Rok 2010 znamená konec distribuce evropského modelu UBC800XLT bez náhrady. Nástupci řady X mají ovšem možnost uživatelem definovat rozsahy, kde se používá jaký druh provozu a samozřejmě krok. Kdo měl v ruce "evropskou verzi UBC800XLT nebo UBC3500 ví, že zde je sice výběr ze tří různých nastavení kmitočtových rastrů, ale ani jeden neodpovídá našemu. U řady X je kompletní rozsah rozdělen na 31 částí a ty můžete editovat nejen pomocí PC ale také přímo z menu nastavení přijmače.
UNIDEN BEARCAT BCT-15 (BCT-15X)
Obecné informace
Radioscanner poslouchá v rozsahu 25 - 1300 MHz
Druhy provozu: AM,SFM,NFM,FM,WFM
Paměti: 2500 dynamicky alokované (verze X má 9000 pamětí)
Search rozsahy: 10 + 10 pro vynechání
Dekodér: CTCSS.DCS,MOTOROLA I,II, EDACS, LTR
Ovládání pomocí PC, GPS, CLOSE CALL a další funkce.
Ovládání
Když jsem poprvé zapnul tento přijímač, byl jsem popravdě trochu zděšen. V pamětech nějaké frekvence v adresáři s názvem ALABAMA a jediná věc, kterou jsem dokázal s přijímačem udělat, bylo spustit scannování této banky. Pro uživatele jednoduchých radioscannerů typu YUPITERU nebo ALINCO, popřípadě majitele složitějších, ale logicky koncipovaných scannerů (např. AOR), bude na první pohled ovládání tohoto přijímače naprosto nelogické a složité. S upřímností mi vlastní mohu prohlásit, že ani vzetím návodu k použití do ruky, z vás moudřejší uživatelé nebudou, neboť originální návod je stejně zvláštně pojat jako přijímač celý. Na začátku jsou sice přehledně vysvětleny termíny související s přijímačem (jako třebo co to znamená TRUNK nebo CTCSS), ale praktická část ovládání je pojata velmi chaoticky. Praktické rady se střídají s obecnými informacemi typu "přijímač umí to a to ... ".
Nezbývá tedy, než s pomocí fantazie a návodu zkoušet nastavení a funkce přijímače. Když se touto nejednoduchou fází prokousáte (mě to trvalo asi týden) pochopíte, jak je přijímač koncipován a jak se v jeho ovládání co nejjednodušeji pohybovat. Objevíte zde mnoho zajímavých funkcí nejen pro poslech nalezených stanic, ale také pro jejich vyhledávání, chce to nicméně notnou dávku trpělivosti alespoň zpočátku.
BCT-15 má dynamicky alokované paměti (DMA). Tozn. že můžete do jedná banky klidně uložit 225 pamětí a v další mít jen 3 a neztratíte tím žádné zbylé paměťové místo. Paměť je organizována tak, že si uživatel nadefinuje tzv. Systém - něco jako adresář, ve kterém jsou poté uloženy jednotlivé skupiny, do kterých jsou řazeny jednotlivé paměti.
| STŘEDNÍ ČECHY | -> | HASIČI | -> | jednotlivé paměti HASIČI |
| -> | jednotlivé paměti HASIČI | |||
| -> | jednotlivé paměti HASIČI | |||
| -> | AMBULANCE | -> | jednotlivé paměti AMBULANCE | |
| -> | jednotlivé paměti AMBULANCE | |||
| -> | jednotlivé paměti AMBULANCE | |||
| -> | POLICIE | -> | jednotlivé paměti POLICIE | |
| -> | jednotlivé paměti POLICIE | |||
| -> | jednotlivé paměti POLICIE |
Z tohoto uspořádání je jasné, že není možné řadit paměti přímo pod STREDNI CECHY, aniž by byla vytvořena alespoň jedna banka. Stav zaplnění pamětí si může kdykoliv uživatel vyvolat v menu přijímače, kde je položka s informacemi o přijímači. Je zde soupis, kolik systémů, pamětí a trunkových skupin je uloženo a kolik procentuálně zabírají z fyzické paměti přijímače. Je to velmi chytrý a jasný přehled, který by měl mít každý přijímač.
Aktivování pamětí tedy systémů a jednotlivých skupin, které mají být scannovány, je umožněno přes numerické zkratky z klávesnice. Nadefinováno můžete mít až 99 systémů (u verze X až 500) a v každém 20 skupin pamětí. Jejich aktivace je prováděna pomocí přímého zadání čísla systému a přes funkční klávesu se aktivují jednotlivé skupiny. U původní verze BCT15 najdete jeden problém. Pokud hledáte určitou paměť, musíte nejprve nalézt banku, ve které se paměť nachází a pak ručně pomocí DIAL točit až na onu hledanou paměť. U verze X již má uživatel možnost přiřadit jakékoliv paměti číselný identifikátor (TAG). Ten je tvořen ze dvou čísel 0 - 999. V praxi to tedy znamená, že můžete například všem pamětem v jednom systému dát první číslo stejné a druhé bude unikátní. Jednoduchým zadáním na klávesnici "001.001" a potvrzením příslušným tlačítkem se přeladíte na jednu unikátní paměť bez zbytečného hledání v paměti.
Naprosto zásadní funkcí, která je zde doladěna k dokonalosti, je funkce LOCK-OUT, ať již se bavíme o vynechávání frekvencí během vyhledávání nebo pamětí při scannování. Pokud během scannování nebo vyhledávání narazíte na zarušený kmitočet, jednoduchým stiskem jej zablokujete, ale pouze dočasně, tedy dokud nevypnete přijímač a nebo jej opět neuvolníte. Pokud klávesu L/O stisknete dvakrát za sebou zablokujete kmitočet trvale (tedy dokud jej ručně neodblokujete). V menu máte možnost si prohlédnout všechny zablokované kmitočty a můžete jednotlivě nebo všechny naráz odblokovat. Pokud se ale nechcete zbytečně zdržovat listováním v menu, stačí jen přijímač vypnout a zapnout. Jednoduché a naprosto skvělé. U přijímačů AOR máte možnost jen odblokovat naprosto vše a nebo projít jednotlivé kmitočty na jednotlivých rozsazích a pokud na to zapomenete, může se stát, že během vyhledávání přeskočíte aktivní kmitočet, protože jste jej kdysi zablokovali.
U scannerů UNIDEN si můžete vyblokovat trvale zarušené frekvence a ostatní si zablokovat jen dočasně a můžete si být jistí, že při dalším zapnutí přijímače začínáte opět od začátku. Stejným způsobem se blokují i celé paměťové banky, které nechcete momentálně scannovat. Na závěr bych ještě uvedl jednu zajímavost. To, že je paměť blokována je vidět na displeji nápisem L/O. Totéž se ale objevuje i ve VFO režimu, když ručně pomocí DIAL prvku ladíte po pásmu a narazíte na kmitočet, který je blokován pro vyhledávání, nad kmitočtem se i zde objeví nápis L/O.
Funkce CLOSE CALL
Zajímavostí ovšem je možnost kombinace této funkce s normálním vyhledáváním. Scanner tedy normálně vyhledává frekvence podle naprogramovaných rozsahů nebo scannuje paměti a jednou za 5 sekund na chvilku prohlédne okolí, zda něco nevysílá. Pokud ano, a kmitočet najde, upozorní na tuto skutečnost uživatele podle toho, jak si toto upozornění majitel nastavil. Přijímač může akusticky i opticky upozornit na to, že v okolí něco vysílá a to jak nápisem na displeji, kdy se veškeré scannování zastaví, nebo se jen rozbliká LED na předním panelu u symbolu CC. Uživatel má také možnost nechat přijímač, aby automaticky ukládal nalezené frekvence do paměťové banky. Aby se nestávalo, že se přijímač bude zastavovat na blízkých TV nebo rozhlasových vysílačích, uživatel si může zvolit v jakých rozsazích má scanner blízké frekvence hledat a nebo mu nadefinuje v jakém rozsahu má nalezené frekvence ignorovat.
U verze X máte navíc možnost přímé volby prohledávaného pásma, původní verze umožňuje toto nastavení jen v nastavovacím menu.
Funkce GPS scanning
Uniden umí na displeji zobrazit vaši aktuální polohu a směr pohybu. Do pamětí je možné uložit tzv. body zájmu (POI) a přijímač vám ukáže jak jsou od vás vzdáleny či směr k nim apod. V paměti samozřejmě není žádná mapa ani displej na toto použití není připraven. Každý POI zabírá samozřejmě normální paměťové místo v přijímači. Zajímavostí je ovšem možnost aktivace paměťové banky s kmitočty v určité oblasti. Znamená to tedy, že si například uložite do paměti frekvence platné pro Prahu a do banky uložíte i zeměpisné souřadnice okolí prahy. Do jiné banky si uložíte paměti platné pro Brno a uložíte si souřadnice okolí Brna. V momentě, kdy se pohybujete po Čechách a přiblížíte se na jistou vzdálenost od Prahy, přijímač automaticky odblokuje paměťovou banku s pražskými kmitočty a jakmile pojedete do Brna, za Prahou se tato banka deaktivuje a před Brnem se odblokovává banka s Brněnskými kmitočty.
Funkce SEARCH AND STORE
Toto je jedna z nejdůležitějších funkcí. Vezměme si situaci. Ráno před tím, než jdete do práce zapnete přijímač, nastavíte vyhledávácí rozsahy a aktivujete tuto funkci. Scanner prohledává neustále zvolená kmitočtová pásma a nalezené frekvence automaticky ukládá do zvoleného adresáře. V momentě, kdy narazí na aktivní kmitočet, provede kontrolu, zda již není kmitočet v adresáři uložen a pokud ano, pokračuje dál, pokud ne, ukládá jej. Odpoledne se vracíte z práce a zjistíte, že přijímač, uložil jistý počet frekvencí a jelikož nevíte, zda tyto uložené frekvence nejsou jen rušení, scanner ukládá kmitočty včetně dekódovaných CTCSS/DCS. U těch frekvencí, u kterých se uložily i tyto kódy je jasné, že se jedná o aktivní frekvence. To je také funkce, kterou nedisponuje žádný ze scannerů jiných výrobců. Auto-store samozřejmě u přijímačů není novinka, ale u uložených frekvencí nelze s jistotou určit zda se jedná o rušení nebo o užitečný signál. Uniden má bohužel jednu chybku a to tu, že může uložit tentýž kmitočet dvakrát s CTCSS/DCS kódem a zároveň i bez něj, pokud nestačí tento kód během vyhledávání rozluštit, tyto chyby lze ale omezit správným nastavením přijímače.
Přijímací vlastnosti
BCT-15 patří do klasické řady nových scannerů UNIDEN.Ty se vyznačují ne příliš vysokou citlivostí ale naproti tomu relativně dobrou odolností proti produkci falešných příjmů a malým počtem vlastních nosných, které generují interní oscilátory. Vezmu tedy pásmo po pásmu a zkusím stručně a jasně popsat, jak se přijímač chová.
25 - 50 MHz
Toto spodní pásmo je v současnosti využíváno jen velmi zřídka (CB, armáda, bezdrátové telefony, babysittery, profi-služby jen vyjmečně) Na CB kanálech se přijímač díky velmi úzkému filtru (NFM) chová celkem mravně, ale dvě stanice na sousedních kanálech s rozdílem jen 10 kHz jsou problematické i zde. Silnější stanice samozřejmě téměř znemožní poslech slabší stanice na sousedním kanálu. V pásmu
40-50 MHz se chová stejně jako konkurenti.
66 - 88 MHz
Toto pásmo je v USA určeno pro rozhlasové vysílání a proto je scanner v základním nastavení přepnut na širokou FM modulaci. Lze mu ovšem při programování vyhledávacího rozsahu vnutit úzkou FM modulaci a přijímač se zde chová kupodivu velmi slušně. Velmi často se stává, že jsou u přijímačů rozhlasová pásma velmi zanedbána (jednoduché filtry, levné pásmové propusti) a jsou určeny jen pro poslech blízkých stanic. Byl jsem naopak velmi překvapen, že při použití klasické zádrže pro CCIR pásmo, byl přijímač velmi citlivý a poslech vzdálených stanic i velmi blízko rozhlasového rozsahu (85-87 MHz) nedělal přijímači problém a ohodnotil bych jej v tomto rozsahu velmi dobře.
108-144 MHz
I v tomto pásmu mne přijímač celkem příjemně překvapil. BCT-15ka má celkem dobrý přednes AM stanic a zvládá i rychlé změny signálu. To bývá velký problém i mnohem dražších přijímačů. V leteckém pásmu není problém slyšet stanici S 2 a vzápětí S 9+60dB a AVC přijímače musí rychle zareagovat. U mnohých scannerů buď při příjmu silného signálu v reproduktoru "lupne" a nebo je přednes zkreslený. Ani jeden případ zde nenastává. Ale filtr proti CCIR a nebo AIR pásmovou propust je samozřejmě nutné použít jako u většiny scannerů.
144-174 MHz
Toto je nejaktivnější profi-pásmo. Můžete zde slyšet spoustu vzdálených, ale i velmi silných blízkých stanic. Bohužel zde musím konstatovat, že se přijímač chová o něco hůř, než jeho konkurenti od jiných značek. Po připojení na diskonu, kterou používám pro poslech, se začaly objevovat v pásmu přeslechy a zmixované falešné příjmy ze silných blízkých stanic kombinovaných s TV a rozhlasovým signálem. Jsou to křížové modulace, které jsem na žádném z jiných přijímačů nepozoroval. Uniden je tedy náchylnější v tomto pásmu na falešné příjmy i při použití zádrže proti rozhlasovým stanicím. (Pozn.aut. jedná se o křížové modulace z III. TV pásma které je v současnosti opouštěno díky digitalizaci TV. Problémy ovšem podle mne nastanou, pokud se v tomto pásmu začnou objevovat provideři CDMA internetu). Citlivost scanneru je ale jinak velmi dobrá, a je možno dekódovat CTCSS i z poměrně slabých signálů.
400-470 MHz V tomto rozsahu mne BCTčko trochu překvapilo. Samozřejmě, že si nenechá UNIDEN všechno líbit. Při silném signálu CDMA nebo o Ufona se přijímač zahltí jako všechny ostatní přijímače. Ale například oproti scanneru AOR se zahlcuje až při mnohem vyšší úrovni rušivého signálu a přitom je citlivost v pásmu 70cm vyšší než u AOR přijímače.Co se dekódování Motorola trunku týče, přijímač zpracovává jen opravdu čisté signály. Pokud se v přijímané modulaci datového kanálu objevuje šum, procesor data nezpracuje. Stejný problém se ale objevuje v podstatě u všech scannerů, které tento datový přenos umí dekódovat.
PC ovládání
ZÁVĚR A HODNOCENÍ
Pozitivní vlastnosti:
+ automatické ukládání nalezených frekvencí i s CTCSS/DCS
+ dynamické řazení pamětí + funkce LOCK OUT
+ funkce CLOSE CALL
+ velmi dobré ovládání přes PC
Negativní vlastnosti:
- obecně horší citlivost (někde mezi MVT a AOR)
- menší odolnost proti TV a silným signálům především v pásmu VHF (145 - 174 MHz)
- komplikované ovládání z klávesnice a pomocí menu
- nepřehledná aktivace paměťových bank pomocí numerických zkratek
ZÁVĚR
Hlavní nastavení a hlavní část pamětí je snadnější editovat přes PC a ručně nastavujte jen drobnosti a nebo nalezené kmitočty v terénu. Při porovnání s jinýmy přijímači od jiných výrobců, je základní ovládání nejdůležitějších funkcí u současných scannerů Uniden (nové typy) mnohem složitější.Pro rychlé změny vyhledávání v pásmech nebo rychlé změny v jednotlivých pamětech není tento přijímač softwarově vybaven resp. je ovládání komplikované a zdlouhavé. Pokud ale zvládnete základní ovládání a správné nastavení (viz další články o scannerech UNIDEN) lze z tohoto zařízení udělat velmi spolehlivý vyhledávač neznámých frekvencí. BCT-15 stejně jako ruční verze UBC3500 je vhodný přijímač spíše pro pokročilé, ale i začátečníci se s ním jistě dřív nebo později s dávkou trpělivosti naučí pracovat také.