Radiostanice ICOM IC-E91

Testy amatérských radiostanic nedělám příliš často, jelikož mám špatné zkušenosti z minulých dob s těmito stanicemi, které mají širokopásmový přijímač. Drtivou většinou je přijímač 0,5 - 1000 MHz v amatérské stanici spíše doplňkem a u některých bych to dokonce nazval podvodem na uživatele. Pokud sáhnete po radiostanici typu Kenwood TH-F7, Yaesu VX-8 apod. budete mít k dispozici jedno hlavní VFO, které má celkem dobré vstupy pro poslech v pásmu VHF+UHF a k tomu druhé VFO, na kterém můžete poslouchat do 1GHz. Vstupní obvody jsou zde ale poměrně dost "odfláknuty", jelikož se počítá s tím, že bude stanice používána pouze na miniaturních anténách pro poslech blízkých stanic a tak jsou zde použity univerzální širokopásmové propusti (30-70 MHz, 70 - 140MHz, 140 -250 MHz apod.) a citlivost přijímače je "vyšroubována" na maximum. To v extrémní případě znamená, že se bude přijímač zahlcovat nejbližším signálem nebo se budou objevovat hojné intermodulace. Typický příklad je nové nepříliš povedené Alinco DJ-G7, které se podle mého mínění musí dočkat verze MKII, protože je v současné verzi přijímač stanice mimo amatérské pásmo naprosto nepoužitelný a to i na miniaturní anténu. O poznání lépe jsou na tom stanice YAESU řady VX, které mají vstupní filtry lepší, ale vše opět kazí extrémně vysoká citlivost přijímače plus kombinace jednoduchých vstupních filtrů a tím jsou předurčeny pro poslech na krátkých anténkách maximálně do velikostí a zisků teleskopických antén.

Abych se ale vrátil zpět k tématu.

Před nedávnem jsem uvažoval, že bych si pořídil stanici, která má v sobě dva separátní přijímače, aby bylo možné sledovat dvě frekvence současně. Když jsem se probíral katalogy stanic, narazil jsem na několik typů, ale drtivou vetšinu z nich jsem již měl doma na stole a věděl jsem, že by to byl krok zpátky. Jelikož se jednalo o stanice typů, které jsem popsal o dva odstavce výše. Do oči mne ovšem udeřily tři stanice, které jsem neměl možnost vyzkoušet a nevěděl jsem, co od nich očekávat. Jednou z nich byla Yaesu VX-8, Icom IC-E91 a Icom IC-E92. V Holicích jsem měl díky dobrým vztahům s prodejci možnost stanice krátce vyzkoušet. Moje kritérium č.1 je samozřejmě letecké pásmo, pokud stanice bude mít špatný přednes AM provozu, nemám důvod ji kupovat, jelikož si často v terénu mimo standardních VKV stanic pouštím letecké pásmo. První přišla na řadu stanice VX-8. Trochu mne překvapila svým designem rozšlápnuté tabatěrky, která se celkem nepohodlně držela v ruce. Výrobce vybavil VX-8ku velkým displejem, ale jelikož je zde snaha zobrazit velké množství informací, je zde beztak použit malý font písma. Když jsem to vše přehlédl a prokousal jsem se ovládáním ne nepodobnému miniaturní VX-3ce, naladil jsem několik stanic v leteckém pásmu. Podle murphyho zákona zrovna nikde žádné blízké letadlo nic nepovídalo, ale po chvíli netrpělivého přešlapování na místě se to nakonec povedlo a ohlásil se let ČSA na jedné z frekvencí. K mému zděšení jsem zjistil, že je přednes velmi podobný VX-3ce, na kterou je velmi vhodné připojit externí repro nebo sluchátka, chcete-li slušný přednes AM stanic. Ačkoliv je velikost VX-8čky minimálně trojnásobná, reproduktorek bude použit zcela jistě stejný. Tak jsem chvíli podumal, jelikož neprovozuji APRS (pro tento druh digitálního provozu je tato stanice především určena), tak je pro mne VX-8 stejně použitelná jako stanice VX-3 kterou již vlastním. Tím padlo YAESU a přišel na řadu Icom, který má u mne malé nevýznamné plus za přijímač R8500, který nemá na trhu konkurenci.

Nejmenovaný prodejce Míla OK1VUM mi poskytl stanici na vyzkoušení. Po chvilce jsem zjistil, že je ovládání IC-E91 celkem logické a jednoduché a tak jsem ihned prolaďoval letecké pásmo. První aero-stanice, která se ozvala (myslím, že to byl Ryanair na frekvenci Praha - Arrival) z této stanice mne přesvědčila, že Icom montuje do stanic o poznání lepší reproduktory než Yaesu, jediné co mne zarazilo, byl téměř neslyšitelný šum po odsquelchování v AM provozu, později jsem pochopil a také vysvětlím. Abych to zkrátil, chvíli jsem zkoušel různé letecké frekvence, amatérské pásmo, i několik známých datových provozů v pásmu VKV a rozhodl jsem se toto zařízení zakoupit. I jeho cena nebyla nijak přemrštěná (téměř o třetinu levnější než VX-8).

Úvod

ICOM IC-E91 je stanice, o níž se bohužel mnoho nepíše, jelikož byla představena před dvěma lety jako stanice určená pro novou digitální komunikaci D-STAR. Tato komunikace je ovšem unikátní stejně jako v profi-provozu Mototrbo, protože se žádný jiný výrobce o tuto technologii nezajímá mimo firmy Icom, je tedy pravděpodobně určena dříve nebo později k záhubě. Bohužel byl takto vynesen ortel i nad touto stanicí, ačkoliv je digitální druh provozu pouze volitelným doplňkem, který můžete (ale samozřejmě nemusíte) dokoupit. Bez digitálního modulu vychází tento čistokrevný twinbander na nějakých 7700,-Kč. Jeho následovník IC-E92 má trochu robusnější pouzdro, ale také napevno instalovanou technologii D-STAR a tím je jeho cena dvojnásobná.

Když si vezmete poprvé tuto stanici do ruky jistě Vás, stejně jako mne, překvapí robusní provedení. Více jak polovina stanice je kovový odlitek a přední část je z profesionálního tmavého plastu. Baterie 7,4V 1,3Ah se vkládá do zadní části stanice a dole je zajištěna proti vypadnutí. Anténa se připojuje dnes již standardním SMA konektorem. V horní části je připojení periferií (reproduktor je ovšem bohužel monofonní kvůli možnosti klonování dvou stanic, což osobně považuji za nedomyšlenost výrobců, nicméně lze použít s úspěchem redukci od GESu ) na pravém boku stanice je konektor pro přijení GPS jednotky nebo PC a nabíjecí resp. napájecí konektor standardním 12V zdrojem (žádné 6V specialitky jako u YAESU, UNIDEN apod:-). 91ka má bohužel gumovou klávesnici, která ve mne nevzbuzuje důvěru, že se do dvou let neošoupe, mnohem vhodnější by byla taková glazurovaná, ale to je jen detail a náhradní klávesnice nebude určitě žádný problém i po čase sehnat, pokud by se skutečně nápisy používáním smazaly.

Displej a ovládání

Po zapnutí Vás přivítá grafická reklama na Icom (ta se dá samozřejmě v menu vypnout) a již během této uvítačky stanice poslouchá na naposledy zvolené frekvenci. Displej je tedy plnně grafický, velmi podobný scanneru IC-R20. Pro amatéry se slabším zrakem, kteří mají raději větší nápisy a číselníky to nebude nic moc lákavého. Kmitočet je bez problémů čitelný, ale doplňkové informace a ikonky jsou miniaturní.

IC-E91 je twinbander a je tedy možné mít na displeji zobrazeny dvě frekvence současně s polovičním fontem (ale i tak velmi dobře čitelné a výrazné od ostatních informací) a nebo provozovat stanici v režimu "monoband" a pak informace o kmitočtu zabírá tak velký prostor, že na něj opravdu brýle potřebovat nebudete. Stanice se nastavuje pomocí moderního menu stiskem modré klávesy, ale upřímě řečeno - pro nastavení globálních věcí (podsvětlení, zvuky, scannování apod.) je krásně přehledné a nebudete v něm slepě tápat. Problém ovšem nastává v momentě, kdy chcete uložit kmitočet do paměti. Čeká vás totiž vyplňování šílené tabulky vlastností (název, banka, skip apod.) než kmitočet uložíte tam, kam chcete. V tomto směru je možnost propojení s PC a naprogramování pamětí ohromnou pomocí. Na displeji E91ky máte k dispozici všechny důležité informace pro mód, ve kterém se nacházíte a nikdy (ačkoliv bývá doplňkových informací velmi mnoho) se nepřekrývají, nýbrž se zobrazení dynamicky mění. Když měníte hlasitost (i když je to klasický kroutící element, mám podezření, že tím neměníte hlasitost, ale pouze informaci pro procesor) informace o signálu se přesune blíž ke kmitočtu, zmenší se a na původním místě vidíte ukazatel hlasitosti. Tímpádem ani během této změny neztrácíte informace o žádném parametru poslouchaného kmitočtu.

Jak již jsem naznačil, ovládání je jednoduché a pochopil jsem jej během chvíle. Platí zde pravidlo, že krátkým stiskem klávesy volíte kmitočet a dlouhým měníte příslušný parametr. Žádné složitosti, žádné hledání v menu než změníte jeden parametr. Jedinou slabinou je, že u některého nastavení musíte používat obě ruce, tj. měníte parametr tak, že během stisknuté klávesy otáčíte současně také otočným prvkem DIAL, což může některým lidem působit jisté problémy. Další nedomyšleností, která se ale vyskytuje i u stanic Yaesu je absence funkce podsvětlení displeje. To je řešeno tak, že jej můžete aktivovat v menu, ale přímo v terénu, když už je tma, se do něj poslepu nedostanete bez toho, aniž by jste si na displej nějak posvítili. Druhá možnost je mít aktivní podsvětlení na "AUTO", pak ale svítíte pokaždé, když stisknete jakoukoliv klávesu a to není příliš šetrné k baterkám přes den, kdy je to zbytečné.

Klávesy jen lehce vystupují nad konturu stanice a jsou dobře "mačkatelné" ,ale rozhodně se vám nestane, že by v kapse omylem došlo k jejich stisku. Pro jistotu je ovšem přímo na největší klávese jako druhá funkce LOCK a poslepu můžete stanici zamknout i v kapse. V menu si pak můžete chytře zvolit, která funkce bude aktivní i při aktivovaném LOCKu. Tlačítko PTT je příjemné na stisk a není problém jej držet během hovoru i delší dobu a pod-ní umístěné tlačítko pro Squelch a MONI má svou funkci také velmi zajímavě a prakticky volitelnou. Já se osobně považuji za staromilce, a proto mám raději dualbandery, kde si člověk volil aktivní pásmo příslušným velkým tlačítkem (viz Alinco DJ-G5, DJ-580) ale nic takového již v moderních stanicích není a jednou klávesou si volíte pásma případně kmitočtové rozsahy. To je použito i zde, ale když si na to zvyknete, nebude Vám to dělat žádné problémy.

Přijímač

Zde se dostáváme k hlavní části a vlastně důvodu, proč píšu recenzi na radioamatérskou stanici. Icom IC-E91 je skutečný twinbander tj. má dva separátní přijímače, které mohou pracovat současně. První pásmo A je možné prolaďovat v rozsahu 0,5 - 1000 MHz s tím, že do 30 MHz je to spíše příposlech, jelikož je zde jen jedna pásmová propust na vstupu, ale nad 30 MHz jsou již všechny vstupní díly laděny. Znamená to tedy, že je k dispozici velmi slušně citlivý, ale především odolný přijímač. Osobně jsem jej zkoušel nejen na malou anténu, ale také na velkou diskonu a slabé stanice jaké jsou např. chůvičky v pásmu 40 MHz vám nebudou dělat problémy. Problémy nečiní ale také ani příposlech CB pásma i když je zde potřeba upozornit že v pásmu A není instalován užší NFM filtr. V pásmu 80 MHz bez problémů uslyšíte služby (stanice Yaesu například nemají možnost v tomto pásmu jiného provozu než WFM) a můžete si u nich nechat vyhledat například subtóny. V leteckém pásmu vás zcela jistě překvapí výborný přednes AM stanic a již zmiňovaný nízký šum. To je způsobeno použitím jakéhosi dvojitého AVC. Pokud odsquelchujete stanici a v pásmu není žádný provoz, je zasílení NF části minimální a stanice šumí jen neznatelně. Jakmile se objeví slabé stanice, které by způsobovaly větší šum, ale jsou za hranicí detekovatelnosti. Budou slyšitelné, protože NF AVC začne pracovat a lehce je zasílí. Ale ne mnoho aby nedocházelo ke generování vysokého šumu. Rozumíte tedy slabé stanici, ale z reproduktoru je slyšitelná jen slabě. Pokud ale signál stanice překročí jistou úroveň, dojde okamžitě ke zvýšení zesílení NF cesty a stanice začne hrát na plnou hlasitost. Pokud tedy chcete stanici používat na poslech leteckého pásma, počítejte s tím, že je Icom vhodný především pro poslech blízkých stanic. Pokud se ale nad tím zamyslíte, je to přesně to, co posluchači leteckého pásma potřebují, tj. oddělit slabé vzdálené stanice od blízkých, které nejčastěji v terénu poslouchají. U tohoto zařízení si můžete ladit letecké pásmo ve standardním kroku 8.33 kHz nebo UKV v rastru 6.25 kHz (vysílač skutečně "sedí" v tomto kroku, není to žádná blamáž jako u něktrých jiných výrobců, kde vám sice na displeji svítí tento krok, ale procesor kmitočty zaokrouhluje na 5 kHz). Na středních vlnách můžete využít rozhlasový krok 9 kHz. Icomu nečiní žádný problém náš nestandardní krok 20 kHz po lichých násobcích (010,030,050,070 ...) a krok si můžete zvolit přímou volbou až do 200 kHz.

Pásmo B nemá identický rozsah, ale i tak to není nic omezujícího považte ... 118 - 174 a 350-470 MHz. Oba přijímače mají možnost poslechu provozu NFM a AM ale VFO B má místo WFM filtru, který by jste ve výše jmenovaných rozsazích beztak nevyužili, instalován úzký NFM filtr pro provoz v rastru 12,5 kHz. Pro ty kteří zatím ještě nevědí, čím je tento twinbander zvláštní z výše jmenovaných vlastností, připomínám, že se jedná dva současně pracující přijímače. Znamená to tedy, že je možné poslouchat současně dvě frekvence leteckého pásma, nebo oba duplexní páry českých drah v pásmu 460 MHz, popřípadě dva hasičské kanály v pásmu 170 MHz současně ... atd. Kombinacím se meze nekladou, jen rozsahy. Oba přijímače jsou adekvátně citlivé a odolné. Co slyšíte na VFO A uslyšíte i na B. Bohužel zde dochází k míchání lokálních oscilátorů (jako u všech dvojitých přijímačů) ale tím, že jsou u obou pásem použity různé kmitočty mezifrekvencí, lze rušení odstranit tím, že jednoduše zaměníte oba poslouchané kmitočty mezi sebou.

E91ka musí na velké anténě mít vřazen mezi anténu a stanici filtr proti CCIR rozhlasu (to je u širokopásmových scannerů a stanic normální), ale na malé anténě rušení není a dokonce je o stupínek odolnější proti zahlcení od CDMA než třeba YAESU VX-3. Při testování na velké anténě jsem byl velmi mile překvapen, jelikož Icom slyšel stejně slabé stanice jako IC-R8500 o kterých neměly scannery UNIDEN ani tušení. V leteckém pásmu byly samozřejmě díky AVC slabé stanice slabší než na velkém rádiu, ale co se týče standardní komunikace řízení letového provozu, vše bylo slyšet tak, jak to má být. Můžete samozřejmě vedle sebe kombinovat dva různé druhy provozu (80 MHz NFM profi a AM letecká doprava není problémem).

Icom jsem testoval i na tak extrémním místě jakým je vysílač Ještěd (desítky kW v rozhlasovém a televizním pásmu plus spousty služeb od VHF po SHF). Pro mne byl tak trochu šok, když jsem pod vysílačem na anténu Diamond SRH 701 (15cm širokopásmová anténa) slyšel stanice z jižních Čech v pásmu 150 MHz naprosto bez rušení. V pásmu 400 MHz jsem zaslechl trunkové stanice z Německa a Polska a samozřejmě pražské sítě v pásmu 460 MHz zde hrály s plným signálem. Rušení od rozhlasových stanic jsem zaslechl pouze v leteckém pásmu a to kousek od rozhlasu tj. 108-118 MHz tedy v pásmu radiomajáků. Od 118 MHz bylo možné poslouchat pražskou Ruzyň bez náznaku rušení aniž bych použil filtr proti CCIR pásmu. Nahoře na Ještědu jsem tedy zaslechl mimo jiné ATIS z Drážďan a nebo z Berlína. Větší anténa by pravděpodobně vstupní obvody Icoma zahltila, ale na tento standardní "pendrek" v místech, kde není žádnou vyjímkou zahlcená profi-stanice Motorola, byl výsledek obdivuhodný a opět jsem se utvrdil v tom, že konstruktéři E91ky navrhli vstupní díly opravdu velmi dobře.

Paměti a PC software

Icom E91 má k dispozici dohromady 1300 pamětí, 50 scannovacích rozsahů a 2 volací kmitočty v každém pásmu. A zde přichází na řadu jedna ze zásadních chyb tohoto rádia. Pokud jsem doposud hovořil o konstrukci rádia v superlativech, musím zde být dost kritický. Icom bohužel nepoužívá sdílené paměti a oba přijímače mají svou vlastní, separátní sadu pamětí a to jak pro uložené frekvence, tak pro scannovací rozsahy. V praxi to znamená, že pokud chcete poslouchat současně známé frekvence na všech profi pásmech a libovolně je kombinovat, musíte uložit tytéž frekvence dvakrát. Pro každý přijímač zvlášť. To je přitom naprosto zbytečné, pokud ale přidělíte jeden přijímač pro jedno pásmo a druhý pro jiné, tomuto problému se vyhnete. V praxi se ale kopírování pamětí asi určitě nevyhnete. Paměti v jednotlivých přijímačích můžete řadit do bank (které si můžete libovolně pojmenovat) a při scannování pamětí můžete banky mezi sebou spojovat (linkování). Řazení do bank je opět výhodné už pokud prohlížíte uložené paměti. Když jste v paměťovém režimu, direktním zadáváním z klávesnice nevolíte kmitočet, ale číslo paměti. Pokud si budete pamatovat, že máte požadovaný převaděč pod číslem 210 nemusíte banky používat. Pokud ale máte hlavu stejně sklerotickou jako já, umístíte si převaděč do banky a zadáním z klávesnice "10" jste tam, kde jste chtěli být.

K dispozici je 25 scannovacích rozsahů pro každý přijímač. Ty můžete samozřejmě pojmenovat (stejně jako paměti) a pokud aktivujete režim SCAN, vybíráte si, který rozsah chcete scannovat. Bohužel zde chybí funkce linkování rozsahů a můžete se tedy pohybovat pouze ve zvoleném jednom rozsahu. Praktickou funkcí je SKIP, kterou je možné zarušenou frekvenci přeskakovat. Aktivace je velmi jednoduchá, stačí defacto behěm scannování podržet déle tlačítko 5, scan automaticky pokračuje v prohledávání pásma a zarušený kmitočet je vynecháván.

Pro komunikaci s počítačem je zde k dispozici konektor jack 2,5mm DATA na pravém boku stanice. Je zde implantována plnokrevná RS232ka a tak vám defacto stačí převodník USB/RS232 nebo přímo RS232, pokud ji máte v počítači či notebooku a pomocí programu RS91 můžete stanici přímo ovládat, nebo programovat paměti. Na tento program bych rád upozornil, jelikož je to jeden z velmi povedených ovládacích softwarů. Paměti vyplňujete pomocí velmi přehledné tabulky a během ukládání frekvencí a parametrů se data rovnou posílají do radiostanice. Při zapnutí programu a aktivace programování pamětí se automaticky načtou ze stanice paměti a vy můžete klidně pokračovat tam, kde jste naposledy přestali při programování, popřípadě upravovat libovolně parametry pamětí. Totéž platí i u ostatních parametrů stanice, které můžete také pomocí softwaru měnit a při změně se ihned aktualizují v rádiu.

Další funkce

IC-E91 má k možnost jednoduché spektrální analýzy okolí přijímaného kmitočtu a to ve dvou režimech. Když stisknete tlačítko SCOPE cca 2 vteřiny, provede se jednorázové proscannování okolí kmitočtu po zvoleném kroku (na každou stranu 20 kmitočtů). Pokud podržíte toto tlačítko delší dobu, bude se provádět scannování neustále. Bohužel zde ale konstruktéři nepoužili stejnou fintu jako u starého Alinca DJ-G5 kde, aby nedocházelo k výpadkům příjmu během scannování v okolí kmitočtu, je použit druhý přijímač pro scannování a první jen poslouchá bez přerušení na centrální frekvenci.

Další praktickou funkcí je vyhledávání subtónů. Jednoduchým delším stiskem klávesy T.SCAN se aktivuje funkce hledání CTCSS kódů. Tato funkce je použitelná, ale oproti scannerům Uniden, které mají možnost dokonale vypracovanou, se jedná jen jakýsi doplňek když nemáte možnost jinak CTCSS nebo DCS kód u přijímané stanice zjistit.

Jako poslední zajímavostí bych uvedl funkci Auto Power Save, kterou sice má většina ručních stanic v sobě, ale u ostatních výrobců si uživatel sám nastavuje poměr šetření baterií. Zde se používá dynamické změny poměru aktivní/neativní přijímač. Pokud aktivujete funkci Power Save přenutím v menu do režimu AUTO, začně stanice měnit tento poměr podle času, jak dlouho není na sledovaných frekvencích žádný provoz. Pokud tedy jste na poslechu na nějaké frekvenci a není zde žádný provoz, aktivuje se po chvíli funkce Power Save. Poměr šetření baterií je malý a stanice je více na poslechu než "ve spánku". Po nějaké době se ovšem čas, při kterém jsou přijímače v hybernaci prodlužuje a po několika minutách, kdy není žádný provoz na sledovaných kmitočtech, se poměr změní i na spánek v řádech sekund a to šetří energii baterie poměrně výrazně (při aktivním 1 VFO a vypnutém podsvětlení je spotřeba během hybernace pouhých 17mA).

Závěr

Stanice ICOM IC-E91 je unikátní twinbander, o kterém se toho příliš nepíše a je to opravdu škoda, protože je to nejen velmi dobrá radiostanice kombinovaná s ručním komunikačním přijímačem resp. dvěmi za cenu jednoho :-) Bohužel je toto zařízení spojováno se systémem D-STAR ačkoliv je to v případě E91 pouze volitelný doplněk. Pokud hledáte dobrý ruční přijímač kombinovaný s radiostanicí za rozumnou cenu, mohu ICOM IC E-91 vřele doporučit a ty výše popsané chyby a nedostatky jsou spíše softwarového charakteru, které ale nemají na funkci rostlináře žádný zásadní vliv.

Stručně:

+ výborně citlivé a slušně odolné oba dva přijímače

+ možnost poslechu současně dvou leteckých frekvencí (také V/V + U/U)

+ dostatek pamětí a jejich výborná správa pomocí PC

+ robusní a odolné tělo stanice

+ jednoduché ovládání

- dvě separátní sady pamětí

- podsvětlení aktivované v menu

- nemožnost prolinování scannovacích rozsahů

- speciální akumulátor (velmi drahá náhrada)

Celkové hodnocení:

* * *  a půl z pěti za výborné přijímače a jednoduché ovládání