatérské sítě MARC, kde jsou aktivní desítky hovorových skupin a doslova tisíce ID radiostanic. Skenery UNIDEN umožňují uložit až 3000 uživatelů do seznamu UID, což bohatě stačí na všechny uživatele CZ/SK. Pokud by to nestačilo, stačí vytvořit další systém se stejným nastavením, ale pokračováním seznamu uživatelů, nejste tedy de facto počtem stanic omezeni.

Závěr

Nejdůležitější na programování pamětí je příprava. Pokud chcete váš přijímač používat efektivně, je dobré si rozmyslet, naplánovat a vytvořit strukturu pamětí tak, jak vám nejvíc vyhovuje. Můžete si vytvořit tabulku frekvencí a jejich vlastností a pomocí programu SENTINEL je zpracovat velmi efektivně a rychle do paměti přijímače. Dnes je již nemyslitelné, že by někdo programoval každý kmitočet do paměti zvlášť, to bylo možné u starých přijímačů s několika desítkami pamětí. Moderní přijímače UNIDEN mají paměť na doslova na desetitisíce pamětí a není v lidských silách bez pomocí jiného programu v rozumné době vytvořit velký seznam pamětí. Díky rychlému zpracování v tabulkovém programu a jednoduchému přenesení do paměti přijímače celý proces ovšem zkrátíte na jedno odpoledne a pak už jen upravujete to nejdůležitější – barvičky displeje 🙂

DATUM: