Dle kalendáře již téměř nastalo jaro a tak nastal čas zasednout k přijímačům a pověnovat se poslechu vzdálených signálů a to na místech, kde je možné takové signály zaslechnout. Letos byl zvolen relativně brzký termín a to již na přelom března a dubna. A příroda nám to dala doslova sežrat. Venku první den sněžilo jak na vánoce a to všechno asi proto, jelikož bylo nutné venku připravit techniku.
Základní anténní techniku nebylo potřeba instalovat, ta je na místě po celý rok. Co se ovšem zkoušelo, byl profesionální desetimetrový vojenský stožár, na který byla umístěna naše oblíbená UHF směrová anténa Kathrein. Výška byla zvolena už z důvodu výšky okolní zeleně, která „chca nechca“ každým rokem ovlivňuje příjem a to především vyšších pásem UHF. V zájmovém směru bohužel smrkový porost každoročně sílí a houstne. Až by se člověku chtělo říct „co dělá kůrovec, když ho člověk potřebuje ?“.
Instalace UHF antény vyžadovala osobní oběti těch fyzicky nejzdatnějších 😀
Nakonec se ale vše podařilo a anténa byla úspěšně nainstalována, zprovozněna a připojena do našeho bezdrátového multi-přepínače jako alternativní anténa a hlavní soustavě. Výhoda této antény je jednak její zisk, ale především také směrovost. Ačkoliv se nejedná o klasickou směrovou anténu typu Yagi, která má vysoký zisk v úzkém přijímacím laloku a ostatní směry jsou více či méně potlačeny, zde se jedná o anténu rohovou. Ta má příjmový lalok v preferovaném směru mnohem širší, ale potlačení nežádoucích směrů je na podobné úrovni jako u Yagi antén. Pomocí této antény tedy můžete odladit silné stanice na stejném kmitočtu a vytáhnout slabší v zájmovém směru.
Poté bylo možné sestavit radiový koutek uvnitř a začít se věnovat přípravám na následující pracovní den a radiový provoz. Jelikož bylo potřeba ověřit poměrně hodně leteckých radiových kmitočtů, byla příprava nutná. Tentokrát jsem zvolil následující soustavu přijímačů:
Pro sledování digitálních radioamatérských sítí sloužil mobilní UNIDEN SDS200. Pod ním seděl stolní Icom IC-R8600, který v noci točil základní analogové služby a kontroloval podmínky šíření. Přes den sloužil jako jeden z primárních přijímačů leteckého pásma díky slušné citlivosti a výborné odolnosti.
Pod Icomem stál známý komunikační přijímač AOR AR 5001D. Ten měl primární úkol ve formě sledování a nahrávání konkrétních kmitočtů v leteckém pásmu a sloužil také jako doplňkový přijímač pro primární SDR zařízení. Tím se tentokrát stal AOR AR 5700D, který na počátku minulého roku dostal významný softwarový update ve formě nativní podpory programem SDR SHARP. Tím se otevřely možnosti nejen uživatelům, ale také vývojářům softwarových pluginů pro tuto platformu. Na tomto DX Campu jsem tedy zkoušel, jak stabilní je komunikace RX<->PC, protože je potřeba mít přijímač připojený do počítače nejen z I/Q výstupu, ale také klasickou datovou linkou. Po několika dnech intenzivního testování pomocí skenovacích a analyzačních pluginů musím uznat, že je AOR konečně použitelný jako primární přijímač. Jednak byla odstraněna spousta chyb z firmwaru (zdaleka ne všechny, ale větší část určitě ano) a tato možnost propojení s PC jeho použitelnost ještě znásobila.
Mimo stacionárních přijímačů jsem použil i dva ruční skenery na točení běžných stanic. Použil jsem tedy Icoma IC-R30 a Uniden UBCD3600. Oba přijímače samozřejmě potřebují trochu zatlumit vstupy, aby se nezahlcovaly vstupní obvody i když musím uznat, že Icom je v tomto směru lépe vybaven, protože si zde můžete zvolit plynulé zesílení nebo zatlumení vstupní části.
V pracovní týden jel pak radiový provoz na plné obrátky. Velkým překvapením pro nás pak bylo doslova živé filmové představení ve formě tankování stíhacích letadel ve vzduchu přímo nad námi. Do prostoru LKTRA37 (východní Čechy) vletěl německý tanker typu A400M a čekal na německé Eurofightery vracející se odněkud z balkánu.
Přímo nad námi pak tanker doplnil stíhačkám palivo a ti pak pokračovali dále do Německa. To ale nebyl konec. Když už byl tanker nad námi, využila jej i naše armáda a vyslala z Pardubic Gripeny, aby si trénovali napojení na tanker za letu. Gripeni samozřejmě nepotřebovali doplnit palivo, trénovalo se tzv. „na sucho“, ale to, že to není jednoduchý úkol, asi nemusím vůbec zdůrazňovat. Poté A400 zmizel zpět do Německa a zanedlouho přiletěl další tanker. Tentokrát se jednalo o holandský Airbus A330 a naši piloti měli opět možnost vyzkoušet si navedení letadla na koncový koš palivové hadice. Ne každému pilotovi se napojení dařilo dobře, ale holt jedině trénink dělá mistry a tak je to naprosto pochopitelné a v pořádku. Od toho se cvičení dělá.
Letošní (i když trochu zkrácený) jarní DX Camp se opět vyvedl. Počasí nás sice trochu na začátku potrápilo, ale nakonec vše probíhalo v plné spokojenosti a příjem radiových signálů byl jako vždy velmi dobrý. Radiové podmínky nebyly nijak výjimečné, takže žádné extrémní dálky slyšitelné bohužel nebyly, ale i to patří k tomuto koníčku a každý den není posvícení. I tak ale bylo možné zaslechnout spoustu zajímavého radiového provozu ve všech profesionálních pásmech.