Jizerské hory máme rádi. Jednak je zde krásná příroda, ale objevují se zde také pro nás posluchače, velmi zajímavé radiové signály pokud to příroda jen trochu umožní. Podzimní inverze přináší v jizerských horách velmi zajímavou paletu signálů z celé Evropy. A tak jsem se rozhodl uspořádat opět velký podzimní DX Camp právě zde. Jednak je taková akce doprovázena možností porovnat přijímače, vyzkoušet novou techniku, ale v neposlední řadě je to setkání nás, lidí „postižených“ radiovými vlnami a výměnou zkušeností a postřehů z pásem a provozu.
Počasí
Nejprve se samozřejmě musím ohlédnout za počasím. To bylo tentokrát výrazně podzimně vlhké, nevlídné a mimo jednoho dne, kdy se ukázalo sluníčko a bylo možné vidět západ slunce, nebyl nikdo moc ochoten chodit ven. Chata je naštěstí vybavena nejen centrálním vytápěním, ale také televizí pro chudé – tedy krbovými kamny. Od brzkého rána do pozdních hodin tak byl udržován oheň a teplo v poslechové místnosti. Nicméně ani špatné počasí nezabránilo některým nadšeným jedincům k cestě na nedalekou testovací skálu s výhledem do kraje.
Technika
Zdá se mi, že se to stává tak trochu rutinou, ale rozhodně příjemnou, protože i tentokrát bylo opět co ukazovat a co testovat. Pobyt na DX Campu se tak okořenil o novinky a zajímavosti jak po stránce přijímačů, tak po stránce příslušenství k nim. Každý návštěvník si tak mohl vyzkoušet věci, které stojí třeba za nákup.
Na vyzkoušení a otestování jsme měli k dispozici parabolickou anténu pro L-pásmo (známý INMARSAT), kterou lze koupit jako hotový výrobek pod označením DISCOVERY DISH. Tuto anténu testovalo pár lidí v zahraničí, ale já osobně k těmto recenzím přistupuji velmi opatrně, protože bývají často „cinknuté“ ve prospěch výrobce nebo prodejce v případě, kdy testované zařízení propůjčí nebo zaplatí. Nicméně Martin (Autodiag) je natolik velký šílenec, že do toho šel a pořídil si ji i bez nepřikrášlených recenzí. Výsledek byl ovšem opravdu překvapivý.
Mechanické provedení antény mne velmi překvapilo. Jedná se skládačku velmi kvalitně vyrobených dílů, žádné rozpadající se kostičky ze špatné 3D tiskárny. Parabola samotná má klasickou povrchovou úpravu a jako vývod je použit kvalitní nízko-útlumový koaxiální kabel LMR200 a klasický SMA konektor. Tato sestava je tedy „by design“ vytvořená pro posluchače, kteří mají k dispozici SDR přijímač typu AirSpy, u kterého je možné zapnout napájení zesilovače (5V) přímo do antény. Pro zprovoznění tedy není potřeba vymýšlet všelijaké napáječe a externí zdroje, stačí přijímač a anténa.
A tak jsme anténu nainstalovali před dům, vystavili ji větru dešti a čekali co se bude dít. Příjem na tuto anténu byl velmi překvapivě stabilní a po celý den bez výpadků. Nechali jsme tedy luštit námořní zprávy po celých několik dní a výsledek byla téměř po celou dobu možnost pro účastníky číst si aktuální informace přímo ze satelitu. Bylo samozřejmě nutné nechat aktivní AFC, aby se dolaďoval kmitočet a srovnávala se čas od času fáze signálu, ale dobrá úroveň a pevná stabilita příjmu byla jednoznačná po celý den.
Další zajímavostí na vyzkoušení, byl přenosný širokopásmový SDR přijímač s označením MALAHIT DSP2. Jedná se o přenosný modulární SDR přijímač, který umožňuje poslech od dlouhých vln až do 2 GHz s menší mezerou v pásmech od 380 – 404 MHz. To je ale dáno typem použitého čipu. Přijímač je umístěn do masivního hliníkového šasi, uvnitř naleznete 5Ah baterii, na kterou můžete provozovat přijímač v řádu dní.
Když jsem si tak zkoušel ovládání a příjem, několik věcí mne trochu zklamalo a pár naopak velmi překvapilo. Velkým překvapením byla citlivost přijímače, kterou si můžete pomocí různých softwarových a hardwarových doplňků upravovat tak, že dokážete slabé stanice opravdu vytáhnout. Navíc je zde velmi účinná softwarová funkce Noise Reduction, která vám dokáže mluvené slovo ze šumu dokáže doslova vytáhnout. Když jsem tuto funkci zkoušel na slabých stanicích ATIS v leteckém pásmu, byl jsem doslova překvapen, jaká byla jejich srozumitelnost po „přechroupání“ DSP. Zobrazení spektra a vodopádu v šířce 192 kHz je pro našince relativně málo, ale s ohledem na velikost displeje to je vlastně tak akorát. Ještě na něm uvidíte, co se děje okolo přijímaného kmitočtu, ale široké spektrum tam sledovat samozřejmě nelze, ale není to skener, je to spíš lepší přenosný komunikační přijímač. Když jsme zkoušeli na kopci, jak si poradí se stanicemi na krátkých vlnách i na malou teleskopickou anténu, nebyl výsledek špatný. Při porovnání s Icomem R30 (který pravděpodobně popírá fyzikální zákony), byly stanice víceméně srovnatelné, takže na cestách můžete opravdu Malahita použít jako velmi dobrý přijímač s velice slušnou citlivostí a velmi dobrým audio – přednesem, protože tam autoři rozhodně na zvukové stránce nešetřili. Co mne trochu zklamalo byla horší odezva displeje na dotyk a jelikož v podstatě nemáte možnost rádio jinak ovládat, je to dost otravné. Ačkoliv jsou integrovány uvnitř údajně laděné filtry, venku na kopci s výhledem na vysílače se přijímač v leteckém pásmu sem tam zahlcoval. To ale spíš přisuzuji internímu zesilovači než samotnému zpracování signálu. Když se PREAMP deaktivoval, rušení zmizelo.
V neposlední řadě jsme si vyzkoušeli také produkci z dálného východu. Objednána byla z čínské produkce směrová anténa pro pásmo 420-450 MHz. Jelikož se jedná o anténu s nastavitelným rozsahem, bylo nutné ji posadit na malé VNA a podívat se na její vlastnosti. Soudruzi z Číny udělali anténu skládací a poměrně kvalitní, ale jednu věc trochu nevychytali a tou byla povrchová úprava aktivního prvku. Ta způsobovala různé přechodové jevy, které znamenaly velmi pracné ladění antény. Nakonec jsme zvolili nějaký kompromisní rozsah a posadili anténu na stožár. Výsledek byl ovšem velmi dobrý. Papírově má anténa zisk nějakých 13dB. S tím bych byl opatrný, ale při porovnání s rohovou anténou Kathrain byl zisk slyšitelný i viditelný, takže rozhodně anténa funguje, jen je potřeba na začátku mít trochu trpělivosti a jejím nastavením. Nicméně za pětinovou cenu profesionální antény to není špatná volba.
Praktický poslech
Na Jizerských horách je vždy poslech radostí. Málo vysílačů, spousta stanic a když příroda nadělí slušnější podmínky, lze slyšet i velmi vzdálené stanice. Přes týden to po příjmové stránce žádná sláva nebyla, ale na konci týdne se objevila slabší inverzní fronta a v leteckém pásmu bylo hned co poslouchat. Vlnovod ze západní Evropy k nám se vytvořil sice relativně krátce, ale zato přinesl velmi zajímavé stanice. Na všech třech základních kmitočtech 126.600 MHz, 128.600 MHz (který již není rušený pražským VOLMETem) a 135.375 MHz byly slyšet meteo stanice z oblasti Anglie.
- 126.600 MHz – London VOLMET Norh
- 128.600 MHz – London VOLMET South
- 135.375 MHz – London VOLMET Main
Vedle těchto stanic se objevila i smyčka ATC z oblasti Amsterdamu na kmitočtu 131.350 MHz. Tyto stanice se objevují v západní Evropě poměrně často. Nejsou to stanice hlásící počasí, ale stav aktivních leteckých sektorů (trochu je to podobné, jako stanice RADIM VODOCHODY, kde se jen hlásí, zda je věž a oblast aktivní nebo ne). U německých sousedů tyto stanice nahrazují kmitočty FIS (Flight Information Service), které mimo provoz FIS v nočních hodinách hlásí stav aktivních prostorů a aktivní kmitočty pro jednotlivé oblasti. U velkých letišť typu Erfurt, Lipsko ovšem tyto stanice najdeme vysílající po celý den. Příklad:
- 126.160 MHz Erfurt ATC Info
- 134.460 MHz Leipzig ATC Info
- 134.500 MHz Stuttgart ATC Info
Na DX campu jsem zaměstnal několik přijímačů, které si rozdělily funkce a pásma a točily do kolečka seznam frekvencí. Tento způsob je totiž velmi efektivní v ověřování aktivních stanic. Čím více pásem a frekvencí se snažíte točit jedním zařízením, tím je přijímač pomalejší a je větší šance, že stanici během provozu (nebo za lepších podmínek) neulovíte. Co se týká hledání nových nebo neznámých aktivních frekvencí, tam již jednoznačně kraluje použití SDR přijímačů. Buď používáte funkce rychlého prohledávání pásma a hledáte aktivní kmitočty a nebo děláte podrobný průzkum a necháváte si zobrazit třeba jen šířku 2 MHz a v ní postupně identifikujete stanice. Na vysokých kótách je totiž běžná praxe, že na stejné frekvenci slyšíte více stanic z různých krajů nebo oblastí a v tomto případě vám rychlé vyhledávání aktivních kmitočtů nepomůže. Na druhou stranu podrobné hledání aktivních stanic je prostě zábava. Ano stojí vás to čas, ale výsledky jsou leckdy velmi překvapivé.
Myslím, že budu hovořit za všechny, když řeknu, že se nám letošní podzimní DX Camp opravdu líbil. Počasí nám tentokrát nebylo sice příliš nakloněné, ale radiový provoz byl velmi čilý, diskuse i dlouho do noci nebo do brzkých ranních hodin byly na denním pořádku a každý si z nich odnesl mnoho zajímavých postřehů. Na jarní DX Camp už se pomalu chystají úpravy a dokončení DX multi-přepínače, takže bude opět co zkoušet a určitě co poslouchat.
Na viděnou na jaře !
