KAPITOLA 2.


ANTÉNY

Nejlepší zesilovač signálu je vždy anténa ! 

To je již od počátku nejdůležitější element z celé přijímací soustavy. Pokud máte perfektní citlivý přijímač, není vám k ničemu, pokud nemáte dobrou ziskovou anténu a nejlépe co nejvýše položenou (především pro pásmu VKV).

U přijímačů nehraje tolik roli to, zda je anténa laděná ostře na poslouchané pásmo a zda je přizpůsobena impedance vstupu přijímače k výstupu z antény. Jsou zde sice samozřejmě drobné lepší výsledky s laděnou anténou. V pásmu VKV pravděpodobně uslyšíte 90% stanic na ustřižený kus drátu podobně jako na laděnou anténu. Rozdíly zřejmě uslyšíte pouze při lovení skutečně slabých stanic v leteckém nebo amatérském pásmu. V profipásmu s FM modulací se doberete podobných výsledků. Zde se spíše uplatní citlivost samotného přijímače než provedení antény.

Mnohem zásadnější resp. jeden z klíčových elementů ovlivňující příjem celkově, je poloha antény nad terénem. Platí zde pravidlo "Čím výše, tím dále" tozn. čím výše nad terénem je umístěna přijímací anténa, tím vzdálenější stanice budete poslouchat. Pokud tedy máte možnost instalace přijímací antény až na střechu domu, neváhejte, budete překvapeni, co všechno je možné slyšet na kusu vysoko umístěného "drátu" proti značkové drahé magnetické anténě umístěné na parapetu okna.

Dalším zásadním elementem je tzv. polarizace antény. Ta je v podstatě dvojí: vertikální (svislá) a horizontální (vodorovná). 99% profistanic používá polarizaci vertikální a je tedy nutné, aby i přijímací anténa byla stejně orientována. Vertikální antény jsou všechny antény typu Ground Plane, Disconne. U směrových antén Yagi popř. širokopásmových Logaritmicko-periodických, si může polarizaci nastavit uživatel sám podle toho, jak budou orientovány prvky (vodorovně nebo svisle). V podstatě mne nenapadá teď momentálně žádná služba, která by používala horizontální polarizaci - snad jen letecké VKV radiomajáky tzv. VORy (nepočítám samozřejmě rozhlasové a televizní vysílání). Pokud špatně zvolíte polarizaci antény, rozdíl bude činit až 20dB úbytku na signálu přijímané stanice což bude u slabých stanic v podstatě znamenat jejich úplnou nečitelnost.

Již jsem částečně nakousl, že je důležitý výběr antény. Pro prohledávání širokého spektra je vhodné použít širokopámové antény, které
sice nemají vysoký zisk jako laděné antény jednopásmové, ale oproti laděným anténám, které se mimo určené pásmo chovají spíše jako
útlumový článek, lze tyto antény použít na téměř jakýkoliv přijímač a "něco" budete slyšet. Zisk lze následně dohnat různými doplňky.

Nejoblíbenější širokopásmové antény jsou typu DISCONNE (viz obrázek výše). Jsou to antény, podobné polorozevřenému deštníku. Horní polovina antény je aktivní přijímací prvek a spodní část tvoří vlastně jakousi umělou zemní rovinu ve tvaru trychtýře. Velmi se osvědčila tzv. dvojitá disconna, tj. anténa, která tvoří trychtýř jak na straně aktivního přijímacího elementu, tak i na straně zemní roviny.
Pokud jsou všechny prvky stejně dlouhé, má přijímací charakteristika (graf přijímacího zisku v různých kmitočtových pásmech) nejplošší tvar s vrcholem okolo kmitočtu daným délkou segmentů. A to tedy znamená největší širokopásmovost antény. Antény typu Disconne se normálně prodávají kolem 2000,- Kč podle toho od jakého výrobce, typu antény a použitého materiálu je anténa vyrobena. Nalézt můžete ale také diskony s různými délkami zářičů a to bývá z důvodu lepšího zisku na pásmech, pro které jsou délky prvků laděny. Nejčastěji bývá varianta pro obě letecká pásma (130 a 300 MHz).

Nevýhodou a výhodou zároveň antén typu ground plane je samozřejmě jejich nesměrovost. Přijímáte tedy signály ze všech směrů, tedy nejen ty užitečné, ale i rušivé signály. V podstatě nemáte možnost je jakkoliv odrušit, pokud nepoužijete ostře laděné frekvenční zádrže. Ale pokud máte rušení na frekvenci, kde vysílá i stanice, kterou chcete sledovat, nemáte možnost s tím nic udělat. Možností je pořídit si širokopásmovou směrovou anténu, která má nejen mnohem větší přijímací zisk, ale navíc můžete rušivé signály zeslabit tím, že natočíte anténu jiným směrem, než odkud k vám rušení přichází. Jedná se o "Logaritmicko-periodické" antény. Tyto antény jsou náročnější na prostor a samozřejmě na vybavení (anténní rotátor je zde nutností). Z toho vyplývá i finanční náročnost. Nejlevnější LOG-PER antény začínají na 5000,-Kč. Pokud ale chcete trochu kvalitnější a ziskovější anténu 10-15 tisíc není žádná cena. Takže pro nás, smrtelníky, to znamená, buď si tuto anténu postavit a  nebo zůstat u klasické antény Disconne, která je levnější, ale má samozřejmě mnohem menší zisk.

PŘIJÍMACÍ DOPLŇKY

Pro velké antény jsou určeny především stolní scannery. Ruční přijímače se po připojení na externí ziskovou anténu mohou zahltit silným signálem a pak uslyšíte místní stanici na více kmitočtech. Nebo uvidíte plný S-metr, ale žádnou stanici neuslyšíte. Řešení mají mnohdy radioscannery v sobě, je to ATTENUÁTOR, který zeslabí vstupní signál na úroveň, kterou může přijímač zpracovat, ale zeslabí se tím samozřejmě i přijímaný signál. Pokud ale nechcete přijímač úplně zatlumit a jen najít bod, kdy už není zahlcený, ale poslouchá i slabší stanice, můžete použít externí attenuátor plynule nastavitelný - viz foto.


V dnešní době, která se vyznačuje vysokou hladinou radiového smogu, je velmi těžké najít přijímač, který by zvládl nápor stovek až tisíců wattů výkonu různých vysílačů z bezprostředního okolí na svých anténních svorkách. Tedy bavíme-li se o přijímačích klasické koncepce a za rozumné ceny (přijímače Rohde & Schwarz do této kategorie nepatří). V současnosti nenajdete město, ve kterém by kdekoliv v okruhu

dvou kilometrů nebyl alespoň jeden převaděč GSM, CDMA, TV a rozhlas, WI-FI a mnoho jiných vysílačů od VKV po mikrovlny. A tato zátěž se samozřejmě projevuje i na přijímačích samotných, resp. na jejich interních obvodech. Pokud se totiž vysílače objeví v okolí vaší přijímací antény, můžete si být jisti, že vám budou přinášet nemalé problémy. Naštěstí jsou proti těm nejproblematičtějším pásmům doplňky, které je možné použít a tím zkvalitnit celkový příjem. Nejproblematičtější je pásmo CCIR neboli rozhlasové pásmo západní normy (88-108 MHz). Je umístěno mezi profi-pásmem 80 MHz a prvním leteckým pásmem. Výkonypoužívaných vysílačů jdou od desítek wattů do desítek kilowattů a jsou vždy umístěny blízko měst, nebo na kótách, které mají do blízkých měst jasný výhled. U širokopásmových přijímačů to znamená úplné znemožnění poslechu pásma 80 MHz a v leteckém pásmu plno rušení a promodulovávání do aktivních stanic ale i do šumového pozadí. Jednoduchá rada. Pásmová zádrž. Filtr, který potlačí významně celé pásmo 88-108 MHz tento jednoduchý doplněk o velikosti krabičky od sirek stojí pár korun a umožní 99% scannerů bez problémů poslouchat VKV pásma bez rušení od CCIR (viz foto vpravo).

Pro zvýšení příjmového zisku je možné použít také nízkošumové předzesilovače typu LNA. Jsou to krabičky velikosti podobné výše jmenovanému filtru a dokáží zesílit signály až o 25 dB. Pokud tedy chcete dosáhnout výborných výsledků v poslechu, postavte si vyzkoušenou následující soustavu:

Na střeše je umístěna anténa dvojitá DISCONNE, přímo u antény je umístěn filtr proti CCIR a ten je přímo propojen do zesilovače LNA (např. LNA 2000 viz foto vpravo). Ten je napájen po kabelu až z domu. Na konci 15 metrového satelitního kabelu spojujícího anténu a byt, je umístěn průběžný kabelový zesilovač, který nemá tak velký zisk jako LNA na střeše a slouží jen k vykrytí ztrát v dlouhém koaxiálním kabelu (upozorňuji, že to musí být "výkonový" zesilovač, který zvládá i silnější signály a nerozkmitá se - takový dělá např. firma TEROZ) .Nakonec vše připojeno do přijímače. Maximální zisk zaručen, cena celé soustavy do 4000,-Kč.

Jako další doplněk se používá anténní rozbočovač. Pokud používáte více přijímačů, nemůžete je samozřejmě zapojit do obyčejného počítačového T-čka. Přijímače by se vzájemně ovlivňovali a docházelo by k různému vzájemnému rušení a stahování signálu také díky

změně impedance. K rozdělení signálu z antény slouží induktivně vázaný rozbočovač o velikosti podobné krabičky filtru CCIR. Má samozřejmě jistý útlum ve všech směrech, ale v řádech jednotek dB a oba scannery pak mají k dispozici signál o stejných úrovních. Řazením dalších rozbočovačů za sebe se samozřejmě útlumy sčítají, ale málokdo doma asi provozuje více než dva přijímače současně a proto je tento problém irelevantní, ale pokud ano lze použít 4 - 6 násobné širokopásmové rozbočovače pro satelitní rozvody . U nich je ovšem použití předzesilovače pro krytí ztrát naprostou nutností.

DEKODÉRY A RECORDÉRY

Součástí sledování profi-stanic není jen poslech fonetických relací,ale v současné době digitální techniky se současně používá široké spektrum digitálních přenosů na bázi audio signálů. Některé z nich jsou jednoúčelové a jiné z nich jsou standartizované. Jisté procento z datových přenosů je možné rozluštit buď pomocí dekódovacích jednotek a nebo pomocí PC. Pokud se bavíme o dekóvacích jednotkách, nejčastěji se jedná o dekodéry selektivních voleb CTCSS/DCS ZVEI nebo DTMF. Tyto jednotky se připojují přímo na výstup z diskriminátoru přijímače a na vlastním displeji ukazují zachycené kódy. Tyto jednotky se dají sehnat celkem snadno, ale jsou poměrně drahé (v řádech tisíců). Což může být v poměru s cenou scanneru dost drahé příslušenství. Ke své činnosti ovšem nepotřebují počítač a lze je tedy "sbalit do kapsy".

Počítač a softwarové dekodéry

Počítač dává mnohem více možností. Přijímač se zpravidla připojuje přímo do zvukové karty, ta audio signál pomocí vlastního A/D převodníku nebo DSP zpracovává a software jej vyhodnocuje. Počítač je omezen pouze použitým softwarem. Softwarové dekodéry a analyzátory bývají ovšem velmi drahé. Nicméně několik spolehlivých dekodérů, které jsou zdarma a fungují spolehlivě, existuje. Jsou to dekodéry na data trunkových sítí Motorola i MPT 1327. Objevuje se několik méně či více spolehlivých dekodérů selektivních voleb, objevují se i velmi spolehlivé dekodéry pro přenos textových zpráv pomocí systému POCSAG a nebo v německu používaný systém krátkých statusových zpráv FMS. Objevují se i některé dekodéry FSK modulací na amatérkém základě (Packet rádio) a různé další.

Mnoho posluchačů používá pro sledování provozu různých služeb i nahrávání komunikace. Je to v podstatě jediný způsob, jak určit službu, která vysílá jen zřídka. Na přijímači nastavíte sledovaný kmitočet a necháte jej nahrávat. K tomu potřebujete samozřejmě diktafon nebo mp3 přehrávač, které jsou aktivovány hlasem. Který z nich použít, který je vhodnější a který méně bylo již mnohokrát předmětem diskusí na různých fórech a pokud uvažujete o koupi takového přístroje, doporučuji si tato fóra přečíst. Najdete v nich názory a zkušenosti uživatelů. Ale vzhledem k moderní době se bude jednat většinou o MP3 recorder.

Další možnost, jak komunikaci nahrávat, je opět použití PC. Pro počítač vzniklo mnoho méně či více povedených scanner-recordérů, které spouští nahrávání hlasem nebo CTCSS tónem. U většiny je spíše problém při nahrávání delších časových úseků a nebo popřípadě ve formátu, v jakém jsou náhrávky uloženy. Programy typu : Scanner recorder, Wintone apod. umí nahrávat jen ve formátu .wav. Který bez problémů přehrajete v PC, ale když si jej chcete přenést do MP3 přehrávače, můžete s tím mít problémy. Ani zde neexistuje univerzální návod. Každý posluchač má jiné nároky na kvalitu, možnosti přehrávání a samozřejmě i na případnou archivaci nahrávek.