Zima pokročila a po loňské pauze se letos opět konal známý závod Jizerská 50 na Bedřichově v Jizerských horách. Rozhodl jsem se tedy po dvou letech udělat krátkou návštěvu tohoto závodu a udělat rychlou analýzu radiových pásem a detekci používaných kmitočtů. Vzal jsem si k tomu jednu novinku a tou byl skener Uniden SDS100E, který sice novinkou není, ale má v sobě upravený firmware, který umožňuje příjem i mimo klasická profi-pásma. Ve spojení s funkcí spektrálního analyzátoru by tedy mělo být možné najít a poslouchat bezdrátové zvukové mikroporty a ruchové mikrofony z televizního přenosu. Počasí vyšlo opravdu nádherné a tak jsem s jednoduchým vybavením čítajícím AirSpy, malý notebook a upravený Uniden, vyrazil do kopců.

V minulých letech používala Česká televize služeb zahraniční firmy AMP Visual TV ve spojení s firmou Air Service Liege, které provozují systém dálkového přenosu radiového signálu pomocí letecké retranslace. Letos byl opět přenos realizován touto společností. Zajímavým doplňkem ovšem byla přítomnost dronu české firmy Primoco UAV, který jednak na palubě nesl kameru, ale především mobilní LTE převaděč operátora T-MOBILE. Nedílnou součástí přenosu pak byl vrtulník firmy DSA, který doplňoval obraz mobilních kamer na sněžných skútrech z vrchu. Vrtulník natáčel nejen ze startu závodu a příjezdu do cíle na Bedřichově, ale také celou dobu sledoval čelo závodu a přinášel tak pěkné záběry z Jizerských hor.
Radarová situace na místě tedy vypadala tak, že nad stadionem a závodní tratí létal vrtulník OK-DSN ve výšce cca 2600 stop, nad ním kroužil UAV Dron OK-X053Z v letové hladině 80 a nad tím vším ještě kroužil Beechcraft OO-LET v letové hladině 260.

I když se jednalo o testovací let dronu, myslím, že je celkem jasné, že toto je cesta do budoucna, kdy bude takový bezpilotní prostředek sloužit jako retranslace LTE nebo 5G sítě a pohyblivé kamery na sobě budou mít jen batoh s LTE (5G) modemem a ziskovou hemisférickou anténou.
Mezitím ale i u firmy AMP Visual TV došlo k technologickému pokroku. Před pár lety bylo sledování směrové antény zajišťováno pracovníkem, který v zimě na střeše přenosového vozu sledoval „S-metr“, točil přijímací parabolou ve směru letadla a hledal nejlepší signál, dnes již je trackování letadla plně automatické. Azimut a elevace se řídí pomocí telemetrických dat z letadla o jeho poloze. Základnový přijímač obrazových dat pak má vlastní GPS přijímač, kterým určí vlastní pozici a tím si určuje kterým směrem má být natočená anténa a pomocí krokového motorku ji i ovládá.

Co se týká dronu Primoco, ten vzlétal z nedalekého letiště Mnichovo Hradiště (LKMH) na kterém byla pravděpodobně umístěna ovládací pozemní jednotka s mikrovlnným pojítkem pro dálkové ovládání a přenos signálu a obrazu. Jelikož samotná technologie 4G T-MOBILE na palubě dronu funguje jako retranslační stanice, samotné připojení do mobilní sítě zajišťovala pozemní mobilní stanice umístěná pravděpodobně v oblasti severočeských Hejnic.

Jelikož momentálně nedisponuji spektrálním analyzátorem pro pásma nad 2 GHz, nemohl jsem prakticky analyzovat použité kmitočty pro uplink / downlink T-Mobile v pásmu 2.6GHz a ani televizní přenos mobilních kamer.
Vraťme se ale zpět na stadion Bedřichov. Zde jsem si vyzkoušel standardní sestavu spektrálního analyzátoru a rychloskeneru AirSpy s malým mobilním notebookem One Netbook. Ten aktivně nalezl místní aktivní kmitočty, z nichž většina má jasného uživatele, ale účel některých datových přenosů přeci jen zůstal nejasný. Zástupci firmy AMP Visual se opět neobtěžovali jakýkoliv používaný kmitočet koordinovat s ČTÚ, takže jejich komunikační linky opět mohly kolidovat se službami v našich profesionálních pásmech.
AMP Visual TV:
- 465.775 MHz (CTCSS 103.5Hz) výstup převaděče – servisní technici AMP
- 455.775 MHz (CTCSS 103.5Hz) vstup převaděče – servisní technici AMP
- 466.175 MHz DATA výstup převaděče – AMP Camera Control
- 456.175 MHz DATA vstup převaděče – AMP Camera Control
- 466.225 MHz DATA výstup převaděče – AMP Camera Control
- 456.225 MHz DATA vstup převaděče – AMP Camera Control
- 164.9875 MHz (CTCSS 67.0Hz) výstup převaděče – režie ČT audio linka
- 160.3875 MHz (CTCSS 67.0Hz) vstup převaděče – režie ČT audio linka
- 165.0875 MHz (CTCSS 123.0Hz) výstup převaděče – režie ČT audio linka
- 160.4875 MHz (CTCSS 123.0Hz) vstup převaděče – režie ČT audio linka
- 160.4875 MHz (CTCSS 67.0Hz) vstup záložního převaděče – režie ČT audio linka
- 442.075 MHz DATA – Camera Control (Na stadionu)
- 418.375 MHz DATA – pravděpodobně downlink pozice GPS letadla
Produkce na stadionu (dle dočasného povolení):
- 451.470 MHz – bez aktivního provozu
- 451.550 MHz (DCS 071) – Režie produkce na stadionu
- 452.530 MHz (DCS 072) – Režie produkce na stadionu
- 454.110 MHz – bez aktivního provozu
- 455.690 MHz – bez aktivního provozu
- 461.470 MHz – bez aktivního provozu
- 461.550 MHz – bez aktivního provozu
- 462.530 MHz – bez aktivního provozu
- 464.110 MHz – bez aktivního provozu
Organizátoři na stadionu (mimo povolení):
- 450.125 MHz (DCS 271) (Baofeng default ?) – organizátoři
- 161.275 MHz (CSQ) – parkování a povolení vjezdu na Bedřichov
- 448.490 MHz (CTCSS 85.4Hz) – organizátoři
- 448.490 MHz (DCS 026) – organizátoři 2
- 448.570 MHz (CTCSS 85.4Hz) – elektrikáři
Zajímavým testem v terénu byl aktivní příjem bezdrátových mikroportů režie ČT a místní produkční firmy. Tyto malo-výkonové vysílače jsou slyšitelné jen na velmi malou vzdálenost (jejich výkon je řádově v desítkách mW) a pracují v pásmu 500-700 MHz. Tento rozsah oficiálně skenery Uniden nemají, ale díky upravenému alternativnímu firmwaru je možné i tento kmitočtový rozsah poslouchat a zobrazit na jednoduchém spektrálním analyzátoru.

Aktivní mikroporty na stadionu:
- 524.850 MHz (WFM) – ruchový mikrofon stadion
- 566.600 MHz (WFM) Mikroport – (asi) Evropa 2
- 587.150 MHz (WFM) Mikroport – komentátor Česká televize
- 667.100 MHz (WFM) Audio linka TV – Česká televize
- 682.350 MHz (WFM) Audio linka TV – Česká televize
Letošní závod byl velmi povedený. Příroda nám připravila ideální počasí, radiový provoz na místě opět velmi čilý, i když je pravda, že jsem radiová pásma sledoval jen tak narychlo a zběžně identifikoval jen polovinu toho provozu, který bych rád „viděl“ na spektrálním analyzátoru. Příští rok zkusím vzít lepší vybavení a udělat radiový průzkum SIGINT a COMINT pořádně 🙂