KAPITOLA 3.

Podmínky šíření

Pásmo VKV je specifické tím, že jsou slyšitelné jen stanice které jsou v přímé viditelnosti (jsou zde samozřejmě odrazy od kopců hor a budov, takže přímá linie mezi vysílačem a přijímačem není až tak nutná). Je tedy nemožné, aby byla stanice z Brna za normálních podmínek slyšitelná třeba v Praze bez použití velkého výkonu a velmi vysokého vysílacího místa. Dosahy profesionálních stanic jsou zhruba do 100 km, ale je to dáno aktuální nadmořskou výškou posluchače (čím výše, tím z větší dálky jsou stanice slyšitelné), kmitočtem a samozřejmě vysílacím výkonem, jaký přijímaná služba používá.

Nastávají ovšem situace, kdy jsou slyšitelné stanice vysílající daleko za horizontem. Jsou to momenty, kdy se v zemské troposféře ve výšce cca 100 km zionizuje "oblak" částic a vytvoří odraznou plochu pro VKV signály. Vytvoří se jakési pomyslné zrcadlo a je možné najednou slyšet stanice vzdálené i stovky kilometrů. Tato vrstva se označuje jako Es neboli sporadická. Tyto sporadiky se objevují častěji v létě, kdy slunce intenzivněji a déle působí zářením na zemskou ionosféru. Sporadická vrstva E se vyznačuje svoji nestabilitou a velmi úzkou plochou odrazu. Výsledkem je tedy efekt měnících se přijímaných oblastí. Na jednom kmitočtu můžete tedy sledovat například stanice z Řecka a o několik minut později můžete slyšet stanice z Turecka, protože se úhel odrazu změnil a změnila se tak i oblast, ze které signály přicházejí. Totéž ale platí i na přijímací straně. Posluchač v Praze, který bude ve stejnou dobu na stejném kmitočtu jako posluchač v Brně neuslyší stejné stanice. Tyto podmínky jsou v letních obdobích nejlépe sledovatelné v pásmu 50 MHz, kde jsou téměř na denní pořádku. Pokud ale začne Es vrstva odrážet signály z vyšších kmitočtů (nad 100 MHz) začínají se objevovat velmi zajímavé příjmy VKV stanic a to jak rozhlasových, tak i profi-služeb. Velmi zásadním indikátorem těchto podmínek je kmitočet 75.000 MHz na které vysílají všechny radiomajáky u letišť. Jakmile na původně prázdném kmitočtu uslyšíte signály radiomajáků, vyplatí se proladit pásmo VKV, neboť Es vrtsva odráží i VKV signály. 

Další ze zajímavých podmínek šíření, je šíření podél lomu dvou různých prostředí v troposféře. Tato situace nastává během podzimních inverzních podmínek. V údolích leží mlha a nad určitou nadmořskou výškou je "modré nebe". Dole v údolí je výrazně nižší teplota, než ve vyšších polohách. Radiové vlny se začnou šířit horizontálně podél přechodu mlha/vzduch resp nižší/vyšší teplota. V tuto dobu je možné skutečně zaslechnout například brněnské stanice v severních Čechách. Na sledování těchto podmínek musíte ovšem mít k dispozici nejen kvalitní anténu a přijímač, ale také seznam frekvencí, na kterých vzdálené stanice vysílají. Velmi dobrý ukazatel podmínek bývají na VKV letecké stanice VOLMET a ATIS. Ty vysílají na pevně stanovených frekvencích vetšinou po celý den a jejich sledováním můžete objevit měnící se podmínky velmi rychle. U nás můžete sledovat ATIS z Prahy, Brna, Ostravy, Karlových Varů a Vodochod. Jen bych dodal, že se tyto podmínky nemění zase tak dynamicky jako u vrtsvy Es a tak je možné sledovat vzdálené stanice i několik hodin, dokonce i dní.

Převaděče vs. direktní komunikace

Profesionální stanice používají pro zkvalitnění komunikace převaděčů tj. vysílačů, které jsou umístěny vysoko nad terénem. Tato zařízení "poslouchají" na vstupním kmitočtu a převedou signál a zesílí jej na kmitočtu druhém. Převaděč poznáte tak, že jsou mobilní stanice i základna všechny stejně silné a mezi hovory vysílání hned neskončí. Často bývá slyšet krátké pípnutí mezi každou relací a leckdy se používá dokonce telegrafická identifikace (po zaklíčování se v rychlé morseovce odvysílá krátký text).

Aby převaděč zesiloval jen stanici, pro kterou je převaděč určen a také pro omezení rušení, používají se často aktivační kódy. Nejčastěji se používá systém CTCSS, který k mluvenému slovu přidává ještě tón o určité frekvenci, ten převaděč vyhodnotí a stanici převede na druhý kmitočet. Lepší scannery a amatérské stanice umí tyto kódy vyhledat. 

Druhy provozu

Mnoho přehledových přijímačů má možnost volby druhu provozu, resp. druh přijímané modulace. V profesionální radiotechnice se pro přenos hlasu v pásmu VKV a UKV používá téměř výhradně modulace NFM tj. NARROWBAND FREQUENCY MODULATION (úzkopásmová frekvenční modulace). Jediná vyjímka je letecká doprava. V hlavním pásmu 120 MHz a v druhém vojenském leteckém pásmu (300 MHz) je používána amplitudová modulace (AM). Pro poslech profesionálních služeb nebo letecké dopravy je tedy možné použít jakýkoliv levný scanner, jelikož již drtivá většina moderních přijímačů poslech obou druhů modulace umožnují. Dražší, vybavenější scannery dávají možnost poslechu ještě provozů SSB,CW.

Ve speciálních případech se používá také WFM (širokopásmová FM modulace), kterou používají bezdrátové mikrofony, kamerové televizní mikroporty a televize ji používá pro komunikaci mezi režií a jednotlivými kamerami. SSB (CW) jsou druhy modulace, které se používají jen na krátkých vlnách a na VKV je provozují radioamatéři. Jedná se o speciální druh AM modulace, k jejíž poslechu se do demodulátoru přijímače přivádí ještě speciální pomocný signál generovaný přímo v přijímači.  Va profesionální VKV komunikaci se tento druh modulace nepoužívá.

DMR (digital mobile radio) - je momentálně nejnovější druh provozu. Jedná se o digitální hlasový přenos. Lidský hlas je digitalizován, komprimován a vysílán na frekvenci direktně nebo přes převaděč. Používá se zde GMSK modulace. Tento druh provozu umožňuje zlikvidovat tzv. mobil-efekt a lze jím posílat i doplňkové informace např. GPS souřadnice stanice. V současnosti se nejvíce rozšířil digitální systém Mototrbo firmy Motorola. Je možné ale také narazit na konkurenční Nexegde, IDAS nebo Hytera DMR.  Tyto digitální formáty v současnosti nepodporuje žádný komunikační přijímač a jejich příjem je možný jen složitým způsobem přes PC nebo s originální stanicí a znalostí správných kódů.

Kmitočtové rastry !!! Velmi důležité !!!

Kmitočty profistanic nejsou stanoveny libovolně, ale platí zde pravidla minimálního odstupu jedné stanice od druhé. Příkladně stanice bude vysílat na frekvenci 158.100 MHz tak je podle tabulky ČTÚ jasné, že nejbližší další stanice bude buď na 158.125 nebo 158.1125 MHz (a není možný kmitočet 158.110 nebo 158.105). Každý scanner má tzv. STEP (například u stanice KENWOOD), tedy krok, ve kterém se mohou stanice vyskytovat. Na každém pásmu je to jiné.

Rastr 25 kHz odpovídá frekvencím končící např. 145.025 145.050 145.075 xxx.100 xxx.125 Rastr 12,5 kHz je vlastně poloviční oproti 25 kHz tj.: 145.0125 145.025 145.0375 xxx.050 xxx.0625 Rastr 20 kHz je u nás atypický tím, že je po lichých násobcích: 145.010 145.030 145.050 xxx.070 xxx.090 xxx.110.Naši západní sousedi používají také 20 kHz krok, ale po sudých násobcích, ten se ale u nás téměř nepoužívá a leckteré scannery s tím mají problém. U mnohých scannerů je potřeba buď přímo zadat 20 kHz po lichých násobcích a nebo scannovat po kroku 10 kHz, protože po přepnutí na 20 se budou kmitočty automaticky zaokrouhlovat na sudé, u nás nepoužívané, násobky. Každý posluchač by si to měl u svého přijímače vyzkoušet, zda tento lichý krok umí nebo ne. Zcela na 100 procent se nepoužívá krok 5 kHz, takže v tomto kroku vůbec nemusíte scannovat, dochází pak jen k omylům, když někdo objeví a presentuje kmitočet 145.015 namísto správného 145.0125.

Volací znaky profi-stanic

se řídí nařízením ČTÚ (mimo orgány MV MO a policie). I když to tak občas nevypadá, i ve volacích znacích je organizace. Podle ČTÚ se znaky skládají ze 3 písmen a dvou až tří číslic. 1.písmeno je označení kraje 2.písmeno je označení okresu 3.písmeno je určení odvětví používané stanice 1 písmeno: A,L - středočeský kraj B,M - jihočeský kraj C,N - západočeský kraj D,P - severočeský kraj E,R - východočeský kraj F,S - jihomoravský kraj G,T - severomoravský kraj K,Y - Praha 2 písmeno: A - Benešov,Domažlice,Havl.Brod,Blansko,Bruntál,Beroun,Čes.Krumlov,Cheb,Hr.Králové,Brno,Frýdek Místek C,D - Kladno,Jind.Hradec,Karlovy Vary,Chomutov,Chrudim,Brno,Pelhřimov,Klatovy,Jablonec,Břeclav,Nový Jičín E - Kutná Hora,Plzeň,Liberec,Zlín,Olomouc F - Prachatice,Plzeň,Litoměřice,Pardubice,Hodonín,Opava G - Mladá Boleslav,Strakonice,Plzeň,Louny,Rychnov n.Kn.,Jihlava,Ostrava H - Nymburk,Rokycany,Most,Semily,Kroměříž,Přerov I - Praha,Sokolov,Teplice,Svitavy,Prostějov,Šumperk J - Praha,Tachov,Ústí n.Lab.,Trutnov,Třebíč,Vsetín K - Příbram,Ústí n.Orl.,Uherský Brod L - Rakovník,Vyškov M - Znojmo N - Žďár nad Sázavou 3 písmeno: P,F - Průmysl H,V - Zemědělství, lesy,vodohospodářství D,I - Doly E,J - Energetika G,K - Geologie, Geodézie, Kartografie S,M - Stavebnictví X,N - Doprava R,T - Spoje, rozhlas, televize Z,L - Zdravotnictví A,B,C - Různé obchodní a mobilní služby Příklad: volací znak "ACE" znamená A - středočeský kraj C - Kladno (středočeský kraj) E - energetika Takže tento volací znak bude používat středočeská energetika v Kladně.

V současnosti je podle tohoto formátu přidělen volací znak, pokud provozovatel sítě nezažádá o jiný.

Strategie hledání profesionálních stanic v pásmu VKV

Každý, kdo se delší dobu zajímá o radiový poslech, tedy přesněji řečeno, vyhledává profesionální stanice v pásmu VKV (od 30 MHz výše), našel zcela jistě taktiku, jak na to. Každý posluchač má svým způsobem různý pohled na tento koníček, protože každého baví poslech něčeho jiného. Někteří lidé poslouchají například jen hasiče, někteří jen obecní rozhlas, někteří sledují pouze leteckou dopravu a takto bych mohl pokračovat. Tato druhá část článku tedy nebude univerzálním návodem na hledání stanic v radiovém spektru, ale je spíše jen náhledem na způsoby radiomonitoringu profesionálních služeb. Rád bych ale tímto způsobem předal pár užitečných rad a samozřejmě bych rád upozornil na některé důležité aspekty, které s radiovým příjmem přímo souvisí a na které by posluchač neměl zapomínat.

ÚVOD Obecně se dá řici, že posluchači služeb v pásmu VKV mají problematičtější pozici oproti posluchačům stanic krátkovlnných, jelikož jsou na KV hlavní služby dobře zmapovány a pravidelně vychází knižně seznam frekvencí a časy pravidelných relací. Stačí tedy jen naladit přijímač na správnou frekvenci a čekat na dobré podmínky. Na to vše s VKV službami zapoměňte. U nás neexistuje žádný knižní podklad pro posluchače, nějaký soupis frekvencí. U sousedů v Německu a Rakousku vychází každým rokem aktualizovaný seznam kanálů a volacích znaků IZS. U nás nikoliv. Nějaký kompletní ucelený seznam z celé ČR defacto neexistuje. ČTÚ má sice seznam licencí (v jisté verzi je i na internetu), ale skutečný stav služeb, zda a kde vysílají stanice přidělených frekvencí, znají jen aktivní posluchači. V celé republice by se dali skuteční aktivní radioscanneristi spočítat na prstech dvou rukou. Přitom je sledování kmitočtového spekra zajímavá zábava. Hledání VKV služeb je totiž závislé na mnoha aspektech. 

1. FREKVENCE Posluchači VKV služeb mají pro sledování pásem jednu velkou pomůcku. ČTÚ vydalo publikaci, která je takovým malým rozdělením kmitočtového spektra. Jedná se o "NÁRODNÍ KMITOČTOVOU TABULKU". Zde jsou graficky sepsána a označena pásma od nejdelších vln až po mikrovlny. Jsou zde označeny některé specifické služby používájící speciálně přidělené kmitočty a jsou zde uvedeny druhy modulací a především kanálový rozestup, který se v daných rozsazích používá. Tato tabulka je tedy pro vás jakýsi průvodce po kmitočtovém spektru. Nejsou zde vyjmenovány konkrétní frekvenční příděly jednotlivým službám, ale máte k dispozici seznam pásem, na kterých se profesionální služby pohybují.

2. SLUŽBY V první řadě je dobré si uvědomit, jaký druh profesionálních stanic chcete sledovat. Pokud se jedná o stanice spadající pod ministerstvo vnitra nebo obrany , máme hledání usnadněno. Obě tyto instituce mají jasně definované konkrétní kmitočtové rozsahy a tak je téměř bez vyjímek můžeme najít v jejich pásmech. Soukromé firmy, taxislužby, dopravní podniky, ambulance apod. jsou kmitočtově téměř nezávislé, a proto je můžete nalézt na všech třech základních pásmech.

3. ČAS Je element souvicející s faktickou funkcí služby. Pokud sledujete složky IZS, můžete je hledat v jakoukoliv denní dobu a mnohdy i v noci. Jelikož záchranné složky mají pohotovost celý den, prohledávání pásem za účelem sledování těchto složek bývá často velmi úspěšné. Jedinou vyjímku tvoří služby využívající digitální síť MATRA (popřípadě TETRA). Služby jako Policie ČR nebo složky přidružené MV, již využívají plnně tuto síť a tu nelze žádným amatérsky dostupným způsobem monitorovat. Pokud ale sledujete soukromé firmy, taxislužby, bezpečnostní agentury apod. jste časově závislí velmi mnoho. Nejsilnější komunikace probíhá jen v pracovní dny v exponovaných časech cca 7 - 16 hodin. Poté radiová aktivita velmi prudce klesá. Nejvhodnější doba pro poslech je tedy ta nejméně vhodná pro pracující lidi :-)

4. RYCHLOST VYHLEDÁVÁNÍ SCANNERU To je také nedílným faktorem, který ovliňuje úspěšnost nalezení aktivní frekvence. Starší nebo levné typy scannerů udávají rychlost scannování kolem 30 kanálů/sec. Na první pohled je to slušná rychlost, ale při troše matematiky každému vyjde následující situace. 

Scanner prohledává pásmo 30 k/sec. Šířka VHF profipásma je 148-174 MHz = 26 MHz. Základní krok v tomto pásmu je 12,5 kHz což je 0,0125 MHz. Ve 26 MHz širokém pásmu je tedy 2080 kroků. Při dané rychlosti tedy trvá proscannování celého pásma něco přes minutu. Pokud tedy budete mít takovou smůlu, že se stanice ozve zrovna, když jste opustili kmitočet během scannování, bude trvat minimálně minutu, než se na kmitočet vrátíte a to znamená, že stanice musí minimálně minutu hovořit. To znamená ovšem pouze teoretickou rychlost v případě, kdy se přijímač během scannování vůbec nezastaví, ať již na aktivní frekvenci, nebo kvůli rušení. Běžná praxe ovšem ukazuje, že se během jednoho scannování pásma přijímač minimálně 10krát zastaví. Pokud má nastaveno zpoždění 2 sekundy po nosné, tak by to v případě zastavení jen na toto zpoždění znamenalo prodloužení doby scannování pásma o dalších 20 sekund. Nepočítám ovšem to, že se leckterá rušení musí přeskočit ručně, což také trvá jistý čas. Zkrátka a dobře z teoretické jedné minuty se klidně dostanete na dvojnásobek i více a znamená to že vysílající stanice musí hovořit poměrně dlouhou dobu, aby jste je při takto malé rychlosti scanneru zachytili. 

V současné době se ovšem na trhu objevují scannery s rychlostmi mnohem vyššími. 100 ale dokonce až 300 kanálů/sec. U těchto přijímačů je pravděpodobnost nalezení aktivní frekvence mnohem vyšší. Ovšem na druhou stranu u těchto rychlých přijímačů dochází k efektu přeskakování aktivních frekvencí. Je nutno si uvědomit, že pokud scanner má rychlost scannování 30 kanálů/sec. Setrvává na jedné frekvenci na poslechu cca 33ms. Pokud ale bude scannovat rychlostí 100 kanálů/sec, na frekvenci setrvá jen 10 ms. Se snižováním tohoto času vzrůstá pravděpodobnost, že se přijímač "trefí" do mezery mezi relacemi jednotlivých stanic, či do krátkého poklesu signálu apod. Aktivní frekvence není tedy nalezena a přijímač pokračuje dále. Ideální rychlost vyhledávání tedy neexistuje, ale zvýšení rychlosti scannerů neznamená vždy zvýšení úspěšnosti nalezení aktivní frekvence.

8. STRATEGIE VYHLEDÁVÁNÍ Pokud vyhledáváte nové frekvence, je výhodné, vytvořit si databázi aktivních frekvencí a vytipovat si pásmové rozsahy, ve kterých se profi-stanice vyskytují nejčastěji a z nich si ve scanneru vytvořit speciální vyhledávácí rozsahy.

Příklad: Vím že se v rozsahu 155-157 MHz vyskytují pouze datové přenosy z pultů centrální ochrany (PCO), je jasné, že vytvořím raději scannovací rozsahy 154-155 MHz a 157-158 MHz. Tím vynechám pásmo, ve kterém s největší pravděpodobností nic zajímavého nevysílá a zrychlím tím celý proces vyhledávání. Pásmo 155-157 MHz můžu mít jako zvláštní scannovací rozsah a občas jej také nechat prohledat. Mnohdy se stává, že se některé speciální stanice schovávají v pásmech, kde by je člověk nehledal (speciální stanice mohou být např. vojenské či stanice MV) a jejich nalezení je spíše otázkou náhody. Pokud ale datová pásma vynecháte úplně, nenajdete tyto vzácné stanice vůbec. Z toho vyplývá, že sám posluchač musí uznat jak často je dobré ty či ony rozsahy scannovat. 

Já osobně je hodnotím podle nalezených aktivních (nedatových) frekvencí. Jistým vodítkem může sloužit národní kmitočtová tabulka a popřípadě seznam licencí, který si může každý stáhnout na webových stránkách ČTÚ. Některé scannery typu Uniden vám umožňují i funkce vyhledávání a automatické ukládání aktivních frekvencí do pamětí i s CTCSS kódem. Tím jsou jasně rozlišeny frekvence, které se uložily omylem (rušení) a které jsou skutečně aktivní. Tyto scannery navíc umožňují nahrávání jen určitých frekvencí nebo pásem. To je velmi výhodné, pokud sledujete více služeb najednou, ale jen jedna vás zajímá enormně. 

Příklad AOR AR-8200 (8600) Tento scanner má mnohé zajímavé a velmi praktické funkce a to především pro vyhledávání stanic v širokém spektru VKV pásma. Vzhledem k tomu, že mnoho scannerů jiných značek disponuje mnohými funkcemi podobného typu, berte tento návod jako tip, jak vyhledávat stanice na vašem vlastním scanneru. 8200ka má k dispozici mnoho scannovacích rozsahů, tedy nastavení hranic kmitočtů mezi kterými se má dokola scannovat v jistém kroku a módu. Můžete si tedy například nastavit rozsah 145,200 - 145,600 v kroku 12,5 kHz a módu NFM. Pojmenujete si tuto banku například jako "amateri" a přiřadíte mu na začátku příslušné písmeno A - T (a - t). Nyní můžete stiskem jednoho tlačítka aktivovat okamžitě tento rozsah ať již vyhledáváte v jakémkoliv pásmu. To je tedy velmi výhodná funkce, protože když máte správně nastavené rozsahy a víte, jak jsou rozmístěny, můžete začít vyhledávací banky linkovat. Znamená to tedy, že je možné řetězení rozsahů a jejich okamžitá aktivace pomocí dvou až tří stisků tlačítek bez nutnosti hledat příslušné rozsahy. V bance "A" máte uložen rozsah 145,200 - 145,600 (step 12,5 kHz NFM) V bance "B" máte rozsah 433,000 - 435,000 (step 25 kHz NFM) nastavíte si spojení obou bank díky funkci BANK LINK Znamenná to tedy, že pokud je tato funkce aktivována a vy spustíte vyhledávání v rozsahu A nebo B, automaticky se tyto banky řetězí a jsou prohledávány oba rozsahy za sebou bez toho aniž by jste je mezi sebou přepínali. Na ulici tedy potkáte radioamatéra, který hovoří na nějakém direktním kmitočtu. Vy jen aktivujete vyhledávání a najdete jeho frekvenci ať již hovoří na 145 nebo 430 MHz a nemusíte přepínat pásma. 

Takto lze tedy nastavit rozsahy profesionálních služeb. V těchto rozsazích si můžete vyčlenit ještě speciální podrozsahy. Ve finále je možné řetězit za sebou scannovací rozsahy podle pásem nebo služeb (příklad ČD, které používají 5 různých frekvenčních rozsahů). Navíc pokud si vyčleníte v pásmech segmenty (je jich asi 15), které jsou nejčastěji používány, stane se z vašeho scanneru velmi účinný vyhledávací prostředek.

Zákony, aneb co se smí a co se nesmí !!!

Nyní celkem důležitá připomínka k telekomunikačnímu zákonu. Donedávna omezoval zákon
radioposluchače tzv. "slibem mlčení". Každý radioamatér skládající koncesi ve finále podepsal listinu, ve které se zavazuje, že zachytí-li hovor, který nebude určen jemu, ale cizí osobě, musí mlčet o tom, co slyšel a že hovor vlastně vůbec slyšel. Na ostatní osoby se vztahovala zajímavá definice tzv. "práce na kmitočtu" , která pod ní zahrnovala i poslech. To bylo možné jen se souhlasem provozovatele radiové sítě. Je tedy jasné, že si nikdo neběžel k hasičům pro povolení je poslouchat, tedy pracovat na jejich kmitočtu :-)

Ovšem novela telekomunikačního zákona z roku 2006 jmenované pasáže ruší a defacto jakýkoliv radiový poslech není v zákoně jasně zakázán.Obecně ovšem platí že:

Zprávy přijaté radiovým poslechem nesmí být zneužity ve vlastní prospěch
nebo poškození osob či organizací. A občan je povinen hlásit odposlechnutou
zprávu nejbližšímu oddělení Policie ČR, pokud zpráva obsahuje
informace důležité k odvrácení ohrožení života či majetku občanů ČR.


Tvoření databází kmitočtů

u nás opět není zakázáno, ovšem je dobré si uvědomit, že shromažďování informací o kmitočtech (kmitočty jsou již informace na stupni utajení "důvěrné") pro vlastní potřeby není trestné, ale jakékoliv zveřejňování, prodej a šíření těchto informací již je právně napadnutelné a to nikoliv telekomunikačním zákonem, ale zákonem o ochraně osobních informací. Samozřejmě zde platí pravidlo, že kde není žalobce, není soudce, ale ruku na srdce, když se stane, že někdo vaše informace zneužije, budete na prvním místě vy, protože jste takovou databázi rozšiřovali.